Recenze (1 419)

Totální rozklad (2025)
O skoro dvacet let starší Street Kings, které mi Havoc silně připomíná, mi sedlo daleko víc. Na rozdíl od Havocu to totiž mělo jednu, docela podstatnou, věc- zajímavý scénář. Jinak co se hereckého obsazení týče, nemám problém, jak Keanu Reeves, tak Tom Hardy si ty svoje černým svědomím ztížené cajty dávají dobře. Forest Whitaker, který hraje v podstatě tutéž postavu, klasicky výtečný. A jak minule Hugh Laurie, tak tady Timothy Olyphant trefně slizcí. Jenže akce, co měla být devíza filmu, je až groteskně přestřelená a bohužel i nepřehledná. A digitální auta už tomu dávají fakt korunu. Takže co do příběhu tu máme styl staré školy, co do vizuálu naopak těžkou modernu- a ve výsledku se to moc nepotkalo. Třeba příště.

Vetřelci vs. Predátor 2 (2007)
Nakonec lepší pokoukání než jsem se před projekcí obával. První díl už mám v mlze, pamatuju si jen nějakou pyramidu a scénu, kde běžel člověk bok po boku s Predátorem, což mi přišlo jako scénáristický bulšit (Predátor se s lidma kámošit nemá!). Ono teda scénáristicky to ani tentokrát není žádná hitparáda, ale nemůžu napsat, že by mě film nebavil. Dva nejslavnější emzáci cool, lidi moc nepřekáželi a atomovka na konci taky nemůže nic zkazit. Jasně, akční scény mohly být lepší, oba nejslavnější emzáci mohli být ještě děsivější, děj vycizelovanější... ale úplný provar to taky není, vlastně v mém predátořím žebříčku bych film dal tak na čtvrté místo (1. Predátor, 2. Predátor 2, 3. Predátoři, 4. Vetřelci vs. Predátor 2, 5. Predátor- Kořist, 6. Predátor- Evoluce, 7. Vetřelec vs. Predátor).

Predátor: Kořist (2022)
Predátor to (se mnou) nemá jednoduché. Když to vezme, jako minule, za komediální konec, je to špatně. Špatně je to však i tentokrát, když se tvůrci snažili o ryze seriózní a vážný film. Nápad samotný, poslat Predátora do osmnáctého století kosit indiány, byl výborný. Bohužel samotné provedení už kulhá jak slovenské krávy s kulhavkou (cenu za nejhorší přirovnání tohoto roku si můžu vyzvednout kde?). Komančové se chovají jak černošský gang z Bronxu, digitální zvířátka jsou jak od Disneyho a samotný Predátor? "Ty máš ale pěknou držku", ovšem tentokrát ne tak pěkně hnusnou, ale fakt hnusnou (jestli si teda jako rozumíme). Prey není špatný akční horor z predátořího světa, jen mě osobně těžce minul a ten docela silný hype moc nechápu. Ale jak už teď víme, příště to bude mnohem (mnohem mnohem) horší.

Predátor: Evoluce (2018)
Je to neskutečně retardované, nefunguje to ani jako akční film, ani jako horor, ani jako komedie. Ale dohromady je z toho tak nečekaný guláš, že mi to, poté, co se mi to do druhého dne rozleželo v hlavě, vlastně docela chutnalo. Však dobrý guláš se taky musí nechat uležet a nejlepší je na druhý den. Ta špinavá banda jsou docela sympaťáci, na doktorku se hezky koukalo, jen toho autistickýho kluka mohli vynechat, ale co už. Jako film ze série Predátor to nefunguje vůbec (těch blbých nápadů tam bylo fakt už moc), ale jako oddychový, krvavý, akční film docela ano. Ale jinak je to vážně hrozná blbost.

