Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Zatím jsem se nezačal pilně učit cizím jazykům, takže zrak mi stále slouží, tudíž jsem mohl vidět tuto geniální pohádku, která u dětí propadla. Společně se Záskokem patří toto legendární dobrodružství dvojčat Jasoně a Drsoně mezi moje nejoblíbenější Cimrmany, byť konkurence je velká jak Obr Koloděj. Na rozdíl od mého komentáře je tato hra vtipná od začátku do konce a divák se baví, až radostí podupává jako králík. Pokud chcete s Cimrmany začít, doporučím vám začít s tímhle kouskem, protože je dle mého nejživější a pro neznalého začátečníka nejlépe stravitelná hra. ()
Viděl jsem též obsazení Jasoň/Drsoň - Vondruška, Král - Penc, Zlatovláska - Brukner, Bystrozraký - Smoljak a zdvojený Vševěd - Weigel a zároveň i Kašpar - toť v rámci pořadu Cimrman sobě(1991). Z toho pamatuji jak Weigel řekl: "a já jich vytáhnu takových šest i pět". Kašpar řekne "Takových pět i šest". A Weigel za chvíli řekne "osm i sedm, někdy dokonce i tři". Dostala mě hláška "Pomoc Pomoc! a v sezóně :Hilfe, Hilfe!" V sedmdesátých letech hrával krále Oldřich Unger (který pak emigroval) a také František Petiška - Vinant (který pak dostal infarkt a o něco později zemřel). Pocestného hrával Josef Koudelka nebo Andrej Krob, Josef Koudelka dnes ve hře občas alternuje též, ale tentokrát v roli Zlatovlásky. Jasoně/Drsoně hrává Marek Šimon, což prý diváci zvyklí na Miloně Čepelku příliš nekvitují (stejně tak toho Koudelku v roli Zlatovlásky, neb jsou zvyklí na Bruknera) Jak známo, na audiozáznamy se dával prostřihaný záznam, tak se tam kromě scén s pocestným (1. "hluchyj, němyj, mazanyj ... hukáž kudy" , 2. "žádný neuvěří, jak se ševci myju", 3. scéna s královským kopancem ("Křópale, to jsou mé poslední peníze"...."nechci peníze, jsem osel") nedostaly ani hlášky "Toho s tím párátkem sním hned. A toho si udělám po chodsku. S holínkama" (obr Koloděj), "Bude asi bouře" (Jasoň) a "Bude ozón" (král) ()
Včera jsem se vrátil z divadelního představení, obsazení oproti původnímu - Petr Reidinger, Marek Šimon, Václav Kotek, Bořivoj Penc, Jan Kašpar a samozřejmě Zdeněk Svěrák. Zdeněk Svěrák je opravdu hlavním klíčem k úspěchu jak hry, tak přednášky. Během hry se mu navíc při zdůraznění přízvuku podařilo poflusat, možná posoplit první řadu, z čehož se do smíchu dali i samotní herci. Představení samo o sobě - nádherný zážitek! Byla by škoda nevyužít každé příležitosti navštívit Cimrmanovu hru. ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Nejlepší hra Cimrmanů.Jediné představení,které mohu vidět pořád dokola.Bohužel ne tuto verzi, kde Jan Kašpar-R.I.P. děda Vševěda totálně zazdil a nebylo tam nic k zasmání.text jen odříkal..Pan Weigel byl jako Vševěd nenahraditelný.A pan Smoljak jako Bystrozraký byl také lepší, než Svěrák, bohužel. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- V jedné z verzí hry se Zdeněk Svěrák zmiňuje o jevištním psychologovi Dr. Ječném. Pojmenování je však improvizace, přičemž v textu hry se nachází jméno Pšenička. Jméno Dr. Ječného se poté objevuje i ve filmu Kulový blesk (1978). (gjjm)
- Po úmrtí Ladislava Smoljaka hrál roli Bystrozrakého Miroslav Táborský, který se v odborné části sám přirovnává k Prácheňskýmu, jenž byl Cimrmanův zaskakující herec. (Driss)
- Když si vezmeme seznam všech představitelů Děda Vševěda, co se od premiéry vystřídali, mají jedno společné: křestní jméno začínající na J: Jan Klusák, Jaroslav Weigel, Jiří Menzel, Jan Kašpar a Jan Hraběta. (mnaucz)
Reklama