Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Moje nejoblíbenější hra z divadla Járy Cimrmana. Od malička jsem bydlel přímo naproti tomuto jedinečnému divadlu a ačkoli tomu tak bylo, bohužel sem se tam nedostával příliš často. (možná to bude taky tím, že všechny lístky na přestavení většinou mizely během 5 vteřin). Neuvěřitelná originalita těchto českých herců a to, jak ke všem dílům přistupují .. Znám všechny díla a rovněž jsem vlastníkem všech původních nahrávek oněch divadelních her. Všechny komentovat nebudu-všechny jsou výborné. Ale toto dílo je pro mě něčím ještě lepším. Myslím, že bych mohl vypsat slovo od slova toto dílo, jen je škoda, že podobnou paměť nemám i na jiné věci.. Aneb díky moooc !! ( citovat nebudu, pouze na vyžádání :P ) ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Túto hru som si často púšťal z LP, takže divadelný záznam mi k doterajšiemu dojmu pridal iba vizuál. Nedokážem označiť hru, ktorú mám z produkcie DJC najradšej, viem iba, že Dlouhý, Široký a Krátkozraký patria k najobľúbenejším. A úvodné slovo Zdeňka Svěráka patrí k absolútnej špičke. Vyváženosť zložiek, z ktorých je hra poskladaná je jej najsilnejšou stránkou. ()
"Začal jsem se pilně učit cizím jazykům. Výsledek se brzy dostavil. Zkazil jsem si oči." Jako malej jsem měl rád pohádky a vůbec jsem netušil, jak jsou nebezpečný tím, že jsou nevědecký. Teď už vím, že mluvící zvířata mě nezachrání a hloupej Honza si spíš vezme půjčku na chalupu u Providentu než by přelstil všechny chytráky. Tímto samozřejmě děkuju Járovi Cimrmanovi za to, že odhalil nebezpečnost pohádek a začal psát svá díla, která připraví děti do života. Proto do dneška nechápu nezájem dětí o pohádkovej horor O třináct tchýních, o roztomilou pohádku Jak chudák do ještě větší nouze přišel a zejména o hluboce lidskej Kašpárkův hrobeček. Naštěstí se alespoň Jasoň, Drsoň, obr Koloděj a sklerotickej Děd Vševěd stali legendárními postavami, jejichž ignorováním tvůrci čítanek tradičně prokázali svou neochotu připravit děti do života. ()
Pohádka, která u dětí propadla. Jára Cimrman nás tentokrát zavede do světa pohádek. Seminář je poměrně krátký, hlavní slovo má samotná hra, která se řadí k tomu nejlepšímu, co divadlo JC nabízí. A to už je co říci. Není to pocestný? Je to pocestný! Trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží. Tady všude seděl. Jak sedíš, ty, ty, ty a ty........a takto by šlo pokračovat ještě dlouho. Pánové z divadla JC - klaním se a tleskám. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Petr Brukner měl hrát původně dvojroli prince Jasoně a Drsoně a Miloň Čepelka zase Zlatovlásku. Pak, ale přišel Petr Brukner s tím, že se mu ti dva pletou a že tu roli nechce. Tak si jí vyměnil s Čepelkou. (mnaucz)
- Ladislav Smoljak v rozhovoru prozradil, že prvotní inspirací k pohádce byla touha vidět Miloně Čepelku v růžovém princovském kostýmu. (gjjm)
- Sklerotický, ješitný, samolibý Děd Vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíž překvapivě nezakázán. (sator)
Reklama