Černé zrcadlo

Jeden z nejhorších seriálů, jaký jsem kdy viděl. To jsem si v průběhu sledování Black Mirror opakoval x krát. Podobně jako že se na něj nechci a nebudu koukat. Ale samozřejmě jsem nemohl bulvy odtrhnout od toho, do jaké prdele lidstvo míří a jak všichni dopadneme. Teda já ne, já už budu, doufám, mrtvej. Jako by někdo extrahoval z mé hlavy vše, co se mi na dnešní společnosti nezamlouvá (nemusíme hned sahat k výrazům jako je "sere", že), pohonil to do absurdna a šoupnul tak o padesát let v čase dopředu. U druhého dílu mi dokonce vyrazily něco jako slzy zoufalství nebo znechucení; ani jsem nevěděl, že něco takového existuje. Příšerně příšerný pohled na naši společnost, na západní svět a na to, kam se se svým myšlením, principy a svou technikou a technologií žene... 4. série - Jakkoli jinak všemi, mne nevyjímaje, obdivovaný Netflix převzal Black Mirror už od třetí série, tak se jeho vliv podepsal až právě od série čtvrté. Jinak si to neumím vysvětlit. Ze šesti epizod se dle mého pouze dvě (!) drží původní myšlenky seriálu, a to čtvrtá a šestá. Zbylé mne buď neoslovily (1-3) nebo mi přišly nedotaženy (5). Nechce se mi to tu více rozepisovat, prostě zklamání... 90% (1.-2. série - 100%, 3. série - 90%, 4. série - 60%) (12.12.2016)

Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. (04.01.2017)

Black Mirror je zajímavý britský počin. Všechny příběhy jsou temné, kontroverzní, svým způsobem hodně zvrácené a zanechají vám v ústech nepříjemnou pachuť. Je to jakási satira na zvětšující se význam technologií. Každý příběh je jiný, odehrává se v jiné době, s jinými herci a epizody tak na sebe nenavazují (místama se ale svým způsobem navzájem připomínají různými referencemi). Co ale podle mě mají společného, je originální myšlenka. Další společný ukazatel je, že se odehrávají v blízké či vzdálené budoucnosti a tématem jsou technologie. A tohle téma je samozřejmě dosti aktuální, protože většina z nás má určitě větší či menší obavy, co nám rozmach technologií a budoucnost přinese. Některé díly jsou dokonce až mrazivě reálné a některé jsou trochu nadsazeným přirovnáním toho, jaký je dnešní svět. První díl konfrontuje diváka s tím, na co všechno je schopen se dívat a zda dokáže překročit hranice toho, co je považováno za mravní normy. A tím nás seriál usadí do křesla s popcornem a připraví spanilou jízdu do vzdálené budoucnosti. Seriál nepoučuje, neříká, co je dobré a co špatné, pouze naznačuje a nechává na divákovi, aby si svůj názor vytvořil sám. Black Mirror se jednoduše nedá popsat, to se musí vidět. Nejoblíbenější epizody: Fifteen Million Merits, The Entire History of You, White Christmas, Shut Up and Dance, San Junipero, Hated in the Nation, Arkangel, Crocodile, Hang the DJ, Metalhead - "People don't even look up anymore. The sky could turn purple and you wouldn't notice for a month." (14.07.2020)

Nejdřív jsem měl pocit, že se na specifickou sžíravou náladu musím jenom naladit, později jsem věřil, že nejlepší epizody mě teprve čekají, ale ani po šesti sériích nevím, na čem přesně jsem. Název mě sice explicitně navádí k tomu, co se bude současné společnosti nastavovat, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jednotlivé zápletky jsou i přes různorodost námětů ve výsledku téměř stále o tom samém. Ve více než polovině příběhů se objeví nejnovější výdobytek techniky, který je ale lidmi samotnými dříve či později zneužit k tomu, aby znevýhodnili, ponížili či rovnou zabili buď člověka blízkého, člověka cizího, případně některou z těch věcí provedli i sami sobě. A to pak může být celý seriál natočený technicky sebelépe, ale onen depresivní stereotyp se zají téměř hned. (16.03.2017)

"Černé zrcadlo" je britský antologický sci-fi seriál, který vytvořil Charlie Brooker. Každá epizoda seriálu představuje samostatný příběh, který zkoumá temné aspekty moderní společnosti, zejména nečekané a často nezamýšlené důsledky prudkého rozvoje technologií. Seriál se zabývá různými tématy, jako je nadměrné používání sociálních sítí, soukromí, stalking a lidská povaha. Seriál velice chytře, kuriózně a často dost děsivě zachycuje, kam vůbec to naše lidstvo 21. století se svou modernizací může zajít. Epizody seriálu jsou žánrově, tónově i stylově rozmanité, některé epizody jsou spíše komediální, jiné dramatické a napínavé. Za zmínku stojí herecké výkony, které jsou v každé epizodě podány talentovaným hereckým ansámblem. Výjimečný je také scénář, který se vyznačuje skvěle propracovanými a podnětnými zápletkami, jež diváky udržují v napětí a nutí je přemýšlet ještě dlouho po skončení každé epizody. Co se týče mého vkusu na seriály, oceňuji rozvinuté postavy a dějovou nahodilost či nepředvídatelnost. Charliemu Brookerovi musím zatleskat, protože postavy jsou důsledně plně rozvinuté a nikdy nemůžete přesně určit, kam se epizody budou ubírat. Vývoj postav vede k tomu, že se snadno vcítíte do různých situací, do kterých je seriál staví. Celkově bych Černé zrcadlo doporučil fanouškům sci-fi, antologických seriálů a těm, kteří rádi kritizují společnost. Dávejte si mezi epizodami pauzy, abyste měli čas na přemýšlení, strávení informací a toho, co se epizoda snažila říci. /100% + TOP 10/ (17.06.2023)