Sekretářka

Film z totálne nudného prostredia okorenený zaujímavou sexuálnou úchylkou. Nieže by ma nejak extra brali masochistické sklony, a možno je to tím, že niesom extra fanúšik romantických filmov, ale toto bola totálna nuda. V celom filme sa vlastne nič nedialo, ak samozrejme nepočítame to neustále žobronenie o výprask. U mnohých podobných filmov kvalita stojí vo veľkej miere na dialógoch, no tu neboli tak isto extra ohurujúce. Ak si odmyslíme sladký záver je zbytočné sa na film pozerať. Neznámi herci tak isto toho veľa neukázali, ale ani nemali kde. 2* sú až-až. (07.12.2010)

Že je princip HRY obsažen v jakékoliv mezilidské interakci, to se lze dočíst v kterékoliv učebnici psychologie. Platí to samozřejmě i pro oblast erotiky a sexu. Sexuologové mají zase poučku, že za normalitu lze považovat všechno, s čím dobrovolně souhlasí a co se líbí oběma partnerům. Ideální je tedy (teoreticky!) skloubení například sadisty a masochistky (jsou ovšem různé druhy sadistů - viz pasáž po otištění inzerátu ,,masochistka hledá sadistu"...). Z tohoto příkladu vychází i tvůrci hodně nevšední romantické komedie Sekretářka. Hra má svá pravidla. Pokud na ně přistoupí i divák, dostane se mu vynikajícího filmu. Obohacujícího o nové, překvapivé úhly pohledu. Každý jsme jedinečný, každý jsme jiný, máme svoje specifika, úchylky, někdo je submisivní, někdo dominantní...a tenhle film je výborný... 80% (a pokud vyznáváte S/M praktiky, přidejte ještě jednu poslední * k absolutnímu hodnocení... :-) ) (13.07.2008)

Myslela jsem, že podobně, jako mě James Spader svou postavou uchvátil ve Sex, lži a video, bude tomu tak i v jeho právní kanceláři. Jenže tou fascinující postavou pro mě v tomto případě není James. Tak, jako jsou výrazné jeho červené zvýrazňovače, kterými rád zakroužkovává překlepy v obchodních dopisech své sekretářky, je to právě ona, kdo je tím výrazným a zářícím "klenotem", který celému snímku vévodí. Ta ženská polovina hereckého dua sourozenců Gyllenhaalových. Maggie Gyllenhaal. Její zvláštní a vysoce osobitá tvář je pro mě v jistém směru mnohem více přitažlivější a zajímavější než celé plejády stereotypně vypadajících Hollywoodských "krasavic." A v této roli mladé, trpící dívky s jistými duševními "odchylkami", Lee Holloway, která při sobě vždy nosí výbavu se "sebezničujícím" nářadíčkem, je jednoduše úžasná. Spousta lidí jistě zná tu nesnesitelnou bolest, kterou uvnitř sebe dusíme a která nás ničí. A spousta lidí jistě ví, že jediná možnost, jak se s ní dokáží alespoň na chvíli vypořádat, přemoci ji, je jiná, fyzická bolest. Ta jediná dokáže někdy utišit a přehlušit tu naši vnitřní bolest, která nás trhá a rozervává. Je to zvrácené a sadistické? Neřekla bych. Je to spíše pro mnohé jako jediný možný lék... (17.10.2011)

Tak táto romantická dráma si červené čísla rozhodne zaslúži, pretože má nápad a myšlienku. Nejde o nič lacné, povrchné ani umelo prisladené. Trocha pomalší úvod ústi do peknej pointy a ako bonus k tomu divák dostane aj výborné herecké výkony a pár dráždivých záberov s M. Gyllenhaal. Netreba zabudnúť ani na humornú stránku, ktorá sa prejavila aj tam, kde som ju nečakal, niekedy aj dosť zvláštnym spôsobom. Určite zaujímavá vecička. 80/100 (18.05.2015)

"Nejste stydlivý. Jste právník." Já tedy nejsem právník a nepotřebuju ani sekretářku, ale když o to tak přemýšlím, tak jsem ochoten si ji pořídit. Lee totiž měla cosi do sebe a pokud touží plnit submisivní úkoly, naplácat na zadek nebo souložit v poutech, tak jsem k dispozici. Klidně se obětuju. Ale zpět k filmu, kterej jsem si užil jen napůl. Tou půlkou je samozřejmě Lee. Její protějšek, stydlivej dominátor pan Grey, prostě moc zábavnej nebyl. On si ten svůj chtíč nedokázal pořádně užít a naprosto dlabal na moje dobře míněný rady, aby svý sekretářce dal to, co ona chce a on se za to stydí. Vždyť uspokojit ženu není hřích. (26.04.2022)