VOD (2)
Série(7) / Epizody(33)
Obsahy(1)
Projekt britského Channel 4 Černé zrcadlo je antologií samostatných televizních povídek, zasazených do blízké budoucnosti. Tak blízké, že se v mnoha ohledech prolíná s dobou, kterou právě prožíváme. Mrazivě černohumorná série se prostřednictvím technologicko-paranoidního podobenství zamýšlí nad nečekanými a často nezamýšlenými důsledky prudkého rozvoje technologií a velmi trefně zachycuje těkavý neklid současného moderního světa. Jejím duchovním otcem a autorem je proslulý enfant terrible britské televizní tvorby Charlie Brooker (*1971), pro jehož tvorbu je charakteristický vždy přítomný prvek kontroverze. Brooker však rozhodně není žádný bezduchý prvoplánový provokatér a jeho promyšlené a inteligentní scénáře prozrazují bystrého pozorovatele, který vždy přesně ví, co chce k současnému světu říci. A že to zpravidla nebývá nic lichotivého, již patří k Brookerově naturelu. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele JitkaCardova k tomuto seriálu (4)
Černé zrcadlo (2011)
Black Mirror je bezesporu sociálně důležitý a trestuhodně ojedinělý sociálně-osvětový počin a bylo by fajn, kdyby každý člověk musel všechny díly vidět a diskutovat v rámci společenské výchovy dřív, než ho pustí k maturitě. Jen škoda, že jako umělecké dílo je zbytečně kvalitativně rozkolísaný, že nápady nejsou vždycky vytěžené na maximum s adekvátní průraznou silou a tříštivým potenciálem těch nejlepších dílů a samozřejmě také, že jich není rok co rok víc, aby postupně pokryly všechny neuralgické body soudobého lidstva, protože by jinak mohl mít fantastický ozdravný účinek – vracet milionům diváků prožitek či aspoň povědomí původní citlivosti a emočních reakcí právě tam, kde je každodenní realita chce mít otupělé, navyklé a netečné. *** Všechny náměty, představené technologické vynálezy a vize blízké budoucnosti vystavěné na jejich společenském využití/zneužití, jsou bezesporu dobře zvolené (často nejsou originální, naopak: těží z plejády těch nejodvážnějších a nejnebezpečnějších vizí, které se objevily ve světové scifi a anti-utopické literatuře a obstály jako platné komentáře současného světa a jeho nelaskavého vývoje, a jako takové ještě ani zdaleka nejsou vyčerpány – co naplat, prognostická scifi literatura pořád ještě běží mílovými kroky před filmem), ale hodně ztratí na efektu, když jsou ilustrovány na příliš banálním, schematickém příběhu. *** U těch několika dílů, kde se téma potká se správně navrženým a dostatečně komplexním příběhem a s důsledným zpracováním, jež člověka vtáhne a nenechá ho se odpojit, to funguje parádně – na představené vize, na možnosti využití či zneužití konkrétních technologií a případné následky a s nimi spojené prožitky člověk už jen tak nezapomene. Kdežto jiné vize, byť stejně nebezpečné a silné (některé nápady jsou v literatuře dávno prozkoumány a rozehrány mnohem komplexněji a působivěji), bohužel tolik nevyniknou. *** *** Top klenoty (ale je potřeba to vidět celé, žádný díl nejde pod tři hvězdy, většina je na čtyři a zásadní síla je v naléhavé působivosti celého provokativního komplexu): Patnáct milionů meritů (S01E02), Lovná zvěř (S02E02), DJ na odstřel (S04E04). *~ ()
Černé muzeum (2017) (S04E06)
Jedna z nejlepších povídek žánru (filosofická scifi, spec-fiction), které jsem zatím měla tu čest překládat, byla rozhodně světově oceněná Ledová nevěsta od Willa McIntoshe (publikováno v XB-1) a tohle téma je v ní rozpracované do strhujícího a doslova mrazivého příběhu. Díky Black Mirror (zdaleka nejen) za tak výtečný tribute tomuhle nápadu! *~ ()
Smithereens (2019) (S05E02)
Milý, nijak přelomový poselství. Hezká etuda Andrew Scotta. Škoda, že vývoj příběhu tu tolik záleží na tom, jestli ostřelovač má nebo nemá možnost čistého zásahu útočníka, aniž by ohrozil rukojmí. Ti dva sedí fixovaně v autě v pozici řidiče a spolujezdce na sedadle za ním, kryjí se jen z pohledu zezadu nebo zepředu. Sniperovi nic nebránilo v tom se opatrně přesunout do pozice, z níž by řidiče i celý příběh mohl s jistotou odpravit. *~ ()
Loch Henry (2023) (S06E02)
Samo o sobě dobré, se silným, vícevrstevnatým vyzněním. *** Plus pár spoilujících postřehů: Zjev mladého filmaře Davise napovídá, že je nejspíš synem Iaina Adaira, nikoli policisty Kennetha - sedí to i časově? ** Odkaz matky synovi je silný důkaz mateřské lásky, jakkoli zvrácené. ** Připadá mi, že na fotkách, které by si doma Janet schovávala, nebudou obrázky lidí sice svázaných, ale pořád ve spodním prádle a téměř beze stop jakéhokoli násilí, ale že tam budou i výjevy z pokročilejších stadií hrátek - asi se to tam mělo nějak promítnout. *** Je Davis zničený jen z toho, že přišel o svou snoubenku, a z toho, že oba jeho rodiče (ať už byl otcem kterýkoli z nich) jsou vrazi a psychopati, anebo v sobě tají zděděné sklony? (Není to tam naznačeno.) ** Z čeho má Davis ten tik, který se u něj objevuje od samého počátku, to cukání nervu po jedné straně nosu? Tuší něco o své matce či otci, ještě než na to při natáčení přijdou? ** Vadou na kráse je, že seriál Černé zrcadlo má předjímat morální potíže společnosti, které přicházejí s novými technologiemi a pokračující komodifikací sociálního, etického i tvůrčího potenciálu lidí - tohle je přesně ten díl, který se prohřešuje, protože natáčení zvrhlých senzací na kameru je hodně stará a obnošená vesta, nic nového. *~ ()