Oppenheimer (2023)
Nolan nezklamal, přestože Oppenheimer je nakonec trochu jiný film, než jaký jsem očekával. Není to kdovíjak strhující podívaná, spíš politické drama se špetkou soudních tahanic (na scény u soudu mají Amící fetiš). Ale když vás ani tříhodinový "kecací" film nezačne nudit, je to ta pravá známka dobře odvedené práce aneb this is cinema. Scény z Los Alamos, hlavně test atomové bomby, v sobě mají přesně onu dávku napětí, kdy vám tep vylétne někam na 150/100, ale tak tyhle scény má Nolan v malíku, vzpomeňte na Dunkerk. Nevím, jak se na film o otci atomové bomby dívají skuteční vědci, ale mě dostal, už jen z toho důvodu, že jsem jim to tam všem sežral i s navijákem a blažil se pocitem, že se zase jednou dívám na (současný) film, u kterého mi nemusí být trapno. "Now I am become death, the destroyer of Worlds.".

Jurský svět: Nadvláda (2022)
Jako monstrfanoušek prvního Jurského parku jsem se, asi jako víc diváků, těšil na trojici Grant-Sattlerová-Malcolm. Po předchozím Jurském světě jsem tušil, že tahle série už je neskutečný provar, a už není nic, co by ji dokázalo povznést. Ale přeci jen jsem aspoň jednou buňkou doufal, že ta výše psaná trojka to dovede... vytáhnout aspoň na jednu hvězdu. Ale ne! I do třetice je Jurský svět lobotomický paskvil, psaný bandou retardovaných chovanců ústavu těch nejtěžších případů a nějakou těžko uvěřitelnou shodou okolností se jejich scénář dostal až ke kravaťákům v Hollywoodu a ti ho schválili. Ale tak figurky dinosaurů se zase prodaly po milionech, penízky přitekly a svět se točí dál. I ten Jurský. Bohužel.
Praha ožralá (2024) (seriál)
Snaží se to být hrozně undergroundové, ale vychází z toho asi tolik, jako když si Tomáš Klus hraje na Karla Kryla. Jan Hájek, ač nejspíš sympaťák, se do takového formátu moc nehodil. Typově podobná série Příběhy starých hospod se mi líbila víc, mělo to větší šmrnc a vtip. Ale jako průvodce po starých, nových, zaplivaných, hipsterských a dalších putykách to docela funguje.

Radioaktivita (2019)
Jedna z největších žen naší historie by si asi zasloužila povedenější biografický snímek, ale na televizní film vlastně docela dobré. Výprava nebo CGI efekty televiznímu formátu samozřejmě odpovídají, tudíž nečekejte kdovíco, ale dívá se na to fajn, velkou zásluhou díky Rosamund Pike, která je jako vždy skvělá. Je to takové zkratkovité, skáče se od tématu k tématu, jako kdybyste si listovali knížkou a přečetli si z každé stránky vždycky tak odstavec dva. Zaujaly vsunuté filmečky, na co všechno měly objevy Sklodowské vliv.

Napoleon (2023)
Z větší části je na vině šibeniční stopáž filmu, která nutí děj stříhat a stříhat. Ale tak si to měl velký Ridley ošéfovat a z producentů od jablíčkářské firmy, která film zaplatila, si vydupat aspoň dvoudílný film. Takhle je to vlastně dost stupidní podívaná, která možná (ale opravdu jenom možná) pobaví popcornžrouty, kterým Napoleon a jeho armáda připomene, nevím, Pokémony nebo X-Meny. Ale pokud se aspoň okrajově zajímáte o historii (a jako divák historického velkofilmu by se s touto možností možná mohlo i počítat), budete docela trpět. Když pominu ten fakt, že celý film je jedna velká feministická telenovela, jak je Napoleon bez své Josefíny úplně v prdeli, a jak je traumatizován svojí matkou (proč, to se z filmu nedozvíte, zapomeň), jsou i samotné bitvy, ač celkem akčně natočené, vlastně úplně (historicky) špatně. Napoleon není úplně marný film, navíc za každý takovýto historický spektákl jsem vděčen, ale bohužel ho sráží až moc nepřesností, až úplných stupidit.

Wallace a Gromit: Pomstu poznáš po peří (2024)
Poetika původních filmečků už je nenávratně pryč, ale to jsem ani nic jiného nečekal, bohužel i dvacet let staré Prokletí králíkodlaka bylo mnohem zábavnější. Ale svoje chvilky to má, navíc vidět dvojici Wallace & Gromit je vždycky fajn. Špígl nígl!