Černé zrcadlo

Naprosto genilání námět, scénář, režie a herecké výkony. Film z rodu Chaplinovy Moderní domy, ovšem při dnešním stavu techniky, vztahů a světa všechno dostává ještě větší grády. Asi nejsilnější je Národní hymna, střední část Patnáct miliónů meritů je malinkou předimenzovaná co do délky, ovšem závěrečná Celá tvá minulost projekt vynáší zpět na absolutní vrchol. Příjemné je, že příběhy nementorují, nesnaží se hledat teoretická východiska, ale jen popisují, což jim dodává sílu. (02.09.2012)

Jeden z nejhorších seriálů, jaký jsem kdy viděl. To jsem si v průběhu sledování Black Mirror opakoval x krát. Podobně jako že se na něj nechci a nebudu koukat. Ale samozřejmě jsem nemohl bulvy odtrhnout od toho, do jaké prdele lidstvo míří a jak všichni dopadneme. Teda já ne, já už budu, doufám, mrtvej. Jako by někdo extrahoval z mé hlavy vše, co se mi na dnešní společnosti nezamlouvá (nemusíme hned sahat k výrazům jako je "sere", že), pohonil to do absurdna a šoupnul tak o padesát let v čase dopředu. U druhého dílu mi dokonce vyrazily něco jako slzy zoufalství nebo znechucení; ani jsem nevěděl, že něco takového existuje. Příšerně příšerný pohled na naši společnost, na západní svět a na to, kam se se svým myšlením, principy a svou technikou a technologií žene... 4. série - Jakkoli jinak všemi, mne nevyjímaje, obdivovaný Netflix převzal Black Mirror už od třetí série, tak se jeho vliv podepsal až právě od série čtvrté. Jinak si to neumím vysvětlit. Ze šesti epizod se dle mého pouze dvě (!) drží původní myšlenky seriálu, a to čtvrtá a šestá. Zbylé mne buď neoslovily (1-3) nebo mi přišly nedotaženy (5). Nechce se mi to tu více rozepisovat, prostě zklamání... 90% (1.-2. série - 100%, 3. série - 90%, 4. série - 60%) (12.12.2016)

Aby som sa u nejakého seriálu psychicky pripravoval pred každou epizódou, to sa mi veru moc často nestáva. U Black Mirror však nie je iná možnosť. Táto satirická séria na dnešnú modernú spoločnosť veľmi chytro, kuriózne a často dosť desivo zachytáva, kam vôbec to naše ľudstvo 21.storočia so svojou modernizáciou môže zájsť. Snáď každý diel je svojou bizarnou zápletkou a jej priebehom nesmierne zaujímavý, avšak nemožno opomenúť ten fakt, že je to takmer zakaždým dosť depresívne, temné a znepokojujúce. Silne nedoporučujem si púšťať viac než 2-3 epizódy za sebou, človek potom môže padnúť do menšej depky. Takéto kúzlo, ktoré má Black Mirror, sa naozaj len tak nevidí - po konci každej epizódy sa vám uľaví, ale zároveň chcete vidieť viac. (30.01.2020)

Lepší 4*, 5* a 4*. Konfrontační kladení otázek, na které pravděpodobně nechceme znát odpovědi, ledva však můžeme předstírat, že se nás netýkají. Každý ze tří příběhů je postaven na dilematu, jaké lidstvo ZATÍM řešit nemuselo a každý z nich zároveň řeší, nakolik jsme ještě schopni uchovat si tváří tvář „černému zrcadlu“ zdravý úsudek. Navenek není důvod, aby obsah médií podléhal jiným morálním kritériím než žitá skutečnost. Média, zejména televize, jsou ale na prezentaci vzdálených světů, jež se nás netýkají a jichž se zřejmě nikdy nedotkneme (někdy bohužel, jindy bohudík), založená. Dávka syrové reality, obrazů, které nejenže se nás bezprostředně dotýkají, ale na jejichž vzniku máme podíl (byť jenom ten, že jsme nedokázali říct „ne“), drsným, bohužel jen krátkodobým nahlédnutím do světa za zrcadlem, do světa, který přece neubližuje. Druhá povídka ve svém vrcholném okamžiku zároveň poukazuje na postmoderní znevažování veškerých hodnot. Náznak závažného musí být v zárodku proměněn v součást hry, jejíž pravidla jsou široce akceptována. Pohlcení opozičního hlasu jednolitým televizním tokem tak znemožňuje skutečnou a trvalejší změnu. Všechno je legrace a kdo to tak nebere, nepochopil, jak má hrát. Třetí epizodu hodnotím jako nejslabší, přesto stále nadprůměrnou, pro její komorní měřítko (díky němuž má ale šanci zarýt se hloub pod kůži) a podobnost technologie záznamu prožívaného s hračkou ze Zvláštních dnů, kde šlo právě o onen prostředek dalekosáhlejších společenských změn. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, fmash, r3plicator (16.07.2012)

Velmi hluboké a temné televizní seriálové zrcadlo čili reflexe spodních proudů západní civilizace a hrozeb současnosti a blízké budoucnosti. 1. The National Anthem - zrcadlo nastavené našemu mediálnímu věku a síle, s níž naše životy ovládají média. Ať už je rozklíčování epizody jakékoliv (čin novodobého Hérostrata z Efesu, či při zmínce o ,,uměleckém aktu 21. století" zvrhlý mód konceptuálního umění a postmoderní performance, hledání nových uměleckých výrazových prostředků etc.), poukazuje na nezdravou provázanost průzkumů veřejného mínění a současné politiky. Zároveň varovná sonda k neustále posunované hranici toho, co je možné na televizní/počítačové obrazovce vidět. 2. Fifteen Million Merits - i přes infantilně hřejivá a vlídná počítačová rozhraní mrazivá metafora faktu, že konformita požírá děti revoluce i revoltu samu. Západní individualismus, dotažený do maxima virtuální reality, v kombinaci s manipulativní nabídkou / poptávkou ,,volného trhu" vede jen k materiální prostituci živené naprostým egoismem a maximálním prospěchářstvím, idey a maximy jsou odstaveny do nevědomí a morálka komprimována, neboť každý je úplatný a za peníze se dá prodat a koupit cokoliv - i vlastní životy. A televize je tak vhodný manipulátor. 3. The Entire History of You - naprosto přesné postižení toho, co hrozí v blízkém budoucnu našemu věku opojenému technologiemi. Absolutní paměť (zálohovaná na flash HDD v hlavě) je pro vztah (a obecně pro život) jako rakovina. A to nejsem ani zpoloviny tak paranoidní jako hlavní hrdina této finální epizody. Geniálně vymyšlené komorní sci-fi s přesahem k vztahovému dramatu, které nejspíš mělo dostat šanci jako plnohodnotný celovečerní sci-fi film... (18.12.2012)