Pán času - Série 14

2* primárně za skvělé první 3 speciály, které se diametrálně liší od zbytku. Na začátek bych rád řekl, že jsem velký a dlouholetý fanoušek Doctor Who, který hltal nejednu sérií vícekrát. Taky mi absolutně nevadí Ncuti Gatwa v hlavní roli. Upřímně, když jsem tehdy o tom četl, tak jsem byl docela překvapený a zvědavý, jak mu to půjde, protože jsem v něm viděl talent (který tam asi stále je). Považoval jsem tedy další výběr Doktora za skvělý a čekal, co z toho vznikne. 3 speciály s Tennantem mě nadchly a i bez té vlny nostalgie je považuji za dost povedené díly, které jednoduše kopaly hluboko do historie tohoto seriálu a snažily se celkem dost zaujmout tradiční diváky. To, co přišlo po tom, je už jiná kapitola. Jakkoliv mi nevadily změny prostředí, stylu vyprávění, příběhu, apod., tak kosa narazila na kámen, jakmile tahle série začala zpochybňovat celý seriál a jeho základy. Doctor Who je hodně tvárný seriál, kde s trochou šikovnosti se dá vážně udělat cokoliv a příběhově si to obhájit. Seriál tu je už desítky let a i ten moderní tu je už nějaký pátek a nikdy jsem neměl problém s deus ex machina řešením některých částí příběhu nebo některých absurdních věcí, protože si to seriál příběhově jednoduše obhájil dostatečně na to, abych to akceptoval. Nejde ale moc akceptovat to, když nová série, která měla tedy primárně sloužit jako takový mini-reboot seriálu a přilákat nové diváky, popírá některé aspekty cestování časem, které si seriál sám vytyčil nebo některá pravidla, která tam fungují dlouhodobě. Zvykl jsem si na to, že za časů například Smitha tam byly vyrobeny některé skvělé nápady, které pak nebyly dotažené do konce. Ale tady to je přesně naopak: tady je těch nápadů málo, jsou strašné a jsou dotažené do konce. Vadí mi snad rasa Doktora? Ne. Vadí mi jeho orientace? Ne (protože ta byla divná vždy, kdo sleduje seriál dlouhodobě, ví). Vadí mi snad ten nový divný styl oblékání? Je to křiklavé, ujeté ale nutně mi to nekazí zážitek ze seriálu, je mi to upřímně jedno. Co mi vadí, tak je to brutální prznění nejen toho, co mohlo být někdy v budoucnu, ale především už tak křehkého stavu tohohle seriálu po tom, co se Chris Chibnall zakousl a nepustil v předchozích sériích. A místo nějaké nápravy škod tu přichází rádoby mini-reboot, který ve finále se ani nesnaží tvářit, že nějakým ofiko rebootem je, i když má být. A paradoxně nejvíce se tam vytahují věci a dělají poznámky na buď dosud nezmíněné věci a nebo na Chibnallovu spanilou jízdu příběhem. Sakra však to psal Russell T. Davies, ten nepatřil k těm špatným, tak co se tu stalo? To vážně jako zatlačilo Disney a poslalo seriál k ledu jen protože může? Nebo mu jednoduše tak dlouhá pauza od Doctor Who dala tak na zadek, že se z toho už nevzpamatoval? Moffat to samé. Tohle ale prostě a jednoduše nenavazuje ani na moderního Doctor Who a ani na toho původního. Dá se tedy celkem s jistotou říci, že se nejednalo o nějakých pár špatných výstupů kvůli 1 scénáristovi, ale tohle je nějaký trend, kterým se tento seriál očividně hodlá ubírat. A mně to je dost líto a je to velká škoda, ale nebýt těch speciálů na začátku, tak to má ještě o hvězdu méně. Bylo tu bezostyšně pošlapáno to, co tu vytvořil původní seriál a na co prakticky perfektně pak navázali především Tennant, Smith a Capaldi. Nová generace diváků dost možná nepochopí, o co přišla, dokud se nepodívá na předchozí série. Tady je chyba ve scénáři a vůbec té ideji, ne v obsazení, které je dost sympatické... (06.08.2024) (méně) (více)

Mé dojmy ohledně nové řady Pána času jsou vesměs pozitivní, i přes to, že se určitě nejedná o perfektní počin. Mohl bych se tady dlouze vypisovat o tom, jak moc dobrý je Ncuti Doktor, mohl bych tady zmiňovat všechny ty chytré a skvělé epizody, mohl bych tady kritizovat fakt, že všechno působí tak nějak uspěchaně a některé prvky vyloženě nerozvinutě. Ale to já nechci, jelikož si myslím, že o tom bude mluvit téměř každý a už nyní je zde komentář, který vlastně naprosto perfektně vystihuje mé pocity, viz zde. Proto místo toho budu mluvit o tom, jak neskutečně jsem vděčný za to, že se Doctor Who konečně, po tolika letech, naplno modernizoval. A teď nemyslím modernizaci ve  smyslu poukazování na témata rasismu či sexuálních orientací, to si myslím, že seriál vždy dělal poměrně dobře. Slovem modernizace myslím to, jak Doctor Who může vůbec stát sám za sebe v dnešním světě televizních seriálů a lákat nové diváky a obecenstvo. Problém s tímto seriálem, co jsem totiž v posledních pár letech značně cítil, je, že tenhle přes 60 let starý počin se vlastně svým formátem nikdy nikam neposunul. Doctor Who začal v šedesátkách jakožto epizodní seriál, který se spíše zaměřoval na jednotlivé minipříběhy v samostatných dílech, než na nějaké větší celky v podobě příběhů rozvíjejících se přes více sérií. A to je v pořádku. Nebo tedy alespoň bylo. Jenže je 21. století, rok 2024, a co si budem, tento typ seriálů je dnes již považován za zastaralý a mnohem více frčí seriály s dlouhými a komplexními příběhy. A ono to dává smysl. Seriál jako médium se rozvíjí a potřeba mít epizodní příběhy z důvodu, aby lidé nemuseli vidět díly předchozí a i tak se chytali, prostě vymizela. Seriály po celém světě se modernizovali a měnili, jenže Doctor Who téměř vždy zůstával epizodním seriálem, svým formátem naprosto totožným jako v šedesátkách. Někdy se snažili experimentovat, někdy trošku vybočovali, ale většinou to byl prostě epizodní seriál. Někdo si možná řekne, kde je problém. Problém je ten, že spousta lidí se prostě na epizodní seriály dívat nechce. Já osobně znám tunu takových, co Doctora Who v minulosti odsoudili, jelikož chtěli sledovat něco, co bude mít váhu, co bude mít komplexní a rozvíjející se příběh, a epizodní Pán času, kdy vám vlastně stačilo vidět jenom pár dílů z řady a zbytek byl čistý filler, jim prostě nevyhovoval. A já jsem proto hrozně moc rád, že Russell T. Davies dokázal se svou 14./1. řadou Pána času vzít koncept epizodního seriálu, zachovat ho jako takovou tradici, zároveň ale celý seriál modernizovat a vytvořit jakýsi hlubší a komplexnější příběh rozvíjející se nejen na pozadí, ale i ve výrazném popředí.  Doctor Who se díky tomu stal mnohem více přístupný širší veřejnosti, stal se mnohem více lákavější pro nové diváky a obecně si myslím, že díky tomu dostal Pán času možnost oslovit mnohem větší publikum. S tím souvisí i to, že Russell se rozhodl plně vyznávat a odkazovat na všech předchozích 60 let. Možná si někdo řekne, že to je samozřejmost, že seriál bude odkazovat na svou historii. Jenže, u Doctora Who se to vlastně nikdy nedělo :D Seriál vždy dělal jen malé náznaky a easter eggy na minulost, vždy to bylo ale jen nepatrné škrábání po povrchu a seriál nikdy plně nezaplul do své vlastní historie. A sakra, to je přece hrozná škoda. Seriál s 60 letou historií, který stvořil tisíce postav a tisíce příběhových linek, a není tu žádné propojení, žádné odkazování, žádné navracování se k tomu, co bylo vytvořeno? Russell se rozhodl, že se naplno potopí do této komplexní historie a je to sakra vidět. Návrat postav z různých období seriálu (od postav vytvořených pro speciály z roku 2023 až po staré charaktery, které jsme neviděli desítky let), nejsou tu už žádné nepatrné easter eggy, které pochopí jen ti nejbystřejší, tady se prostě na rovinu a plnou hubu mluví o tom, co se stalo klidně 60 let dozadu, a to je tak sakra super! Doctor Who konečně působí jako živý seriál, jako komplexní událost, která má za sebou 60 dlouhých let historie, 60 let příběhů a postav, a ne jako seriál, kde si každá série žije ve své vlastní škatulce a zbytek seriálu vlastně vůbec nebere v potaz. Už jenom kvůli tomu jsem neskutečně vděčný za to, čím 14./1. řada Doctora Who je. Není to perfektní, občas to má dost zjevné a očividné vady, ale myslím si, že je to krok správným směrem. 8/10 (22.06.2024) (méně) (více)