Starý dům uprostřed Madridu

Nesmírně zvláštní film a také smutný, takový už jsem dlouho neviděl. Pohled do jedné španělské rodiny z pohledu dítěte a později již dospělé ženy. Zajímavá hudba a některé opravdu emotivně vypjaté scény, které určitě hned tak nezapomenu. Bezelstný dětský svět, v porovnání s tím opravdovým, dospělým. A pak, že je dětství to nejhezčí období života. V téhle rodině ale určitě ne. (18.11.2014)

Každé dětství je svým způsobem kruté, některé jen trochu více... Saurův pohled na dětství je zbaven všech klišé, všech příkras - dalo by se říci, že je zbaven veškerého citu, a to je na něm to přitažlivé. Saura nabízí velice křehkou tematiku a to dost drsným a nesmlouvavým způsobem - nesnaží se vzbudit v divákovi patetickou lítost, chce jen aby se prostě díval a pochopil... A to se mu daří! Como cada noche desperté pensando en ti / Y en mi reloj todas las horas vi passar / Porque te vas... (05.07.2009)

Je obdivuhodné, že intelektuál SAURA do svojho autorského a komerčnému divákovi (akým som sa narodil) na prvý pohľad neprístupného filmu zakomponoval dobový a navýsosť komerčný šláger (Jeanette - Porque Te Vas). Keď som tú skladbu počul ešte ako sopliak, samozrejme, že som si ju do nemoty pospevoval. :-) A jedného letného dňa roku 1988 som sa ponevieral okolo nášho provinčného kina a tú skladbu som počul z kinosály. Keďže ma nesmierne zaujímalo ako asi vyzerá speváčka, v naivnej predstave, že o nej nakrútili film, som sa do kinosály prešmykol. A zhliadol som vtedy neprístupný film (v ktorom samozrejme žiadne neprístojnosti - žiaľ - neboli), ktorý ma ako vtedajšieho fanúšika MacGYVERa preniesol do úplne iného sveta. Čiže SAURA je zodpovedný za moje nekomerčné precitnutie. (7.5.2009) (07.05.2009)

"Nechápu, jak někdo může říct, že dětství je nejšťastnější období života. To jistě nebyl můj případ... Proto možná nevěřím ani v dětský ráj, ani v dětskou nevinnost...," vzpomíná dospělá Ana na smutné období, které nám tak fascinujícím způsobem zprostředkovává Carlos Saura. Film Starý dům uprostřed Madridu je plný symboliky a více či méně skrytých narážek na španělskou histroii; metafora odmítání frankistického režimu je tu však všudypřítomná a naprosto zřejmá. Rok 1975 je smrtí diktátora a současně je počátečním okamžikem před neznámou budoucností, která je tu tak krásně zobrazována v postavě malé Any, kterou naprosto fantasticky hraje Ana Torrent. Ana je ztělesněním španělského mládí, které odmítá útlak (Anin otec a přísná teta), touží po svobodě (Anina touha je oba zabít), stýská si po starých časech (Aniny vzpomínky na mrtvou maminku a soucit s babičkou)...atd...atd... Saura točí pro mě velice oblíbeným "buńuelovským" způsobem a tento snímek je navíc tak silný, že si zaslouží jen plné hodnocení. Btw.: taky se vám stává, že vám v hlavě celý den zní melodie, které se nemůžete zbavit? "Hoy en mi ventana brilla el sol y el corazón, Se pone triste contemplando la ciudad, Porque te vas...." (07.09.2006)

2 roky som sa vyhýbal Saurovým filmom, lebo sa mi zdali deprimujúce a psychoanaliticky odkrývajúce negatívne emócie v ľuďoch. Musím priznať, že za ten čas som mentálne na Sauru nedozrel. Symboliku som nepochopil ani dnes, vadila mi prevaha formy (kamery) nad dejom a celý čas som zápasil s pocitom, že sa pozerám na hybrid Betónovej záhrady a Tarkovského filmov. Veľmi skľučujúce. (31.10.2010)