Hlasy nevinnosti

Díky dabingu jsem si přišel, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Jihoamerickou telenovelu, ve který se občas střílí. Ten byl totiž strašnej. Zdejší malý děti dabovali třiceti až čtyřicetiletý ženský na mateřský a chlapy, co si šlapali na jazyk a mluvili hubou desetiletýho kluka hrozně filozoficky. Bohužel je tady ten průser, že ty děti asi život chápou fakt trošku jinak. Každopádně, nedokážu si představit, že to tam existuje ve skutečnosti. Bohužel tomu ale tak je, a není moc jednoduchý to sledovat, i když je to film. Jenže to není jenom v tomhle případě, stejně tak to je v Africe a nikdo s tím nic neudělá. V tomhle případě to je výborně natočenej příběh, ke kterému chybí možná víc akce, aby občas nenudil. Ta akce samotná totiž pak dokáže rozpumpovat krev v žilách na sto procent. Sice je zbrklá, ale efektivní, a to se mi líbí. Hlasy nevinnosti, jako název, jasně popisují samotný film. Nekompromisní, krvavý, zvrácený a drsný. Jako celý svět v Jížní Americe a v Africe. Pro nás je to něco absolutně nepochopitelnýho, tudíž nepředstavitelně reálnýho, že ta husina, která se mi při filmu dělala je prakticky nic oproti tomu, co bychviděl v té kruté masožravé skutečnosti. To by mě teprv položilo. (07.03.2010)

Spočiatku sa pokľudný tok rozprávania, prerušovaný stále agresívnejšími výpadmi armádnych vojsk voči civilnému obyvateľstvu javí byť riadne vyfíkaným režijným zámerom. Podvedome som sa v mrazivom očakávaní nadchádzajúcich hrôz bránil vytvoreniu si príliš úzkeho vzťahu k sympatickým postavám a zároveň sa (priskoro) tešil, ako tú najväčšiu hrôzu nakoniec spôsobia vcelku pozitívne vykresľovaní partizáni... Omyl! Luis Mandoki skrátka ani tentokrát neprekročil vlastný tieň a z mimoriadne silného námetu vyťažil síce nie málo, no ani zďaleka nie všetko. V momente, kedy by mala k slovu prísť závratná gradácia sa neudeje prakticky nič a jedna z potenciálne najsilnejších scén (takúto popravu nevidí filmový svet každý deň) je zároveň jednou z najodfláknutějších... Svedectvo je to otrasné, snaha o poctivosť zrejmá (i keď nie dostatočná), problém ale je, že niektoré správy z TV spravodajstva so mnou zamávajú viac a na dlhší čas. A to sa mi akosi neche pozdávať - FILM by mal predsa diváka pohltiť a vypľuť totálne zožutého (pri akom hodnotení som to už len použil?...) (30.11.2005)

Tento příběh je jen jeden z mnoha... bohužel tisíců podobných. Nejsmutnější ovšem není to (pokud budu parafrázovat citát postavy Paula Rusesabaginy z filmu "Hotel Rwanda"), že nás u zpráv v televizi podobný příběh dojme a pak se zas vrátíme ke své večeři... Nejsmutnější je to vědomí, že stejně se chová celá G20. A nebo ještě lépe - ti hodní (třeba USA) chování vlády té či oné země ještě podpoří nějakou pěknou sumičkou dolarů. Ne zrovna dávno byla v novinách reportáž o výcviku írácké armády - na fotce v nejmenovaném deníku byl přitom sotva tak patnáctiletý kluk. (02.04.2009)

" Zlým světem nářek zní, dá se v něm žít jenom s trápením. Já přesto můžu vždy říct, že žít marné není". Jeden z mnoha výkřiků hrůzy, který zaznívá z úst dítěte jménem Chavi. Je ze země, která je nám na hony vzdálená a možná o ní víme jen velmi málo informací, jako třeba já jsem o téhle události věděla jen velmi kuse. Ze země, kde tváře dětí ztratily svou nevinnost, kde jejich nejčastějším místem pobývání bylo místo pod postelí a nebo na střechách jejich domovů, těch krabic, které držely pohromadě silou vůle, ale jim v danou chvíli zachránily život. Ze země, kde se každý chlapec bál dožít dvanácti let a kde střelba byla všudypřítomná. Přes veškerý ten děs to byly přece jen děti, které prožívaly mezi tím vším i své trampoty a krátké chvilky radosti, mezi které patří třeba jen ten kraťoučký dialog mezi Chavem a jednou prima holčinou : "Ty jsi tak pěkná. A ty ošklivý jak ropucha. Ale líbíš se mi". Kéž by nářek zmizel z dětských úst, ale co si budeme namlouvat, dlouho nebude.........syrové, smutné, beznadějné....... (22.06.2015)

Režisér Luis Mandoki je podprůměrnej filmař, tohle je ale asi jeho nejlepší dílo. Přesto že je film celkem atraktivní na pohled tzn. je vstřícný k divákovi, tak se mu nedaří udržet divákovu pozornost po celou dobu. Zkrátka jsou tam slabší pasáže a akční scény nestačej k tomu aby nakopli divákovu pozornost. Nehodlám filmu dávat čtyři hvězdičky jenom proto, že je natočen podle skutečných událostí, když zpracování je spíše průměrné. Přesto film stojí za zhlédnutí. (05.12.2008)