Reklama

Reklama

Obsahy(1)

"Pane doktore, cítím se jako pes," sdělil jednoho dne pan Ota Pošta plaše a důvěrně psychiatrovi. A byla to pravda. Pan Pošta, spořádaný opravář praček, se už delší dobu necítil právě nejlépe. Na vině byla jeho rodinná pozice. Pan Pošta byl nenáročný a poněkud neprůbojný člověk, kterému osud přichystal těžkou zkoušku v podobě dominantní ženy Věry. Pracovala jako notářka na notářství a vydělávala dvakrát tolik než on. Měla ho ráda, to ano, ale po svém. Domácí operační prostor pana Pošty nikdy nebyl příliš veliký, ale od té doby, co byly děti z domu se postupně dále zmenšoval. Poslední ranou bylo, když si Věra (snad jako náhradu za děti) pořídila psa. Pan Pošta byl tak vystaven nové konkurenci - a (jak se dalo čekat) neobstál. Ocitl se na posledním místě rodinného žebříčku a zacházelo se s ní jako se psem. Není tedy divu, že se, jednoho dne, sám ve psa proměnil! (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

UncleG 

všechny recenze uživatele

Lehce nadpůměrná televizní inscenace, která sice těží ze zlaté žíly dobrého nápadu a sem tam se vyskytnuvších povedených pšouků... ale celé dílo žalostně dojíždí na neschopnosti svižně vyprávět a na naprosto impotentním dojezdu. Každopádně v záplavě ultradementních televizních blábolů na nedělní odpoledne potěší tenhle Psí kus alespoň drobným ústřikem svěžěsti. A jak říkáme my, nároční diváci...Nemusí pršet, stačí když ustřikuje. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Ejhle >stupo lupo< na neděli... Tak to jsme se zase všichni vesele nasmáli! Haf haf haf... °-/ . . . Takový zase jednou >originální< celovečerní opus pro celou rodinu, čokly nevyjímaje. Jenom z té >pravé (nejmenované, že) brazilské kávy< zbyly zase jenom ty chcanky... Jedna hvězda tedy hlavně pro ty chlupáčovy herecké kreace, ano, pejsek byl pěkně vycvičen a nedělal ze sebe vola, natož krávy nějaké... Kravina to ovšem byla nenápaditá a typicky hezky česká - a jinak už to o těch >veřejnoprávních< nedělích ani nebejvá... A to je vlastně zase vše - další českotelevizácký kus materie, marně odplouvající programovými (k)anály s dalšími sobě podobnými kamsi vepsí... :-/ - - - - - (Poprvé viděno 11.4.2010 na ČT1, hodnocení 402., komentář zde jako osmnáctý - 11.4.2010) ()

Reklama

klukluka 

všechny recenze uživatele

Úžasně vtipně a originálně pojatá "malá", protože "jen" televizní věc. Tohle byl stylově zcela čistý surrealismus, který dokazuje, že některé zaměstnance České televize zajímá jejich práce ještě pořád víc než politika, drby a oběd přesně ve dvanáct. V tomhle bylo cítit srdíčko, ale tu chytrost tomu pochopitelně vetkla nějaká po čertech mazaná hlava, a dokonce bych řekl, že jich bylo víc než jen jedna. A díky tomu je výsledek takový, jaký je, a sice opravdu velmi, velmi dobrý. ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 9/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 6/10/// +Hrušíncký, Kříž a další, zvláštní příběh, zajímavé a netradiční -delší dobu čekáte co z toho vyleze/// No jsem docela překvapen, cože to na nás autoři ušili. Člověk se někdy opravdu cítí jako pes. Ba co víc, někdy se člověk cítí ještě hůř než pes. A v tomto případě je to natočenu pomalu, s lehkostí a s nadsázkou. Ovšem je to příjemné a dobře se na to kouká. Pavel Kříž měl zprávný hlášky./// Celkem 66%/// ()

topi80 

všechny recenze uživatele

Správná ujetost jdoucí ve šlépějích fantasmagorických příběhů z díla pana Macourka (být to natočeno dříve, zřejmě by ústřední dvojici hráli Zázvorková a Brodský anebo Bohdalová a Menšík). Simona Stašová naprosto perfektní, stejně jako Rudolf Hrušínský. Celou dobu si člověk říká, zda je scénárista opravdu takový magor, aby nechal proměnit hrdinu ve psa (už způsob pití vody v psychiatrické ordinaci nasvědčuje, že takový opravdu bude). Začátek naprosto skvostný, od chvíle, kdy se na scéně objevil pes, už to šlo dolů (za což skvěle vycvičený a skvěle hrající pes ale nemůže). ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama