Pán času

Není to klasický britský seriál, jak jsem byl zvyklý z Trpaslíka, nebo Black Books. Není to tolik o humoru, jako o dobrodružství a absurdním množství cestování v čase, takže většinu času jen hážu pohledy jako WTF a HTML. Herec ztvárňující doktora v šesté sérii je hodně kvalitní kus britského suchařípy a zmatkáře dohromady. Na zimní večery doporučuji...starší série jsem neviděl a ani nemám zájem. (09.05.2011)

Doktorovo universum kolem mě prochází už po několik let, někde bych možná ještě vyštrachal tuto legendární figurku Daleka, ale až nyní, díky mé "Tennant obsesi", jsem konečně i já naplno propadl tomuto krajně originálnímu, sofistikovanému, dobrodružnému, ale taky vtipnému seriálu, u kterého je z každého bakelitového oblečku a z každé latexové masky cítit ta láska a zaujetí, se kterým k tomuto britskému národnímu pokladu všichni zúčastnění přistupují. Že přeháním? Možná, ale u málokterého současného seriálu vidím takové zapálení pro věc, jako právě tady. A je to právě toto, co mě na Doktorovi strhlo úplně nejvíc. A momentálně se už jen vezu... Napříč časem i vesmírem. (29.09.2013)

Kde začít. Shrnuto do jedné věty nejlepší sci-fi seriál na světě. Nebo také nejlepší evropský seriál. Když jsem se odhodlal konečně i pustit první díl (obnovené řady), seriál mě neskutečně uchvátil. Christopher Ecclestone a jeho "fantastic" jsou prostě nezapomenutelní. Navíc skvělá společnice Rose Tyler. Navíc, když se objeví kapitán Jack Harkness, člověk je v sedmém nebi. Ale pak přijde konec řady, Jack zůstane v budoucnosti a Doktor zregeneruje. Jenže David Tennant si člověka získá už během první minizody. Jeho živelné herectví je neskutečné. Navíc hlášky "Allons-y" a "What!" jsou balzám pro uši. Přichází další nepřátelé, ale odchází nám Rose. Nejdříve jí na jeden speciál nahradí výborná Donna, ale pak přijde Martha Jones, která bohužel na Rose nestačí a je z moderních společnic nejslabší. Třetí série má ale jiné přednosti, a sice finále, kdy se vrací kapitán Jack a na scénu přichází Vládce. Finále neskutečné, ale čtvrtá řada, kdy se vrací Donna Noble ho překonává a ve finále se vrací všichni moderní společníci, společně proti Dalekům. Jejich společné řízení TARDIS je jedním z vrcholů seriálu. Pak přichází závěrečné Tennantovské speciály. První klasika, ale pak ve Vodách Marsu desátý Doktor definitivně zešílí a blíží se konec. A sice Konec času, který je nejlepším (dvoj)dílem seriálu. Pak se ale musíme rozloučit v minutách agónie s Davidem. Na scénu přichází Matt Smith coby jedenáctka. Nebudu říkat zda je lepší nebo horší, je prostě jiný. Pravda, se sířením se s odchodem Davida mi pomáhá Amy Pond, ale i Rory Williams je sympaťák. S šestou řadou navíc přichází otitulkované minizody, z nichž musím zmínit emotivní Poslední noc. Přichází sedmá řada a loučení se s Amy a Rorym v Andělé obsazují Manhattan a emotivní Roryho loučení s otcem v P.S. (nepochopím, že to není normálně natočené). Ale nemůžeme smutnit dlouho, protože přichází Clara Oswald, nemožná dívka. Seriál nám významně potemní, což je jediná chyba, takřka úplná absence humoru. Snad se to zlepší. Osmá série zlepšení skutečně přinesla. Atmosféra je možná ještě o něco temnější, ale vrátil se i humor. Navíc Peter Capaldi je naprosto skvělý. Jediný, kdo s ním u mě ještě soupeří je David Tennant. Velk překvapení byl u mě vývoj Clary. Ačkoli jsem jí měl rád už v minulé sérii, v téhle jsem si jí doslova zamiloval. K epizoda samotným. Až na dvě výjimky (Into the Dalek a hlavně Kill the Moon) jsou senzační. Hlavně Mumm in the Orient Express a Flatline jsou božské. Pro mě druhá nejlepší série. (12.11.2013)

Základní myšlenka, která stála za konečnou podobou Doctora Who zní: je možné na poli sci-fi a fantasy seriálů konkurovat penězi vyfutrovaným a trikově náročným televizním sériím z produkce amerických studií a la Battlestar Galactica, které si z hlediska podívané nijak nezadají s letními filmovými blockbustery? Je, ale jen tak, že udělám z nouze ctnost a tam, kde nestačí můj rozpočet na vytvoření atraktivních alternativních světů, vypomůžu si nadsázkou, vtipem, naivitou a v tomhle případě i výrazně starosvětskou stylizací. Kosmická loď má podobu telefonní budky, Doktor si při svých soubojích s mimozemšťany vystačí s málem a příšery se nenamáhají maskovat svou trikovou podstatu víc, než je nutné. Ber, diváku, nebo běž dál. Tenhle přístup byl konec konců typický i pro řadu úspěšných projektů domácí výroby. Doctora Who jsem znal z několika náhodně zhlédnutých dílů (většinou speciálů, kterým bývá věnována při výrobě větší pozornost, protože tvoří výkladní skříň celého projektu). Na základě těch několika setkání jsem se mohl připojit k početnému zástupu fandů seriálu. Kámen úrazu nastal, když jsem při televizní repríze začal sjíždět Pána času poctivě, epizodu po epizodě, den co den od prvního dílu. První série výsledný tvar a seriálovou atmosféru teprve hledala, nicméně ani to není omluvou, že mě Doctor Who záhy přestal bavit. Po sedmé epizodě 2. série jsem to definitivně vzdal. Pán času pro mě zkrátka nemá tu sílu, aby mě nutil se k němu v pravidelných intervalech vracet. Z podobně laděných projektů pak dám přednost kanadské sérii LEXX, jejíž pokleslá a hlavně chtěná brakovitost mi přijde zábavnější. Celkový dojem: 45 %. (01.09.2014)

Už dávnejšie som bola zvedavá na túto britskú televíznu legendu. Na pôvodnú sériu som si hneď netrúfla, začať treba s niečím súčasnejším, napríklad s Christopherom Ecclestonom (a pokračovať s Davidom Tennantom :-). Doctor Who vo mne občas vyvoláva rozpaky, neviem vyjadriť, čo si o ňom myslím. No páči sa mi. Má špecifickú atmosféru, špecifický humor i pohľad "na vec". Doktor sa aj v najnemožnejších situáciách zrazu usmeje ako šialenec a vy presne viete, že za tým úsmevom nie je blázon, ale múdrosť vekov. Ako poznamenala užívateľka neviâthiel, celý seriál je robený s láskou - a je to na ňom vidieť. Jednoducho "you never forget your first doctor" :-) (14.09.2007)