Maurice Richard

Až zarážející je fakt, že existuje na světě tolik hokejových legend a existuje jen tak málo filmů, které by se jim dokázaly obstojně poklonit a sdělit jejich životní příběhy. Jeden z těch nejzajímavějších je právě tento. Maurice Richard je právem legenda Canadiens a hokeje obecně. Velmi silný příběh hokejového krále. (29.11.2014)

Zklamání. Jako fanoušek hokeje jsem doufal, že konečně uvidím pořádný film z hokejového prostředí plný emocí, napětí a skvělých hereckých výkonů na pozadí nepříjemné doby 40. a 50. let. Bohužel vše zůstalo tak na půl cesty a aby toho nebylo málo, tak mi hlavní představitel Richarda přišel strašně prkenný a nesympatický. Zkusím si sehnat ještě anglickou verzi, protože ta francouzská není na poslech moc příjemná. Za mě 60%, na IMDB 75%, tady 87%....jsme fakt blázni do hokeje :) (03.03.2013)

Jsem dlouholetým fandou udílení rychlosti tvrzené pryži vytvarovaným kusem dřeva (umělé hmoty, hliníku, laminátu, titanu, grafitu či kevlaru) za účelem napnutí zauzlovaných provázků připevněných ke svařeným železům za zády maskovaného muže. Také se snažím sledovat historii NHL od doby, kdy hráči místo puku honili na rybníce zmrzlý trus a přesto jsem jméno Maurice "Raketa" Richard dosud spojoval pouze s hromadou statistických údajů. Nyní jsem měl možnost vidět skromného chlápka s bojovným srdcem, dynamitem v bruslích i pěstech, který toužil něco změnit. Takového žabožrouta si dám líbit. (31.01.2012)

Merci beaucoup pour votre...vytrvalost na cestě k vítězství Stanley Cupu. Tato věta, poděkování manažera Habs svým svěřencům za vítěství Stanley Cupu ve francouzštině, zcela vystihuje celý film, protože je pro mě tak silným zážitkem, jako je celý snímek The Rocket. Maurice Richard se za celou svojí kariéru snažil změnit mnohé, ukázat všem, co je na hokeji krásné a jak se má hrát - tak čestně, s vášní a zápalem, bez rozdílu národnosti. A Charles Binamé to dokázala - zachytil život legendy v brilantním světle a předal nám, obyčejným divákům a fanouškům hokeje, alespoň trochu té hokejové krásy, jíž "Raketa" po celou svojí kariéru rozdávala slavné kanadsko-americké soutěži. Pokud celý život tuto hru s černou pryžovou věcičkou zbožňujete a obdivujete, přejete si alespoň vzdáleně nakouknout do historie NHL, životopisné drama z kolébky hokeje je přesně pro vás. Na plátna kin se totiž dostal, leč musím přiznat že pro mě velmi potichu a znenadání, nejlepší film o hokeji, jenž jsem hltal doslova od první vteřiny až do závěrečných titulků. Skvělý příběh a režii ještě doplňuje Roy Dupuis v hlavní roli. Třešničkou na dortu jsou Viny Lecavalier a Sean Avery. (10.07.2011)

„Povinnost“ pro všechny ty (z nás), kteří milují tu „divnou hru“, kde se parta chlápků s noži na botách honí za tím černým pryžovým tvrzeným nesmyslem, ty, kteří si „na rybníku na 2 boty“ hráli za ten „svůj klub resp. na svého hráče“, obdivují parádní (gólové) akce (technické hráče), stejně jako jim srdíčko zaplesá při dobře trefeném hitu popř. mají slabost pro „provoněnné“ (potem a přebytečným testosteronem) šatny, zajímají se o historii této krásné hry a alespoň něco málo jim říkají jména jako B. Orr, G. Howe, G. Vezina, J. Plante, J. Laviolette, J. Primeau, P. Esposito, M. Lemieux, W. Gretzky…. Přiznám se, až do tohoto snímku jsem za jménem Maurice ("The Rocket") Richard viděl pouze a jenom statistiky a věděl, že cena pro nejlepšího střelce sezóny NHL nese jeho jméno. Teprve zde jsem si k jménu mohl konečně dosadit i konkrétní tvář resp. samotný příběh, byť jeho (podrobný) životopis od snímku nečekejte. Jedná se o určitý časový výsek z jeho (hokejového) života a exkurzi do doby (jak již trefně poznamenal uživ. Djkoma), kdy „hokej skutečně pořádně bolel, šilo se v jednom kuse a zejména gólmani permanentně vypadali jak po pravé vesnické hospodské nakládačce“). Většina snímků podobného ražení si do jednoho (vy)láme zuby na patetických sladkobolných scénách. Ono to k nim jednoduše svádí a přestože i zde se několikrát balancuje (řečeno hokejovou terminologií) na velmi tenkém ledě, daří se Ch. Binamé(mu) (pokud to v tomto případě vůbec lze) držet (od hlavní postavy) zdravý odstup, přičemž největší devizou snímku (vyjma dobové autentičnosti-velmi sympaticky působící retro look a příjemně minimalistickému R. Dupuisovi, který od Brutální Nikity ušel pořádný kus cesty (důkazem budiž o rok později jeho generál R. Dallaire)) a zdatně mu sekundujícímu S. McHattiemu (coby trenérovi Habs Bobu Dillovi), je jeho civilnost. Příjemně potěší i (politicko-společenský) přesah, (viz frankofonní část versus zbytek Kanady). Navíc (jak už je zde několikrát zmiňováno) skutečné hokejové fandy potěší i současní hokejisté v minirolích v podobě V. Lecavaliera, S. Averyho, či M. Ricciho. Objektivně za (silné) 4* (přičemž k úplné spokojenosti mi chybí resp.vadí to přílišné ikonizování samotného Maurice Richarda, byťpravda, on se skutečnou ikonou stal) a je (mi) určitě sympatičtější (bližší), když si malý kluk za svého hrdinu (idol) vybere „chlapa z davu z masa a kostí“, létající raketu M. Richarda a nikoliv létajícího netopýřího popř. pavoučího muže. Takže, subjektivně (i s přihlédnutím k faktu, že kvalitních hokejových potažmo sportovních snímků je jako šafránu), 5*. P.s. a hráč, za kterého jsem já „na rybníku“ sázel branky? Ríša Žemlička resp. (když už je řeč o NHL) jednoznačně M. Lemieux. Takže nikoliv Habs, ale tučňáci z Pittsburghu jsou mojí srdeční záležitostí P.p.s. special thank´s uživ. Earl_23 za tip. (01.08.2012)