Dobrou noc a hodně štěstí

Rád bych dal vyšší hodnocení, ale nemohu. Po celou dobu filmu jsem se prakticky nudil, byl opravdu až přes příliš politický. Ani vynikající herecké výkony mě neobměkčí a nepřidám hvězdičku. Jsou snímky, které jsou založené na síle mluveného slova a mají v něm opravdovou moc. Dobrou noc a hodně štěstí patří mezi tento typ filmů, avšak nedokázal mě vskutku zabavit a přitáhnout. (30.11.2010)

// Za tři dny to bude přesně 70 let od odvysílání zásadní epizody pořadu E. Murrowa, která byla počátkem konce McCarthyho honů na čarodějnice, shodou okolností taky za pět dní získá Robert Downey Jr. Oscara za jiný černobílý film z tohoto období, takže bylo celkem příhodné tuhle nenápadnou konverzačku George Clooneyho konečně dohnat. No a nezklamala. Je to pomalé, atmosférické, ovšem plné ideálů a hodnot, které v kontrastu s dnešní Amerikou ční jak maják nad hladinou depresivní reality. Není to ale jen bravurní politický komentář, Dobrou noc a hodně štěstí úplně stejně reflektuje média a jejich roli ve společenském dění, navíc tak činí v zatraceně skromné stopáži 90 minut, což z toho dělá jednoduše napínavé drama od začátku až do konce. Stylové retro s perfektními hereckými výkony. Velká škoda, že tuhle laťku Clooney netrefuje častěji. 8/10 (06.03.2024)

"Dobrou noc a hodně štěstí" mi ukázal George Clooneyho ve světle, v jakém ho neznám. Neobyčejně závažnou, suchou a nadosobní látku dokázala režírující hvězda ukočírovat velmi suverénním způsobem – zvolená foma sice naprosto popírá vysokou diváckou atraktivitu, nicméně řemeslně je zvládnutá s neuvěřitelnou bravurou. Suchý dokumentaristický tok výjevů ze studia CBS, kde zuří boj proti tupému americkému patriotismu senátora McCarthyho, by mohl zdánlivě diváka ukolébat, ale chytrý Clooney minimalistickými prostředky brilantně vytváří dynamiku, naléhavost a vnitřní napětí. Přirozené herectví, prolínání filmu s dobovými materiály, rytmizující jazzové vsuvky, které zároveň komentují dění na plátně. Dokonalá atmosféra bezprostřednosti je exemplární a srovnatelná třeba s legendárními "Dvanácti rozhněvanými muži". Jednoznačným magnetem filmu je strhující a chrarismatický David Strathairn v roli hlavní tváře zpravodajství CBS Edwarda R. Murrowa. Jeho úsporný, avšak působivě epxresivní herecký výraz i dokonalá intonace nese poselství filmu s neskutečnou adresností a neodbytností. Ač je námět Clooneyho snímku 50 let starý, na aktuálnosti neztratil. Otázka funkce televize, otázka role jedince v boji za svobodu, otázka morálky, která musí být více než přituplé vlastenectví. To vše ne podává Clooney jako nějaký provokativní otazník, ale jako přesný a strhující vykřičník, který dráždí "neo-mccarthyovce" a dobře tomu tak. Bodík strhávám pouze za občasné nevyváženosti (opravdu se mi moc nezdála rovina s manželským párem Shirley-Jesse) a také za to, že idea musela nutně porazit emoce. Přesto smekám před způsobem, jakým Clooney tenhle neskutečný filmařský úkol zvládl. (13.03.2006)

Clooney sa ukazuje po Gibsonovi ďalším pánom, ktorý si rád robí vo svojej záhradke a nik mu do toho nekecia. A že je potom úroda ako sa patrí, sme sa mohli presvedčiť už v druhom filme. Hlavnú úlohu znova prepustil inému hercovi a David Strathairn sa mu za to odvďačil takmer oscarovo. Film je oveľa viac znepokojivý, ako humornejšie ladený Lumetov 'Network'. Svoju podstatu teda splnil majstrovsky, kaera a réžia do detailu vystihli atmosféru a tak už len ostáva, aby ma téma takpovediac 'viac chytila za gule'. Inak je to dokonalé. Ale mám taký dojem, že plné hodnotenie tento film po druhej projekcii neminie. 85%. (17.10.2008)

V době, kdy je TV takřka neodmyslitelnou součástí většiny domácností, si pro radikální, zpochybňující soudy o tomto masmédiu musíme chtě nechtě zajít několik desítek let nazpět, kdy se ještě nacházelo v plenkách a jako nový fenomén provokovalo k úvahám. Murrowův projev, který film symbolicky uvozuje a zakončuje, proto tesat do kamene. Zdá se, že dnes, kdy slovní spojení "nezávislý novinář" je spíše pojmem ze sci-fi povídky, se ve společnosti (nebo alespoň v její části) objevuje určitý odpor vůči obrovskému množství zbytečných, a z velké většiny zmanipulovaných informací. Důkazem toho budiž i resurekce pasáží z tohoto filmu a jemu podobných typu Network, které prorůstají do "neoficiálních" dokumentů o dnešním světě nebo se v podobě audio stopy vkrádají do písniček indie kapel, jako jsou např. Maybeshewill. Jen houšť, pane Clooney; když jste tahkle pěkně politicky nekorektní, moc se mi líbíte. ČT se Vás asi trochu bojí, protože svou čím dál pochybnější veřejnoprávní povinnost se tentokrát rozhodla splnit zařazením Vašeho díla na silně neatraktivní termín prázdninové všednodenní noci. Snad aby zbytečně nevyprovokovalo k myšlení nějakého mainstreamového diváka. (10.08.2009)