Sekretářka

Áno láska má mnoho podôb a áno sadista a masochistka nie sú zrovna normálne veci, ale takto natočený film o dvoch psychiatrických prípadoch som teda ešte nevidel. Veľmi podivuhodný a absurdný film, ten humor rozhodne nie je pre každého, ani pre mňa veľmi nebol, lebo skôr ako ironizáciu som z toho cítil potvrdenie patriarchálnosti, snahu niekoho ovládať, pričom tomu druhému sa to páčilo a žiadal to, proste čistá psychiatria. S tou nahotou to preháňali, taktiež to neodsúdili, naopak z toho urobili normálnu vec, taktiež to, že prvá práca, ktorú si našla bola pre ňu zrovna taká náhoda, neviem skrátka, aj keď som asi lepší film na túto tému nevidel, tá ľahkosť podania týchto zvráteností mi navráva, že asi to nebude patriť medzi filmy, ktoré si budem rád púšťať. (18.06.2013)

Málokdy se stává, aby z postav na plátně bylo cítit, že ví víc, než divák v sále tuší (alespoň "normálně" orientovaný divák). Tady se to hercům opravdu povedlo (Maggie Gyllenhaal je ve své roli mimořádně přesvědčivá), i když možná trochu na úkor právě toho "diváka normaláka". Asi by filmu prospěla i o něco kratší stopáž (hranice 90 minut by podle mne měla být nepřekročitelná). Režisér ale tak těžké téma, snadno zneužitelné pro laciný humor, perfektně vybalancoval někde mezi komedií a dramatem. Ještě musím zmínit jeho cit pro výběr hudby (použil málokdy ve filmech slýchané, ale skvělé a stylové kapely jako jsou například The Faint nebo Cake) A pro Cohenovu píseň "I'm your man" snad nelze ani vybrat příhodnější film... (20.05.2004)

Proč jsem, sakra, toho tolik slýchal a četl o knižní i filmové verzi Padesáti odstínů šedi (tak mě napadá, vlastně příznačný název, protože to je jen monotónní šeď bez jiskry - obzvláště po srovnání s tímhle prakticky ve všech ohledech) a o tomhle filmu jsem dosud neslyšel ani slovo? Buď ho autorka 50OŠ viděla a neuměle obšlehla nebo by ho měla vidět, aby věděla, jak to má vypadat. Skvěle napsaný a ještě lépe odehraný příběh. Líbila se mi decentnost jak příběhové linie, tak filmu jako celku, o to více pak vystupují vypjaté scény (ta první s plácáním přes zadek je grandiózní, musí se nechat, že podstatu věci v ní vystihli parádně). Maggie je výborná herečka a tohle je její nejlepší role, v níž jsem jí zatím viděl. Úplně jsem chápal a věřil co prožívá. Spader, ač má s rolemi ve filmech o trochu netradiční sexualitě zkušenosti minimálně od Sex, lži a video, mi tu zpočátku nesedl, ale nakonec se rozjel i on. Dokázal bych si představit i trošku jiný, respektive jinak podaný konec (v podstatě stejně happy), ale i tak to tenhle moc nenarušuje. Je to silné, je to procítěné, je to hluboké, je to zábavné. Hudba mého oblíbeného Badalamentiho je pak již jen milý bonus. (13.01.2016)

Čo je normálne ? Kto na to pozná odpoveď ? Majú tí, ktorých konzervatívnejší z nás bez mihnutia oka označia za úchylákov právo na lásku ? Tak tento film sa snaží dať odpoveď na tieto otázky. A celkom dobre mu to ide. Dominantno - submisívny vzťah šéfa a sekretárky je riešený celkom hravou a zábavnou formou, pričom len vyvaľujete oči nad originalitou scenára, i keď je jasné, že sa rúti k happyendu. Spaderova postava je prototypom "nestability" vyvierajúcej z jeho odlišnosti a následnej frustrácie z vedomia tejto odlišnosti, Gyllenhaalovej Lee je zas zo začiatku zakríknutá, neskôr sebavedomá "otrokyňa" a práve jej premena je na jej výkone tým najfascinujúcejším. Film som možno trochu (asi o pol*) nadhodnotil, ale vôbec mi to nevadí lebo takéto filmy nevidieť každý deň. 10/10 (07.03.2005)

I kdyby za nic jiného, tak za nepřebernou škálu výrazů očí Maggie Gyllenhaal musím jít vysoko - pohled vyplašené laně.. ale taky - překvapení, vzrušení, očekávání, chtíč, smyslnost, požitek, vytrvalost, okouzlení - láska. Ne každému je dopřáno, tento cit poznat a mezi touto dvojicí to jiskřilo přímo osudově. A Láska - to je ta největší magie. (19.05.2020)