Převtělení

Horor? Horor v čem? Po "Převtělení" se divím, že neexistuje žánr sračkoidní nuda naprosto o ničem, bez děje, bez úcty, bez zábavy. Není to čistý amatérismus v produkci a podobně. Je to čistá sračka v ději a v hercích. Možná tomu křivdím ,ale u těch Japonců nejde poznat výrazný výkon, protože vypadají furt a všichni stejně. Hlavně je to hrozná nuda, dále má tento "horor" slabý potenciál, tudíž nevím jestli by mě bavil pod novým štábem. Prostě prasotina. (06.04.2013)

Aj keď je tento film dosť slabo ohodnotený,mne sa páčil.Nepozerám až tak veľa horrorov z Ázie,tak možno preto.Myšlienka témy reinkarnácie bola podľa mňa dobré premyslená.Niekedy je síce tak trochu mätúci,ale nie je zlý.Pomstychtivý mŕtvy,duchovia a prekliatia,to je japonská špecialita.Niekedy sa ale divák stráca,nevie čo je skutočnosť a čo obraz v hlave,treba dávať pozor.Japonské horrory majú niečo,čo západným horrorom chýba,je to úplne iná kultúra,preto aj ich filmy sú úplne iné,a to nielen horrorové. (28.03.2009)

Děj příběhu nás zavádí na natáčení nového hororového filmu Memory, který je založen na skutečné události, kdy v druhé polovině dvacátého století došlo ke krvavému masakru v hotelu Ono Kanko, po němž zůstalo jedenáct zmučených a mrtvých lidí..... .... Smrt je pouze začátek. Scénář : Takashi Shimizu a Masaki Adachi. Hudba : Kenji Kawai. (08.05.2011)

Mě to bavilo a kdybych nekoukala na verzi z rádobykinapřiblýNovy, tak bych si to užila mnohem víc. Chápu, že vydělávat se musí, ale nemohl by jim někdo vysvětlit, že reklamy v hororu nejsou to pravý ořechový? No jo, já vím, že je to nezajímá. Takže reprízu jedině v originále a s titulkama. A že si to někdy znovu pustím o tom vůbec nepochybuju. (22.09.2012)

Krvavý masakr v hotelu Ono Kanko, 11 mrtvých lidí, 11 zmučených duší... Ačkoliv předchozí Shimizův film, Marebito, se vymanil z dlouhovlasé škatulky, do které režisér vklouzl prostřednictvím dlouhé a dosud neukončené duchařské série Ju-On, bude divák od Rinne podvědomě očekávat kanonádu lekaček, bílých obličejů a skřípavých zvuků. I v tomto případě se tušení nevyplní... Rinne je sice duchařina, leč poměrně decentní, prostá jakýchkoliv prudkých shock momentů (i když podařená scéna z náklaďáku na začátku snímku jisté naděje vzbuzuje). Pokud vás nevystraší oživlá panenka, tak tady se to těžko povede něčemu jinému... Ale bylo by chybou proto film zatracovat - oplývá zajímavým příběhem, vyústěním a určité napětí v něm lze také nalézt. Ve srovnání s korejskými horrory, jež jsem v poslední době viděl, je Rinne příjemné, lehce nadprůměrné horrorové řemeslo. Znalci japonských horrorů (i jiných) nejedna scéna přijde povědomá. Co třeba taková knihovna? (23.10.2006)