Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (185)

misterz 

všechny recenze uživatele

Silný námet, smutný a desivý. Ako celok to síce nebolo celkom podľa mojich predstáv - pomerne nátlakové a také hranie na efekt, avšak niektoré scény sa mi do pamäte vryli poriadne hlboko. Chcelo to trocha šikovnejšiu réžiu a tiež by som sa vyhral s návratmi do minulosti tých jednotlivých nešťastníkov. Prišli mi odbité a tým pádom zbytočné. Chápem, že autori potrebovali niečo na oživenie, aby celý dej neprebiehal len v tom vlaku, ale išlo to urobiť aj zaujímavejšie a tak, aby to podporilo emotívnu stránku hlavnej dejovej linky, čo sa žiaľ nepodarilo. Skôr naopak, pôsobilo to rušivo. Slabší nadpriemer. 70/100 ()

manonfire 

všechny recenze uživatele

Ano, tento film je vynikajícím dramatem a co je strašné..je i vynikajícím historickým filmem. Ikdyž se bezchybný výkon komerčáka Gedeona Burkharda nedal přehlédnout, tak pro mě je nejsilnější scénou určitě zpěv Hanse-Jurgena Silbermanna,kdy byl jeho Jakob Noschik těsně před smrtí již někde úplně jinde.....ne před samopalem německého bachaře v Osvětimi, ale zpívajíc před diváky kabaretu. Tady se snoubila paradoxnost s tragičností tak silně, že vznikla scéna par excelance..80% ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Svět, ohraničený čtyřmi stěnami dobytčáku, nelidské podmínky, které daly vodě cenu zlata - šest dní cesty, která končila u bran pekla. V česko-německé spolupráci vzniklo silné sugestivní drama o osudu posledních berlínských Židů. O radikální proměně životních hodnot ... o smrti, která se měla stát lehčí než život ... o naději, která se vzpírala uvěřit skutečnosti ... o narůstajícím zoufalství i odevzdanosti ... o nevyhnutelných rozporech plných emocí, ale i soudržnosti a odvaze v nesourodém společenství uvnitř jednoho vagónu, kde se pár jednotlivců úporně pokoušelo o záchranu ... a o malé tanečnici, která střípek té přicházející hrůzy pochopila. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Ano, to co se dělo za války, a jak Němci zacházeli s Židy, bylo strašné. Ale čemu pomůže, když o tom teď Němci začnou točit dlouhé a nudné filmy, kde se nestane nic, s čím by divák předem nepočítal, a to s čím počítal, se nepodá ani trochu zajímavě? Škoda, že to s kariérou Josepha Vilsmaiera šlo od dob Stalingradu až takhle s kopce. :( ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Od tvorcu výborného Stalingradu, by som čakal podstatne viac ako dvojhodinové nefungujúce žmýkanie citov. Postupné predstavovanie párov mi pripadalo dosť nudné. Samotný príbeh to ani neobohatilo, ani nezdramatizovalo, iba zbytočne naťahovalo. Videli aj počuli sme o tom x-krát, čo by ani nevadilo, keby režisér zvolil inú zaujímavejšiu cestu ako príbeh podať. Keďže herecké výkony tiež nie sú silnou stránkou, výkony skôr kolísavé, jediné slovo, ktoré dokonale vystihuje celý film je nepresvedčivý. Pár zaujímavých momentov sa tu nájde, ale v celkovej dvojhodinovej stopáži je to iba slabá útecha. Silné vojnové drámy zbožňujem, ale to bolo tak na pol plynu, škoda. Film 50%. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Ve filmu byla použita lokomotiva řady 555, tzv "Němka". (Indy_Brabino)
  • Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)

Související novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama