Goyovy přízraky

In nomine Patris et Filii et Spiritus sancti.... ,,DOZNEJ PRAVDU!" ,,ŘEKNĚTE MI CO JE PRAVDA !!"..... depresivní příběh o....??? O čem? O Inkvizici? O té době? O Inés? O Lorenzovi? Asi tak o všem a o všech! Není to žádný historický velkofilm, na to je to příliš ,,chudé". Není to však ani obyčejné. Jen mi připadá, že zvolená forma obsahu nesedí. To mohl být úplně jiný příběh. Tady neshledávám mnoho ,,Formanovského". Přesto mělo vyprávění své klady. Třeba, že to nebyla v žádném případě nuda (koho by taky doba Inkvizice ponechala v klidu). Dále herecké výkony J.Bardema a N. Portman. A také Varhanova hudba. Amen. (10.01.2008)

Po všech těch negativních ohlasech, komentářích a recenzích jsem se trochu bál...ale zbytečně. Goyovy přízraky nejsou vůbec špatný film, žádný propadák se nekonal, není to ani zdaleka Formanova ostuda nebo známka přechodu za zenit... Zklamáním to může být pro někoho, kdo čeká životopisný film a nemá chuť se nimrat v nějakých hlubších souvislostech..... Tady ale (z mého pohledu) nejde o individuální příběhy jednotlivých lidí, Forman se snažil načrtnout princip vlády ideologií - a že věděl moc dobře, o čem točí... Jeho zkušenosti s nacistickým i komunistickým režimem se už z podstaty neliší od těch, které byly zobrazeny v tomto filmu. Tady nešlo o primární útok na katolickou církev (byť by to u Jean-Claude Carriéra, dvorního scénáristy Luise Buńuela, nebylo až tak překvapivé), nešlo ani o konkrétní osudy pološílené dívky hledající své dítě, nýbrž šlo o reflexi dějinného kolotoče zvěrstev, ideologických výplachů, nesnášenlivosti, krutosti... Lze možná Formanovi vytknout jistou zkratkovitost, ale na druhou stranu řekl vše podstatné: Totalita vytlačila totalitu, násilí se prohodilo s násilím, symboly změnily svoji podobu, nikoli však podstatu. Historie se opakuje - lidé i nadále budou převlékat kabáty, prostituovat se, snažit se ovládat druhé, mít co největší moc, likvidovat názorové oponenty... Trochu mi zatrnulo při tom patnáctiletém skoku, bál jsem se, že Forman takhle stupidně odbyde jednu epizodu (Inés)... Vše ale mělo logické a velice působivé rozuzlení. Skvělým způsobem zahrál Javier Bardem, po technické stránce byl film také velice dobrý (i když nijak objevný). Silnou stránkou byla hudba Varhana Bauera. A že se vytratil Formanův rukopis? Eé... Tohle je stále Ten Forman... (23.03.2007)

Na novej Formanovo film jsem byl dost zvedavej, ale po ne moc dobrejch komentarich jsem necekal nic extra, coz bylo jedine dobre. Problem je, ze se Forman nemuze rozhodnout, o cem ze to chce vypravet. Jesli o inkvizici, Napoleonovi, otci Lorenzovi, Goyovi nebo Ines. Takze skace z jednoho tematu k druhymu, chvily se venuje jednomu, chvily druhymu a film tak krapet ztraci kompaktnost. Dalsi problem je, ze ackoliv se tu najdou mistrovske sceny hodne Formanova formatu, je tu vetsi pocet scen, ktere bud nudi, nejsou nicim zajimave a nebo pusobi lacine. Krapet to zachranujou herci, Portman je uzasna, Skarsgard taky, ale nema moc prostoru a Bardem je v pohode, ale problem je, ze obcas nemaj moc co hrat. A konec byl docela divnej, ale aspon originalni. Moc jsem se nenudil, ale ani me to nijak neuchvatilo, ale na ty 4* to bude. (23.02.2007)

Ač je vnázvu jméno Francisca de Goyi, film není životopisem slavného malíře. Je především o Španělsku na přelomu 18. a 19. století. Ale i tato charakterizace je slabá. Miloš Forman se tentokrát nezabývá tématem geniálního jedince versus konzervativní společnost, ale zajímá ho střet náboženského fanatismu a myšlenek demokracie. A v tomhle si Forman bravurně poradil. Poradil si jak ve vynikajícím hereckém obsazení, tak i v technických záležitostech. Skvělá kamera (především v první části), byť je velká škoda, že Forman ji nenabídl Miroslavu Ondříčkovi. A samozřejmě hudba Varhana Orchestroviče Bauera, která dokonale souzní s obrazem. (05.09.2009)

Typicky Formanovský příběh silného lidského individua s nosným typem hlavního hrdiny se tentokrát nekoná (sama postava Goyi není ani postavou hlavní, jak by se podle názvu dalo čekat), avšak přesto jde o mistrné podobenství poukazující na to, jak špatný je jakýkoliv systém, v němž se ideje a morální premisy nekryjí se skutečným počínáním a životy lidí v tomto systému žijících. Prázdnota velkých slov o svobodě a rovnosti, stejně jako o boží pravdě a správnosti (inkvizičního) počínání v jeho jméně, je konfrontována s násilnickou podstatou každého společenského uspořádání stojícího na nesvobodě jedince a potřebě tuto nesvobodu násilně udržovat. Ať už se jedná o monarchii, republiku či církev svatou...trpět bude vždy obyčejný malý člověk... To jsou ty Formanovsky a Carrierovsky viděné Goyovy přízraky. Historicky zdánlivě bezvýznamné příběhy lidí, které pohltila a zničila mašinérie ať již jakékoliv instituce - státu, církve, války, a to paradoxně právě na pozadí historicky vděčnějších velkých (učebnicových) dějinných událostí. Dějiny všedního života obyčejných lidí jsou ale možná mnohem důležitější... Forman k tomu použil záměrně umírněný vypravěčský styl bez velkých efektů či spektakulárně dramatických scén (emocionálně se snaží působit spíše záběry na detaily nějakých bezvýznamných věcí - např. plenění vojáků postihuje záběry na zmatené slepice hynoucí pod kopyty koní...), jde spíše o jakési konverzační drama, i když ne v jeho pravém smyslu slova. Hlavním hrdinou tohoto zajímavě komponovaného dramatu je pragmaticky se chovající otec Lorenzo v úchvatném hereckém ztvárnění španělského herce Javiera Bardema - a zvláště jeho role kněze z první části filmu je geniálně zahraná, už dlouho jsem neviděl lepší herecký výkon (zajímalo by mě, jak to ten Forman dělá, že dokáže z herce dostat takhle uhrančivý výkon, podobný pocit jsem měl při sledování Muže na Měsíci). Také Stellan Skarsgård v roli Goyi, stojícího trochu mimo čas a právě panující režimy, hraje přesvědčivě, ostatní role mi trochu splývají. Mírné rozpaky pak možná ale budí fakt, že Formanův film vlastně nemá hlavního hrdinu, ústřední partie je rozdělena mezi Otce Lorenza, Goyu a snad i Ines, ale možná měli být tyto dvě poslední postavy potlačeny ve prospěch dominujícího Lorenza... Těžko však soudit, co by bylo, kdyby... Každopádně tu máme další skvělý Formanovský silný filmový spektákl, který má silnou výpovědní hodnotu nejen o době a místě, které popisuje, ale i o době a místech současných, kde se odehrávají podobné příběhy i dnes. A jistě má sloužit i jako memento do budoucna... Podobné filmy: Kladivo na čarodějnice, Jméno růže, Nostradamus (21.03.2007)