Welkeom tu Dongmakgol

V podstatě od prvních kroků, které směřují směrem k vesnici, je jasné, jak to dopadne, protože tyhle filmy jinak v Koreji snad ani dopadnout nemůžou, takže se nestalo nic, co bych nečekala. Jen co vojáci dojdou do vesnice, film se stává bezstarostným jako je sama vesnice. Film na vojáky nahlíží jako sami vesničané – nesoudí je, neříká která strana je lepší, prostě je přijímá. To mi přišlo velmi sympatické. Ke konci mi to připomínalo sedm statečných. Člověk se u filmu zasměje, zavzpomíná na různé scény s divokým prasetem, které viděl jinde (ačkoliv žádná nebyla tak epická jako ta zdejší). Bohužel na můj vkus moc dlouhá stopáž, takže jsem občas polevovala na ostražitosti a zachvátil mě pocit, že už bych tu chtěla „ten“ konec. Pobavila jsem se, vesnička se mi líbila, herecké výkony byly obstojné. Slabší 4*. (25.07.2014)

A já hlupák si doteď myslel, že lepší válečný film než Četa nejde natočit... Ono se to točí protiválečné filmy, když si vojáčkujete v cizí zemi za devíti horami a ti domorodí mrtví vás tak nanejvýš trochu dojímají... Ale když je ten příběh vaše vlastní černá můra a ne hláškovací MASH z druhé strany Země... Zvlášť když se jedná o dosud trvající válku, která téhle nešťastné zemi tolik vzala... Na konci je válka podivná úchylka, kterou jste odhalili přístupem vesnického blázna, co klade tak jednoduché otázky, že se nedá v odpovědích vykroucet... (23.12.2011)

Neskutočne krásny poeticky film o tom, aká je vojna nezmyselná. Dve znepriatelené skupiny sú proste zhodou okolnosti donútené spolu vychádzať až postupne zisťujú, že keby nebolo tích blbcov na vysokých miestach, tak nemajú dôvod sa nenávidieť. Téma ktorá už bola viackrát spracovaná, ale v tejto verzii mi prišla najdokonalejšie podaná. Každá jedna postava a každá príhoda, ktorú spolu postavy zažijú ma neskutočne bavila. A k tomu tu máme perfektne vybalancovaný záver. Ani nie happy end ani nie tragédia. Proste niečo medzi tým. Jedná sa o ten typ filmu u ktorého by som kľudne prijal aj dvojnásobnú stopáž a mám chuť si ho neustále púšťať dookola. (09.01.2009)

Původně jsem chtěl napsat, že je Welcome to Dongmakgol tím nejgeniálnějším filmem, jaký jsem kdy viděl, ale pak jsem si uvědomil, že genialita není to přesné slovo, které tento pozoruhodný snímek vystihuje. Spíše bych jej měl označit za nejkrásnější film, který jsem spatřil. Začátek byl jednoduchý, ani jsem nečekal, že by se mi kdy mohl líbit, ale jakmile jsme se dostali k podstatě věci, tedy setkání hlavních hrdinů ve vesničce Dongmakgol (i když spíše ta by se dala označit za hlavního hrdinu), byl jsem odzbrojen lidskostí tohoto snímku, který jasně ukazuje nesmyslnost válečných konfliktů a dává lidem naději. (12.04.2006)

Působivé drama spočívající na nám všem dobře známém pocitu souznění v situaci, kdy máme společného nepřítele a kdy proto jdou všechny zdánlivě kardinální nedorozumění a půtky stranou. Příběh se s vervou rozjíždí, ve střední části bohužel trochu ztrácí dech a tempo (proto hvězdičku ubírám), ovšem závěr je strhující. (07.01.2012)