Voda

S indickymi filmami nemam ziadnu skusenost, tento bol moj prvy. A hned slo o romanticku zalezitost. Aj ked tento zaner priamo nevyhladavam, vdaka Eastwoodovym Madisonskym Mostom si dokazem pozriet aj romanticno. A tato indicka romanca je veru pekna. K tomu este nadherne exoticke prostredie Indickej Republiky....... niet co riesit, Kvalita : 81 % (27.04.2013)

Príbeh 6 ročnej indickej vdovy, ktorá ešte poriadne netuší čo jej osud nadelil. Výborná, takmer až dokumentárna atmosféra indických mestských uličiek, denných rituálov, začínajúcej love story a rozhovorov s vdovami s podobnýn osudom. Hodnotenia odpad niektorých prispievateľov sú dosť neobjektívne, ale na plné hodnotenie to fakt nemá. Aj s prihliadnutím na to, že sa príbehom mihol Gándhí dávam 60%. (10.03.2009)

Hinduistické děvče to mělo strašné. Když přežilo manžela, tak ho čekalo buď upálení, vyhnání z rodiny a žebrota, nebo ji vnutili mladšímu švagrovi. Vážně, co to s těmi náboženstvími je, že vždycky ubíjejí ženy? Nejspíš, že je napsali chlapi. _____ Příšerný osud indických vdov v době, kdy se u nás schylovalo k jiné katastrofě. Vdovy tady u nás sice nikdo neupaloval, ale s jistou skupinou lidí najednou také začal být kontakt nepřípustný a znečišťující. A tak jako hořely indické vdovy, nebo je zahnali do útulků, tak stejně se dělo i lidem u nás. Fakt, co to s námi je, že se ty vzorce pořád opakují? ____ Přestože konec snímku se dal odhadnout předem, tak jsem doufala, že to dopadne jinak. Film je realisticky výpravný, s dobrým odstíněním charakterů a smutným, ale logickým dějem. /17. 7. 2017/ (17.07.2017)

Krásný a dojemný film, jinak to napsat nemůžu! O předsudcích, slepé víře, jejím zpochybnění, o lidské krutosti i dobrotě, o střetu rozumu a tmářství, o důstojnosti, beznaději a dalších "maličkostech". Film jsem viděla nadvakrát, poprvé jsem nedokoukala, protože jsem se pořád bála, co hrozného se stane. Při druhém zhlédnutí jsem se bohužel dočkala, bylo to ještě horší než jsem čekala. Přitom se nekoná žádné vyděračské ždímaní slz, žádný dojákový patos. S mystickou vizuální nádherou kontrastuje krutý děj, v první polovině skrytý někde na pozadí ve vašem povědomí o smutném a beznadějném údělu vdov v Indii, ve druhé polovině už bolestně "akční". Závěrečný dovětek o současném stavu člověku moc nepřidá.... (30.04.2012)

"Jde jenom o peníze. Chudé rodiny se zbaví jednoho krku, který by bylo třeba živit, bohaté zase člověka, se kterým by se musely dělit." I přes to, že mě tento film naprosto citově (avšak nikoli vyděračsky!) rozsekal, vrtá mi hlavou několik myšlenek, které se dotýkají provázanosti tradic, náboženství a praxe. Je vzletné říci "jde jenom o peníze", avšak existuje alternativa pro opravdu bídně žijící rodiny, pro jejichž rodinný rozpočet by výživa navrátivšího se člena a případné vypravení dalšího věna znamenalo ohrožení existence všech jejích členů? U počátku tradice vdov mohl stát i ve filmu znatelný podtext "nečisté" a tedy neprovdatelné ženy. Sázela bych na to, že to byly zejména tyto praktické důvody, které se promítly do textů starých indických náboženských zákoníků, proměnily se v dogmata, nepřipouštějící pochybnosti. ___ Přijetí "pravidel hry" však paradoxně mohlo vdovám pomoci strasti jejich nezměnitelného stavu přijmout. Budeme-li hledat inspiraci v logoterapii Victora Frankla, psychiatra, jenž prošel Osvětimí a Dachau, zjistíme, že pokud člověk nalezne a uvěří v hodnoty, které ho přesahují, získá tak vnější a víceméně trvalý zdroj citové podpory a vnitřního růstu. To neznamená, že by ten, kdo není přesvědčen o existenci něčeho "vyššího a důležitějšího", než je lidský život, nemohl být velmi duševně zdravý; vdovám však tato psychologická konstanta mohla po staletí pomáhat k přežití a žití nacházením smyslu jejich života v pevně nábožensky stanoveném statusu vdovství. ___ Tento paradox je zřejmý i ve scéně, kde vzdělaný muž, právník Narayan jedné z vdov, Shakuntale, "osvětluje" nesmyslnost jejího postavení ("peníze, nikoli božská vůle"). Rázem ji tak vystavuje vskutku existenciálnímu problému - jak tedy žít dál, bez toho, aby jí nabídl nějakou jinou možnost (či alespoň finanční prostředky :) ). ___ Vrátím-li se k začátku mého komentáře, musím konstatovat, že "jenom o peníze" tu nejde, i když jsou, resp. jejich nedostatek, významnou udržovací složkou zobrazeného problému. Propletenost nedostatku (a to nejen finančního) s tradicemi je vždy gordickým uzlem; domnívám se, že režisérka Deepa Mehta si to dobře uvědomuje, a i když bohužel nenabízí komplexní řešení (je však vůbec možné? nezjeví se další část cesty až po každém jednotlivém průkopnickém kroku do neznáma?), její film je drápkem tnoucím do živého. (31.05.2010)