Maurice Richard

„Povinnost“ pro všechny ty (z nás), kteří milují tu „divnou hru“, kde se parta chlápků s noži na botách honí za tím černým pryžovým tvrzeným nesmyslem, ty, kteří si „na rybníku na 2 boty“ hráli za ten „svůj klub resp. na svého hráče“, obdivují parádní (gólové) akce (technické hráče), stejně jako jim srdíčko zaplesá při dobře trefeném hitu popř. mají slabost pro „provoněnné“ (potem a přebytečným testosteronem) šatny, zajímají se o historii této krásné hry a alespoň něco málo jim říkají jména jako B. Orr, G. Howe, G. Vezina, J. Plante, J. Laviolette, J. Primeau, P. Esposito, M. Lemieux, W. Gretzky…. Přiznám se, až do tohoto snímku jsem za jménem Maurice ("The Rocket") Richard viděl pouze a jenom statistiky a věděl, že cena pro nejlepšího střelce sezóny NHL nese jeho jméno. Teprve zde jsem si k jménu mohl konečně dosadit i konkrétní tvář resp. samotný příběh, byť jeho (podrobný) životopis od snímku nečekejte. Jedná se o určitý časový výsek z jeho (hokejového) života a exkurzi do doby (jak již trefně poznamenal uživ. Djkoma), kdy „hokej skutečně pořádně bolel, šilo se v jednom kuse a zejména gólmani permanentně vypadali jak po pravé vesnické hospodské nakládačce“). Většina snímků podobného ražení si do jednoho (vy)láme zuby na patetických sladkobolných scénách. Ono to k nim jednoduše svádí a přestože i zde se několikrát balancuje (řečeno hokejovou terminologií) na velmi tenkém ledě, daří se Ch. Binamé(mu) (pokud to v tomto případě vůbec lze) držet (od hlavní postavy) zdravý odstup, přičemž největší devizou snímku (vyjma dobové autentičnosti-velmi sympaticky působící retro look a příjemně minimalistickému R. Dupuisovi, který od Brutální Nikity ušel pořádný kus cesty (důkazem budiž o rok později jeho generál R. Dallaire)) a zdatně mu sekundujícímu S. McHattiemu (coby trenérovi Habs Bobu Dillovi), je jeho civilnost. Příjemně potěší i (politicko-společenský) přesah, (viz frankofonní část versus zbytek Kanady). Navíc (jak už je zde několikrát zmiňováno) skutečné hokejové fandy potěší i současní hokejisté v minirolích v podobě V. Lecavaliera, S. Averyho, či M. Ricciho. Objektivně za (silné) 4* (přičemž k úplné spokojenosti mi chybí resp.vadí to přílišné ikonizování samotného Maurice Richarda, byťpravda, on se skutečnou ikonou stal) a je (mi) určitě sympatičtější (bližší), když si malý kluk za svého hrdinu (idol) vybere „chlapa z davu z masa a kostí“, létající raketu M. Richarda a nikoliv létajícího netopýřího popř. pavoučího muže. Takže, subjektivně (i s přihlédnutím k faktu, že kvalitních hokejových potažmo sportovních snímků je jako šafránu), 5*. P.s. a hráč, za kterého jsem já „na rybníku“ sázel branky? Ríša Žemlička resp. (když už je řeč o NHL) jednoznačně M. Lemieux. Takže nikoliv Habs, ale tučňáci z Pittsburghu jsou mojí srdeční záležitostí P.p.s. special thank´s uživ. Earl_23 za tip. (01.08.2012)

Hokej navždy bude jedním z mých srdcových sportů, a proto mě mrzí, že o něm moc dobrých filmů není. O existenci Maurice Richarda, s červenými tvářemi přiznávám, jsem netušil, nicméně se mi jeho příběh moc líbil, protože to byl očividně nejen skvělý hráč, ale navíc důležitý člověk pro celý Quebec. 80% (12.08.2018)

Čo viac si želať ako dobrú športovú drámu, čo poviete? Možno športovú drámu s príbehom, ktorý nevzišiel umelo z pera scenáristu, ale napísal ho sám život. Maurice Richard je nielen pre filmových, ale aj globálne pre športových fandov tou pravou lahôdkou. Dobové prvky vo vizuálnom ponímaní pôsobia viac ako dôveryhodne, Roy Dupuis v "Rocketovej" koži je viac ako presvedčivý, kamera je viac ako dobrá a celý film je viac ako priemerná záležitosť. Takže let´s go habs. (11.04.2008)

Stručně - nejlepší film s hokejovou tématikou, co jsem kdy viděl. Jeho krása není v tom, že hlavní postava dá v poslední minutě gól a rozhodne o výhře a zisku poháru pro tým, který mu dal šanci prosadit se ve velkém sportu. Krása tkví v tom, že nenásilně popisuje dobu, v jejíž změnu Richard doufal a nejen díky svému hokejovému umu je dodnes hrdina nejen pro frankofonní část hokejové kolébky. Snímek je povinností pro všechny, jimž je hokej drogou. Měli by znát jméno Maurice Richarda nejen proto, že byl největší hvězdou jedné z nejúspěšnějších hokejových dynastií, ale také pro to, za co bojoval... Na konec bych jen zmínil drobnou roličku Seana Averyho, který nic jiného než grázla hrát nemůže a Richard s ním rozhodně nepáral:) (20.11.2008)

Těžko se mi píše, protože film na mě opravdu zanechal velmi silný dojem. Poslední snímek s trochu podobnou tématikou je určitě Invictus a když je to výborná věc, tento kousek o Maurice Richardovi se mi líbil opravdu mnohem, mnohem víc. Určitě nestál stovky milónů dolarů, ale vůbec mu to neubíra na kvalitě. Je to příběh jednoho velkého muže, s jedním ještě větším srdcem, který i přes různou nepřízeň osudu se tomu vždycky dokázal postavit čelem a ukázal svou ohromnou vůli. V hlavní roli skvělý Roy Dupuis, kterého jsem předtím skoro vůbec neznal. Z dalších herců mě snad zaujal jen Stephen McHattie v roli jeho dlouholetého trenéra. Scény jsou natočeny velmi věrohodně a asi tak, jak se mohl tenkrát hokej opravdu hrát. A některé scény, jako třeba trenérova děkovná řeč ve francoužštině, mě opravdu vzali za srdce. Dal bych klidně šest, ale bohužel to nejde, tak snad příště. (26.06.2015)