Sklapni a tancuj (S03E03)

Fuj, tenhle díl mě totálně rozebral. Rozerval. Zničil. Ještě několik dní po něm se to ve mně mlelo, motalo se mi to v hlavě a vůbec mi z toho nebylo hezky. A nejděsivější a nejmrazivější na tom je, že tohle se určitě už dělo i děje - mám teda vlastně já sám vůbec zameteno před vlastnim prahem? Protože ono už možná včera bylo pozdě na něco takovýhodle myslet... (POZOR, TROLEJ) Ten příběh se odvíjí pomalu a postupně, začíná to hrozně hezky, všechno vypadá úplně normálně a bezproblémově, a postupně to začně nabejvat úplně paralyzující hloubky a šířky a vejšky, jako takový monstrum z těch nejhorších nočních můr, co schovaný někde v ustupující mlze začne postupně nabejvat na tvaru, a každou další chvilkou je to horší a děsivější a člověk už dávno ví, že to skončí strašlivě, ale ono to přesto pořád nepřestává a pořád se to zhoršuje... A tahle postupná změna se děje, aniž by se vlastně nějak výrazně změnil styl vyprávění nebo pojetí. A tu mojí úzkost ještě umocňuje to dilema, kdo je vlastně vinnej víc - ten, kdo někoho vydírá v rámci (jím definovanýho(!)) vyššího principu mravního, nebo ten, kdo si třeba občas objedná kurvu? Dá se to vůbec říct, a má se to vůbec porovnávat? A můžu se vůbec určit do role, která o tom může rozhodnout? Nepochybný ale je, že svět JE plnej lidí, který na sebe tyhle role bere a brát bude, takže jediná obrana proti tomu je asi nedělat věci, který by mi zničily život, kdyby se o nich moje okolí dozvědělo - minimálně to nenechat na těchhle samozvanejch soudcích. Ono to asi je tak trochu očividný a samozřejmý pravidlo, internet nás ale bohužel staví do úplně jinejch pozic, aniž bysme si často uvědomovali, že tam vlastně už dávno jsme. Samozřejmě je otázkou, jestli to následný společensko/rodinný stigma ("to je ten, co si objednává kurvy/co chodí do bordelu/co rasisiticky vtipkuje") je odpovídajícím trestem za prohřešky viníků, nebo jestli díl týhle lidský destrukce nejde i za mírou společenskýho pokrytectví (nějaký tajemství má každej, a je jednouchý se tvářit, že se to týká jen těch druhejch-těch, na který se přišlo). To samozřejmě nijak nesnižuje očividně zvrácenou a opovrženíhodnou pedo-úchylku hlavního hrdiny, která se naplno potvrdí až v posledních minutách filmu, a jejíž děsivost a hrůzostrašnost asi nebude zpochybňovat nikdo. Jakkoli šokující a vlastně mrazivý zjištění to pro mě bylo (dyť on sám byl ještě vlastně dítě!), tak až vlastně díky tomu se nakonec ukáže, že celej ten řetězec vydíranejch "obětí" s různou mírou "závažnosti" prohřešků (teda podle měřítek vyděračů) byl vystavěnej jen díky Kennymu a jeho finálnímu sokovi v tom posledním boji na život a na smrt, že celý to bylo zkonstruovaný jako trest pro ty nejzvrhlejší, nejodsouzeníhodnější a nejhorší úchyly. Ti ostatní jen dělali mezičlánky, byť i o nich to vyděrači nakonec všechno zveřejnili - byli "jen" částma toho obludnýho smrtícího totemu, na jehož vrchol byl posazenej až Kenny s tim jemu podobnym. Pro tyhle dvě "hlavní postavy" řetězce ale přijde (kromě samotnýho zvěřejnění) ještě další trest, a to takovej, kterej jim podle vyděračů náleží - trest absolutní, po kterym nastane smrt buď fyzická (pro toho slabšího) nebo společenská (pro toho, co souboj přežije): Za prvý mu na kontě kromě pedofilie přibude navíc ještě vražda, a za druhý to společenský zdiskreditování je v podstatě doživotní, natož třeba v kruhu rodiny (to kdyby třeba oficiální trest ve vězení nakonec náhodou nebyl nijak fatální). Příběh teda končí totální destrukcí (vztahovou, psychickou, společenskou, fyzickou - vodevr) na všech úrovních, a to i u lidí nebo dokonce dětí, do kterejch by to člověk třeba nikdy neřek - dyť on na začátku tý holčičce tak hezky přines tu zapomenutou hračku... Tak je to ale asi dycky, co. Při závěrečnym rozhovoru, kdy zoufalej Kenny v panice řiká, že se jen kouknul na pár fotek, tam se mi chtělo brečet. Protože dneska je doba, kdy se na nějaký takový fotky dá podívat až moc snadno - bez toho, aniž by člověk musel tušit, co vlastně dělá nebo kam to vede (jasně, pedofilie je přece jenom ještě pořád někde jinde a v žádnym případě to nijak neobhajuju ani nezlehčuju). Jo - a hercům (předevšim Kennymu a jeho nucenýmu parťákovi/řidičovi), těm patří absolutorium. Naprosto; to, co předvedli, bylo nic než ryzí a autentický zoufalství. (12.02.2018) (méně) (více)