Hurá do basy

Moc dobrý film z vězeňského prostředí. Vlastně ani nemam skoro nic, co bych tomuto filmu mohl vytknout. Po celou dobu filmu sem se náramně bavil, film nemá snad ani jediné hluché místo. Herecké obsazení sedí náramně, co by Chi McBride jako velkej teplej černoch, pískající si na svou kačenku, Dax Shepard, nenapravitelný parchant již od svého narození, krádeže všeho druhu od menších krádeží v 6 letech, až po ukradnutí policejního auta. A nakonec tu je ještě Will Arnett, kterého vězení změní od základu. A pak tu máme hromadu dalších jako např. Bílá liga. V takových fimech samozřejmě nesmí chybět zkorumpovanej dozorce, či staré známé sprchové scény. (21.04.2011)

Jo? Tak to já bych naopak řekl, že tu děj vítězí nad vtipem. Já se u těchto novodobých laciných amerických komedií obvykle nesměju. Nesmál jsem se prakticky ani tady, ale celé mi to přišlo jako svěží vánek, u kterého se tráví čas úplně v pohodě a jsem ochotný odpustit i tu občas dost nechutnost vulgaritu, sem tam nejakou tu trapnou scénku, vypelichané gagy a dát tomu slabší ***. (30.01.2012)

Jo, tak tohleto beru. Geniální plán hlavního hrdiny na pomstu, který chce seběobětování a odříkání - nechat se zavřít do kriminálu . Člověk by se ptal, jestli mu to zato stojí, ale asi ano a tím si získal mé sympatie .Kromě jiného - začátek filmu je věnován americkému soudnímu systému a charakteristika "poroty" je geniální ! "Koupím to tu a nechám to zapálit " (09.01.2014)

Zpočátku nadějně vyhlížející snímek s debilním závěrem. John, který si potřetí odseděl svůj trest ve vězení, je rozhodnut pomstít se tomu, kdo ho tam poslal, Nelsonovi Biedermanovi Třetímu. Ten je však již v Pánu, a tak se John rozhodne pomstít alespoň jeho synáčkovi, Nelsonovi Biedermanovi Čtvrtému. Nestačí mu však, že ho dostane do basy. Nechá se zavřít s ním, aby mu mohl život dál ztrpčovat. Ve vězení John opravdu dělá, co může, aby si Nelson pobyt zde náležitě "užil"... První půlka dobrá, plná vtipu, závěr filmu toho již moc nenabízí a sráží proto dojem z celého filmu... 70% (30.08.2009)

„Vítej v pekle, bažante“– tohle budou pravděpodobně první slova, která uslyšíte při nástupu do svého nového, snad pouze dočasného, bydliště. Po seznámení s nekompromisním ředitelem věznice („Mám notoricky suchý smysl pro humor“), následuje první perná noc na cele. S trochou štěstí nedostanete za spoluvězně dvoumetrového černocha, neotrávíte se jídlem ze zdejší jídelny a váš drsný výraz („Vypadá, jako by sežral hovno“) odradí případné zájemce o některé z vašich životně důležitých orgánů. Přežijete tedy prvních pár dní, ale pak vyvstává vcelku logická otázka „Co tady budem dělat?“. Možností není mnoho, dopisování s jakýmsi cizincem vás brzy omrzí („Ale teď musím končit, protože na mě někdo močí“), pravděpodobně nepadnete do oka šéfovi zdejšího „white power“ gangu a jedinou cestou ven bude tudíž sebevražda („Dej mi čistidlo lodí a stříkačku“).___ Nevím, nakolik se tvůrci Hurá do basy chtěli svézt na „vězeňsky pozitivní“ vlně vzedmuté úspěchem Prison Breaku, není to vyloženě parodie, dokonce zde ani nejde o útěk, což docela zamrzí. Právě silnější příběh, který by směřoval odněkud někam, filmu schází nejcitelněji. Chybí rovněž hlavní hrdina, jenž by usiloval o naše sympatie. Jeden z ústřední dvojky je nám jako padouch prezentován, druhý se tak chová, dobrým hercem není ani jeden. Hurá do basy ovšem v komické formě prezentuje většinu situací, jež se vám vybaví při slovech „vězeňský film“ a narážky jako „Tys neviděl žádný vězeňský film?“, ač nejsou vysloveně geniální, potěší. Stylem svého humoru mi snímek nejvíce asocioval nedávný Absurdistán, který rovněž drobet dementním způsobem ironizoval jistý společenský problém. 55% (02.07.2007)