Smrtící nenávist 2

Zklamání. První díl vynikal opravdu děsivou atmosférou, zajímavým příběhem a nápaditými lekačkami. Nenávist 2 nemá vůbec nic. Atmosféru se nepodaří navodit, jelikož když už se začínáte bát, režisér to pokazí primitivní lekačkou. Ve filmu se nic nevysvětlilo, děj se vůbec nikam neposunul. Některé scény jsou až nestydatě podobné jedničce (koupelna, postel v hotelu, závěr v domě) a vzhledem k tomu, že i dvojku natočil T. Shimizu mě fascinuje, jak si klidně vykrádá sám sebe. Ale opakovaný vtip není vtipem a to se týká i Smrtící Nenávisti. (05.04.2007)

Bez príbehu, bez napätia. Ducharina postavená na princípe, ktorý funguje len vo vyvražďovačkách: kopa pekných herečiek = kopa obetí. Čo strašilo v jednotke, tu nudí... Takmer všetky šikmáčske horory (PHONE, PULSE, OKO, KRUH...) pracujú s rovnakými relikviami, ale tu ani vlasy vo vani, zalepené dvere či chlapec s infantilným makeupom nefungujú... (04.03.2007)

Tak tohle už byl opravdu jen zoufalý pokus vytřískat co možná nejvíc peněz. Nejhorší na tom bylo, že to tvůrci mysleli vážně a nejednalo se o žádnou parodii, i když to tak místy vypadalo. Některé efekty byly tak gumové, že jsem si vážně musel párkrát protřít oči jestli vidím dobře. Jakýkoliv náznak strašidelné – hororové atmosféry jsem tu nepostřehl ani jednou a myslím si, že tohle byl vážně provar. Jiné slovo než trapné to skutečně nevystihuje lépe. Pokud se u tohoto někdo snad bál, tak by se měl přestat na horory raději dívat. Mohlo by se stát, že by si u nějaké opravdu kvalitního kousku mohl přivodit infarkt. (15.07.2011)

Tak dvojku máme celou prošpikovanou známou japonskou celebritou Yoko a pobíhajícím modrým japončíkem (asi by mu už měli dát najíst ať chlapec dostane přírodní barvu). Nekritizuju dvojku, protože byla i dobrým nápadem a nová ségra postupem času byla zdatnou konkurentkou Sarah a děj napínavě poračoval. Samozřejmě svou funkci plnil i japonský baráček, který zatím vždy překvapil svou temnou atmosférou. Konec mě sice zklamal, ale asi to tak muselo být ... musí se přeci myslet na třetí díl (jen doufám, že nebude nějaký třetí sourozenec). (21.09.2007)

Divné zvuky a náznaky hrůzostrašného zla mě nutily sedět u filmu a dodívat se do konce. Do konce? Konec je otevřený, aby mohla zapracovat fantazie a ta přece nemá žádné meze a hranice. Evidentně to všechno zapůsobilo dobře. Budu poslouchat podivný šramot odkud si z chodby. Taky se pokusím zjistit, co to bylo. Sakra, asi nechám rozsvícenou lampičku při usínání. (31.07.2009)