Dobrou noc a hodně štěstí

Dvaja žurnalisti CBC a ich tím, ktorí sa otvorene postavili proti McCarthyho "honu na čarodejnice". Téma, pre väčšinu neamerického publika málo známa a pravdepodobne aj nezaujímavá (samotná snímka tento predpoklad smerom k spomínanému okruhu divákov podporuje a počíta hlavne s tzv. "uvedomelým" recipientom) je však natočená bez jedinej exteriérovej scény s maximálnym dôrazom pre detail a vystihnutie atmosféry doby. Čiernobiele tónovanie obrazu, výber hudby (sporadický džez a blues), použité archívne videomateriály a presné herecké výkony - hlavne mimika tváre a gestá, to všetko vás spoľahlivo prenesie do doby, kedy jeden muž, využívajúc "hrozbu komunizmu", zachádzal za hranicu ľudských práv zabezpečených ústavou a televízne vysielanie bolo ešte v plienkách aj so so svojimi morálnymi snami o svojej edukatívnej funkcii. (15.01.2006)

No, čekal jsem větší drama, ale to nic nemění na faktu, že je to dobrý a poučný film (teda pro mě byl ;-)). Rozhodně se nepovažuju za nějakého znalce mccarthismu, ale každý divák, který zaslechl alespoň něco o okolnostech studené válce ze strany USA, by s tímhle snímkem neměl mít problém. David Strathairn na mě působil velice charismaticky a asi bych si ho měl trochu víc "proklepnout", ale hodně mile mě překvapil taky Clooney na řežisérské stoličce. (28.07.2009)

Když Alexandr Veliký dobýval Persii, byli u toho jen dějepravci. Z honů na čarodějnice zůstaly dobové kroniky i obrazové výjevy. A když se senátor Joseph McCarthy vydal s kladivem proti údajně rudým zakuklencům, sledovaly ho oči lidí i kamer. Čtyři roky po 11. září, které otočilo kormidlem světové politiky prudce směrem od svobody k bezpečnosti, natočil George Clooney černobílé drama nečernobílé interpretace a odvedl coby režisér znamenitou práci, v níž o drama, ideály ani aktuální podtext není nouze. Velký zlý senátorský vlk hledá své červené karkulky, které by mohl sežrat a v roli myslivce se snaží poctivý žurnalista Murrow rozpárat mu břicho. Z Nového světa se starosvětským půvabem. (26.03.2007)

Clooney nás ve svém filmu zavádí do období amerických procesů 50. let, tzv. honu na čarodějnice. Do doby, kdy si televize začala uvědomovat, jaký může mít vliv a kdy se před kamerou ještě mohlo kouřit. Příběh je servírován jako komorní drama, boj muže proti muži. McCarthy vs. Murrow. Ani u jednoho se nedozvíme nic ze soukromí, pouze postoj k jednomu tématu a způsob jejich boje. Odosobněnost vládne celému filmu. Vlastně až na výjimky skoro všichni v tomto filmu vypadají jako lidé bez soukromí, oddaní pro svou věc nebo spíš pro tu Murrowovu? Loajální vůči CBS až tak, že jsou ochotni přijmout zásadu žádných osobních vztahů na pracovišti. Odbočka k manželům Wershbamovým mě zaujala a to z důvodu kam nás tím chtěl režisér vlastně nasměrovat? Mně se totiž po zbytek filmu drala na mysl otázka, proč někdo, kdo se snaží o morální políček, prosazuje takový zákaz. Z důvodu ochrany nebo čeho? Dost se to v mých očích bilo s přístupem ředitele CBS k celé situaci kolem kauzy McCarthy. To by vydalo na jeden díl pořadu pana Murrowa. Pokud by to ovšem pro něj bylo dost velké téma, že. Tím se dostávám ke skvělému výkonu Davida Strathairna a jeho sucharskému, rezervovanému a nemýlícímu se Murrowovi. Pro dobré hodnocení filmu by mi snad stačil na plátně jen on a kouř z cigarety (na který ovšem v reálu Murrow nakonec doplatil). Málem jsem utrpěla šok, když si ten muž s pokerovou tváří začal nervózně poklepávat nohou. Projev lidskosti! (13.02.2009)

Komorní, uměřené, strhující. Skvělá je kamera, záběry zblízka do tváří přidávají na autentičnosti, herci bez velkých emocí působí opravdu jako profesionálové. Velmi zvláštní je zvuková stránka, kdy často slyšíme rozhovor skrze sklo nebo z vedlejší místnosti. K tomu připočtěme obsah a zláště závěrečný projev o směřování televize. Kdo by to do Clooneyho před pár lety řekl. (16.03.2006)