Tekken

Tak ja som nakoniec s vysledkom spokojny. Mozno za to mozu extranegativne komentare od Adriana a Lateefa, ktorych nazory si vazim (ale tentokrat si myslim, ze u nich zvíťazila zlost nad objektyvnym hodnotenim), mozno extrazbesilo zostrihane trailery, ktore ma pripravili na dynamicky strih pocas bitiek (ano nie je to ten minimalisticky strih ako vo filmoch Isaaca Florentine, ktory dovoli vyniknut jednotlivym borcom na 100%, ale Tekken rozhodne nie je neprehladne zostrihany. Pri tak casto spominanom Crowderovom salte s dvoma strihmi je bez problemu vidiet cely priebeh, teda ze ho urobil sam bez pouzitia kaskaderov alebo dratov, takze kde je problem?), mozno slusna choreografia, ktora je sice americkeho typu, ale je niekde na strednej urovni obtiaznosti (vacsinou jednoduchsie kombinacie s 1-2 zlozitejsimi kuskami behom jedneho zapasu), ale ziadne HK alebo thajske zbesilosti som ani necakal, mozno ten najjednoduchsi pribeh (zabili ste mi matku, tak sa musim pomstit), ktory zboznujem aj pri miliontoprvom zhliadnutí a mozno to, ze hru Tekken som nikdy nehral, takze chybajuce dolezite postavy, alebo rozdiely v spravani postav oproti hre mi nevadili. Proste solidny priemer, ktory si kludne pozriem znova. (15.08.2010)

Tekken v podstatě přejímá stejné schéma jako nadhodnocený Warrior, protože v jádru všeho toho bitkaření stojí hlavně třídní konflikt. Ve Warriorovi musí hrdina nasazovat krk v ringu, protože nemá na splácení hypotéky, a tak se účastní turnaje organizované hedge fund manažerem (tedy kapitalistou non plus ultra), zatímco v Tekkenovi jde vzhledem k futuristickému pojetí o více vyhrocený střet chudé lůzy (ktero zastupuje Jin) a všemocné korporace, navíc personifikované záporákem. Napřed je to dost sympatické, protože film uvědoměle ukazuje původní způsob oldschoolového odboje, založeného na nostalgii, jako nefunkční (uctívání Beatles, hláška "Your revolution will NOT be televised!") a jako cestu vidí infiltrování korporace a její pokoření zevnitř. Povedená je taky reflexe utkání jako reality show, kterou sledují miliony lidí na celém světě a kvůli vyšší sledovanosti sociopatičtí pořadatelé zvyšují brutalitu soutěže. Tak důsledný jako Neveldine s Taylorem ale Dwight H. Little není a ke konci se to všechno začne hroutit do předvídatelného osobního, v zásadě rodinného konfliktu. Navíc unikátní vlastnosti postav nejsou nijak zvlášť zužitkovány, přestože jejich představení slibuje značnou dávku osobitosti. Jako videoherní adaptace je Tekken spíš podprůměr, byť s mnoha slibnými místy. Lepší 2* (10.05.2013)

fuuuu... ehm, ehm... absolutne neviem ako začať, v krátkosti len - absolútna sračka... "v jednoduchosti je krása", čoš je! Príbeh na pi*u, dejová postupnosť "úžasná", bojové scény "neprekonateľné", ako sám ústredný hrdina... dosť veľká nádielka trápnych scén, ktoré pôsobia netradične lacno... nevyšlo no, pomerne rapídne. 2/10 (10.08.2010)

Film svou úroveň mohl mít ale vše je odhaleno když v prvním zápase proti Migueli Rojovi náš Jin hodí hlavou směrem do hlediště a jeho pohled je opětován stejně mrštným švihnutím Christie. To je záběr opravdu na ránu a to vše se vážení koná přesně uprostřed zápasu. Ano ty věčné záběry publika jsou hrozné a to se raději už nešířím o zbytku filmu. Další povedenou scénou je když po zabití svého otce záporák Kazuya pronese do kamery větu " Heihachi Mishima je mrtvý." Dívá se přitom divákovi přes kameru upřeně do obličeje tolik, že jsem se raději podíval za sebe jestli to bylo opravdu adresováno mě. Pak jsem si řekl že asi nějak musel zdůraznit že zabil svého otce, pak mě ale napadlo proč to vlastně říkal když jsme to viděli? No a takových srandovním scén je ve filmu hned několik. Nejhorší arénovka co jsem kdy viděl. Jsem rád že Jin vyhrál turnaj a že už nikdy nebude žádný druhý díl. (22.08.2010)

Tekken je pozoruhodným velkým stylizovaným koláčem, spíše buchtičkou (která je upečená z dalších 100 dalších stylizací). Tato vizuální přebujelost pouze potvrzuje, že v adaptacích her jako Tekken (případně Mortal Combat nebo Street fighter) je toho zoufale málo či zoufale mnoho. Archetypální příběh o chlapci ze spodu, který se dostane nahoru je krásně čitelný, nijak problematický. Chlapec na sebe vábí smrt bližních a pak se pomstí. Složité?! Na druhou stranu cyberterorista, který si stěžuje na nedostatek kreativity a čtyři těžkooděnci s napisem POLICIE jdoucí za favoritem Městské policie Praha jsou nedostižnými detaily - ke škodě v prvních 10 minutách... (07.12.2010)