Šinobi

Japonci, klamou tělem, mršky, ale jako chápu, oni mají přeci úplně jinou mentalitu a hodnoty. Tváří se to jako příběh Ho a Ji, je to však příběh Ho a Ji? Uvažme. Zaposlouchávám se do tónů lásky. Slyšte ten šepot přicházející od řeky, rušený jen šumem lesa a zpěvem ptáků. - Ach Gennosuke Gennosuke, proč jsi jen Gennosuke, proč jsi synem Oněch? - Ach Oboro Oboro, proč naše láska není než sen, sen, z kterého jsme nuceni se probrat? To život nenabízí nic než válku? Strach a umírání? - Nám žel nikoliv, pro vrchnost jsme jen extrémně výkonné, a tím nebezpečné, zbraně. Vlastně nejsme ani lidé, nýbrž věci, hračky v rukou mocných, pěšáci na šachovnici. - Postavme se spolu té kruté sudbě, nesmiřujme se s tím. Bojujme. Pro život a za život, pro svobodu a za svobodu a pro lásku a za lásku. - (Oboro mlčí) - Pro život a za život, pro svobodu a za svobodu a pro a za lásku lásku! - (Oboro stále mlčí) - (Pak už mlčí i Gennosuke). On mlčí, ona mlčí. Mluví a rozdává Osud! Povinnost, toť váš šat! Věrnost nadevše! 75% (21.11.2015)

"Sme zbraň. Pokiaľ niekomu neslúžime, nemáme využitie. Bez nepriateľov nemôžeme žiť." To sú Shinobi. Síce odmalička vychovávaní ako nástroje, no beztak sú to len ľudia, ktorí chcú v podstate žiť svoje kľudné životy. Áno, väčšina z nich chcela súboj na život a na smrť, ale to len preto, lebo vedeli, že nastal koniec ich éry. "Bezcenná smrť pre zbytočnú vec." Taký osud ich zastihol. V podstate nemali na výber. Boli učení poslušnosti a rozkazy prišli z hora. Kostýmy, výprava a hudba boli na veľmi vysokej úrovni, mnohé aj vysokorozpočtové filmy z Hollywoodu môžu len závidieť. Príbeh mohol byť trochu viac prepracovaný do hĺbky, ale hlavnú funkciu splnil a objasnil nám, ako to vlastne so Shinobi bolo. (02.08.2011)

Japonci to s poetičností a délkou záběru mají tendenci přehánět a nejinak tomu je i u Shinobi. Bohužel filmu výrazně chybí i tempo a rovněž zamrzí i absence nějakého strhujícího prvku nebo momentu překvapení, protože všechno (jak nakonec většina diváků zjistí) stejně dospěje do očekáváného duelu hlavních postav, který je - stejně jako většina ostatních soubojů - velkým zklamáním. Navíc použití počítačových triků v některých scénách doslova bije do očí. Asi už i na japonské filmaře dolehl syndrom "nedostatku originality a invence". 50% (25.09.2010)

Tešil sem se hodně a o to větší bylo zklamání, když sem v podstatě nedostal skoro nic, co sem od toho očekával. Příběh byl příšerně nezajímavej, nudnej a legenda o dvou vesnicích blbě zpracovaná, což ještě se dalo přetrpět, krom toho se tomu nedá ubrat, že některý bojový postavy byly zajímavý, hlavně teda jejich schopnosti, jenže co s tim, když samotný souboje jsou naprosto tuctový, nezapamatovatelný a celkově hodně slabě podaný a ještě občas trikově průměrný, vůbec se nekonaj žádný vizuální bojový parády ani skvělý choreografie soubojů, v podstatě by se dalo říct, že tady neni žádná choregrafie, všechno to je tak na minutu, trošku se pořežou, jeden udělá chybu a chcípne a jde se dál, nicméně stále sem doufal, že tomu všemu vytrhne trn z paty závěr, jenže žádná gigantická řežba se nekoná, k mému údivu se hraje spíš na citovou notu, jenže to mě po průběhu filmu vůbec nedostalo a nechalo mě to naprosto chaldným, krom toho sem se těšil jak toho dědka s tou jeho armádou seřeže jak prase na tom konci a o to větší rozčarování bylo, když se to nestalo. (07.04.2008)

Už dlouho předlouho jsem tenhle film chtěl vidět. Taky jsem si v poslední době velice oblíbil Taka Sakagučiho, a tak jsem si řekl, že je čas pustit si další biják, v kterým se objevil. Ale to zklamání, to hořký zklamání. Spousta trapnýho digitálního bordelu, poooomalý tempo, rozplizlá atmosféra, tuny melodramatickýho velekýče, postavy, na kterých člověku nezáleží... no a ta poslední půlhodina, to bylo nekončící peklo na zemi. (13.02.2021)