Účastníci zájezdu

Protože jsem taky občas účastnice:-)), trpce se usmívám nad situacemi, které jsou od zájezdu k zájezdu jak přes kopírák: jednotlivé kamínky turistické mozaiky si o ostatních myslí své ("co děláme v tomhle panoptiku"?), řidiči a jejich "smrtelné" instrukce, každý průvodce je svým způsobem exot, někdo zapomene pas nebo zvrací a skoro nikomu se nesplní, co očekával, naopak dostane, co nečekal. Po Románu pro ženy jsem byla smířená, že půjde o podobně křečovitý humor, ale právě proto, že vše plynulo v úsměvné pohodě (dvojice Štěpánková - Fialová mě dojala k slzám), kašlu na výtky a bez mučení - pobavená - dávám za 4. (03.06.2006)

Velká škoda, že Vejdělek příliš neoplývá citem pro gradaci. Spoustu jednotlivostí dokáže solidně rozehrát, ovšem zakončení je povětšinou prachbídné, triviální a očekávatelné. Stejně jako další nešvar českého filmu, a to tradiční přehlídka „naší malé tuposti“, která je jako obvykle přetavena do zástupu černobílých figurek a jejich rádobyhumorných eskapád/trapasů. Není se co divit, že tahle televizní inscenace uspěla v zahraničí. Ty hodně umělé záchvěvy indie geek poetiky se s vámi někdy pokoušejí cloumat více, než by bylo milé. [PS: Květu Fialovou by už měl někdo konečně zamknout do starobince. Minimálně.] (22.10.2006)

Adaptací známého románu Michala Viewegha vznikla kultivovaná ryze česká (skorotragi)komedie s decentně přiměřeným humorem (nezapomenutelné mizející podšálky...) a s několika odkazy snad až k italskému neorealismu či Felliniho Amarcordu... (to ber, milý čtenáři, s rezervou...) Jen několik scén mohlo být natočeno a vypointováno efektivněji a efektněji... (Třeba takový Jan Hřebejk by z toho jistě vytěžil víc...) Avšak rozhodně jsem potěšen z toho, kam česká mainstreamová komedie dorazila od dob podobně tématicky ukotvených Troškových odpudivě primitivních hrůz... (09.02.2007)

Vydržel jsem se dívat na celý film i jsem se párkrát zasmál, ale to jen díky podšálkům pánů Krobota a Lišky. Anna Polívková zde ukázala, že není jen dcera herce a skvělého komedianta Bolka Polívky, ale že také umí hrát a ani jí u toho nepřekážel její po otci nos. Celkově však nemůžu hodnotit tento film lépe kvůli nudnému příběhu pana Viewegha, který od Báječného léta pod psa píše spíše pro masy a originální příběh se mu vyhýbá. (14.10.2009)

Nejsme zvířata, jsme lidi. Proto vracejte hnědý podšálky!.... . Jelikož všichni lidi mají nějakej problém, tak si tvůrci řekli, že by nebylo od věci to nějak zdokumentovat. Vybrali vzorek společnosti, posadili jej do autobusu a výsledek experimentu nám ukazuje, že: ,,někdy jsme vtipní hodně, někdy méně a někdy jsme taky trapní. Někdo nečte noviny a někdo je teplajzník. Ale v podstatě nám všem jde hlavně o jedno.“ Bohužel tvůrci neodhadli základní věc. A to stopáž. 113 minut na sebemrskačství je i pro Čecha moc. I proto nevím, jestli příště pojedu zase. Na druhou stranu - ,,12, to tu ještě nebylo!“ (03.10.2006)