O pyšném panovníkovi

Otřepaný příběh o tom, jak se zlý panovník napravil, když na vlastní kůži poznal, jak se žije prostému lidu. Navíc odvyprávěný suchopárně bez nějaké větší invence. Vetchý často působí poněkud křečovitě a snové rozuzlení téhle pohádce také na kráse nepřidá. Slepý boží služebník v podaní Radovana Lukavského nemůže nepřipomenout Ctihodného Jorgeho z rozhlasové hry Jméno růže, tady je to ale o něco větší klaďas:-) (30.10.2016)

Nestihla jsem úplný začátek, takže jsem nevěděla, co že se tam motá ten poustevník s kořínky jako dějotvorná figura. Ondřej Vetchý je (a myslím, že tenhle názor se mnou sdílí tak 85% ženské populace napříč věkovým spektrem) zatraceně fešnej chlap a jako pyšný panovník je tak důstojně nesnesitelný, žádný směšný nafoukaný piskoř, že to jeho oblibu u divaček nikterak nesnižuje. I když ano - ke své královně, a že mu vybrali výbornou, Zdeňka Žádníková je jednou z mých velmi oblíbených představitelek princezen a královen, protože je neuvěřitelně sympatická a tu vše odpouštějící vlídnost nikdy nemám problém jí věřit, se chová celkem hnusně. (Stejně stojí za zamyšlení, proč jsou partnerky těch chybujících vladařů obecně napsané tak, že jim stačí jedna na půl huby řečená omluva za roky ústrků a ony se rozpláčou, vše odpustí a ještě se div za to, co na nich dotyčný páchal, samy neomluví.) Konec mě zklamal, chlapec má trochu úžeh a je z něj jinej člověk? Strážný se sice třese strachy, ale v podstatě mu říká věci, které by člověk neřekl ani svému otci při velmi dobrých rodinných vztazích? Studiový les a královská zahrada by mě nechávaly zcela v klidu, ale když dřevorubec s Jakubem šli kácet stromy, křičela jsem u televize rady, asi jako muži radí u fotbalu. Moje rada zněla: "Do těch kmenů se mlátí tou ostrou stranou sekery." Budiž jim ke cti, že mě poslechli. (01.09.2013)

Takové ty nedělní poobědové pohádky mi vlastně nic neříkají. Neměl jsem je rád ani jako děcko, tím spíš mě nezajímají teď. Papundeklové kulisy, nudný a klišovitý děj, "divadelní" vzezření o pár postavách (ty prázdné zámky a království mě vždycky děsily!) a občas přehnaná infantilnost. O pyšném panovíkovi vlastně není jiná. Jenže když jsem zahlídnul prvních pár minut, tak mě něčím zaujala a zůstal jsem až do konce. Možná to byl právě Vetchý, na kterém to celé stojí, a který svého krutého krále zahrál až démonicky (v rámci televizní pohádky). Takže 50% si u mě tohle dílko vysloužilo už jen tím, že mě zaujalo. Což se nedělní pohádce nepodařilo dobrých 20 let. (04.09.2013)

Česká televizní pohádka o napravení pyšného a krutého vladaře. Mocného a nadutého panovníka, jenž se na každého ihned rozkřikl a kvůli své pýše a bohorovnosti se nechal nazývat Pán pánů, hrál přesvědčivě O. Vetchý. Avšak i on se musí přesvědčit, jak těžké je vydělávat si na chleba a žít v tyranizované společnosti. Bohužel díky kombinaci reality a snu je autorovi usnadněno vysvětlení navozené mírně schizofrenní situace. Ve vedlejších rolích se představili slepý poustevník R. Lukavský, královna Z. Žádníková, rádce J. Přeučil či dřevorubec J. Šesták. Nepříliš přívětivá a neveselá pohádka známého režiséra F. Filipa však nepředstavuje kromě výkonu hlavní postavy nic výjimečného, co by stálo za zaznamenání. (16.08.2015)

Naučná TV pohádka s výborným Ondřejem Vetchým. Do role pyšného panovníka, jenž se začal sám nazývat Pán Pánů se výborně hodil. Moc se mi líbil i Radovan Lukavský v roli slepého poustevníka žijící v jakémsi srubu. Mám rád takové pohádkové role různých moudrých poustevníků. Nesmím opomenout i Jana Přeučila. Typická záporná postava. Tak jak to moc dobře umí. Nedělní pohádky tohoto typu měli své velké kouzlo právě v tu neděli v 13:00 na analogové TV, hehe.... Ovšem i dnes to má pořád atmosféru ! (22.05.2016)