Kamenný řád

Mám ráda tento působivý seriál, kde ostravské televizní studio dokázalo, že i za málo peněz se dá udělat hodně muziky. Emotivní herecké výkony méně známých a nenápadných herců, skvělá dobová výprava i černobílé provedení podtrhovalo tvrdou realitu tehdejšího venkovského života. Škoda jen, že na kvalitě nahrávky už zapracoval čas, ale i tak považuji zařazení seriálu do vysílání po třetí hodině ranní za trestuhodné. (12.08.2012)

"Náš grunt, to je naše jediná jistota!" Během prvního dílu jsem váhal, jestli se dodívám. Ne kvůli režii nebo herectví, ale kvůli režii nebo špatnému herectví, ale kvůli tomu rodovému/statkářskému fanatismu, které mi bylo hodně proti srsti. "To není trápení. To je jenom velká otázka. Co je víc? Žít v řádu nebo žít podle svědomí?" Tato černobílá televizní rodinná sága má ale jistě parádní předlohu, takže děj se posunuje, osoby se vyvíjí a vlastně většina seriálu je nadmíru povedeným válečným dramatem s hlubokým národnostním cítěním. A na dobu vzniku naštěstí nesklouzává ani k nějaké komunistické propagandě. "Pavle, ty jsi komunista? .. Ne, na moje gusto mají příliš geniálně jednoduché vysvětlení, všechno je třídní boj a hotovo..." Takže není co řešit, "jo ti dom" za 5! (08.07.2020)

Velice povedený seriál, vzhledem k době svého vzniku působící jako zjevení. Chudý rozpočet, absence největších tehdejších hvězd, nic z toho nezabránilo tomu, aby vznikla rozsáhlá naprosto pravdivě působící rodová sága o střetech tradic s momentálními požadavky doby, aniž se straní jedné či druhé straně, čímž celý projekt působí jako vytržený ze skutečného života. (18.08.2012)

Česká obdoba švédských Raskenů z někdejšího slezského trojhraničí v Beskydách se výrazně vymkla z normalizačního standardu tvorby tohoto zaměření dramatizací významného regionálního románu možnostmi regionálního televizního ostravského studia. Zachycení postupné proměny někdejšího agrárního zapadlého kraje do ocelového a černouhelného srdce Česka přesvědčivě a silnými uměleckými prostředky buduje na osudech selské rodiny a vývoje jejích početných členů. Kraj na pomezí českého, polského a někdejšího německého slezského osídlení tehdy začal formovat svou novou, osobitou tvář, která vedle vnitřní české a moravské jazykové identity dotvořila základní půdorys moderního češství. V tomto ohledu jako bychom se dostali do prostředí jiné středoevropské identity, lodžské Rejmontovy a Wajdovy ZASLÍBENÉ ZEMĚ. Výrazně tu na sebe upozornila kvalitou svých výkonů dosud širší české veřejnosti neznámá komunita ostravských divadel; některá jména se postupně prosadila do trvalého diváckého povědomí: Tomáš Töpfer, Zdeněk Hradilák, Jan Vlasák, Lenka Termerová, Nataša Baženovová; nikoliv náhodou autorem scénáře byl jeden z nejpřednějších českých dramatiků druhé poloviny dvacátého století Ota Zelenka. Oživením ostravského centra se tak dotvořila doposud nepřekonaná plnost původní české televizní tvorby přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. KAMENNÝ ŘÁD stojí na počátku této zřejmé, ale jinak ne příliš často uváděné éry. (19.03.2008)

Neuvěřitelné, natočit v dobách tuhé normalizace takový seriál. Vypráví totiž o rodině, jejíž život se točí kolem gruntu a rozhodně se nejedná o "socialistický realismus". Vysoká odolnost proti ideologickým zásahům ale není jediným kladem Kamenného řádu, dnes je to samosebou a nikdo by proto kvůli tomu na to nekoukal. Ani známí herci (kromě Töpfera a Beka) tam nehrají. Přesto stojí za to se na něj dívat - vynikající herecké výkony a zajímavý příběh zasazený do doby zkoušeného národa, střet moderní doby a tradice, z něhož ani jedna strana nevychází jako horší. (24.11.2006)