Dům u jezera

Pro Kristovy rány, to nešlo ukončit normálně, aby se ten chatrný, ale pěkně vystavěný, domeček z karet nakonec nerozbortil? Poslední minuta kazí závěrečný dojem z filmu naprosto neuvěřitelným způbem. Moje hvězdičkové hodnocení proto prosím berte velice relativně. Ještě před tím debilním závěrem jsem byl z filmu nadšen, posléze těžce zklamán. Konce jsou holt důležité. (20.10.2006)

Osobně mám hodně rád filmy s tématikou času a jeho přesmyček či dalších kejklí. O to víc mě potěšilo, že na konci tohoto snímku do sebe vše perfektně zapadlo a vyřešily se některé nesrovnalosti, které mohly v průběhu vyvstat, i když jsem musel chvílemi přemýšlet, heh. Vzhledem k "odstupu" hlavních postav, tedy že se nemohou během filmu osobně setkat, se mi líbilo řešení jejich dopisování, které je vzato formou obyčejného dialogu, případně i děleným obrazem. Po formální stránce nic extrémního, jen kamera si s podzimní přírodou a domu u jezera umí vyhrát. Děj, ač se může někomu zdát klišovitý, docela odsýpá a v závěru se chytře vyhýbá jakémukoliv kýči. Ve výsledku tu máme pohodový, lehce romatický film se slušnými herci, ale dojem vyprchá poměrně rychle. (24.09.2006)

I přes relativně krátkou stopáž dotírá při sledování Domu u jezera nuda častěji než by bylo zdrávo. Příběh nemá žádný spád, celé je to hrozně monotónní a unylé, včetně permanentně pochmurné hudby a záběrů krajiny. A těch pár podařených momentů spolehlivě zabije zmatený scénář s nemalou porcí logických nesmyslů. Zkrátka: dalo se to, ale nepřidám si, děkuji mnohokrát. (23.10.2006)

Přiznám se, že pro tentokrát jsem hodil předsudky i mozek za hlavu a začal se kochat. Ty různé propletence byly přímo skvostné a i když začal film v některých částech skřípat, nechal jsem to být a nebo se šel prostě a jednoduše vyčůrat, abych si nezkazil ten krásný dojem z filmu. Účel filmu splněn- já jsem spokojen. 79% (24.05.2008)

Někdo si potom, co viděl Siworae, nad Domem u jezera uplivne. Jak je libo. Mě zcela paradoxně originál přiměl přihodit hvězdičku tomuto. Jak se mi nelíbilo srovnávání před, teď po - shlédnutí obou - to odmítám ještě víc. Světy, v kterých filmy vznikly, taky nejsou srovnatelné, jedno však filmy společné mají: lásku, její věčnou existenci a touhu hledat, najít a mít - v tom je Dům u jezera poctivý a respekt k originálu tam je, na tom trvám i na tom, že Keanu se Sandrou tu nadčasovou ideu solidně podpořili. (26.02.2007)