Režie:
Miroslav BalajkaScénář:
Ivo PelantKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Václav VondráčekHrají:
Rudolf Hrušínský ml., Simona Stašová, Libuše Šafránková, Pavel Kříž, Martha Issová, Karel Zima, Naďa Konvalinková, Milena Steinmasslová, Jaromír Dulava, Rostislav Novák st., Zdeněk Vencl (více)VOD (1)
Obsahy(1)
"Pane doktore, cítím se jako pes," sdělil jednoho dne pan Ota Pošta plaše a důvěrně psychiatrovi. A byla to pravda. Pan Pošta, spořádaný opravář praček, se už delší dobu necítil právě nejlépe. Na vině byla jeho rodinná pozice. Pan Pošta byl nenáročný a poněkud neprůbojný člověk, kterému osud přichystal těžkou zkoušku v podobě dominantní ženy Věry. Pracovala jako notářka na notářství a vydělávala dvakrát tolik než on. Měla ho ráda, to ano, ale po svém. Domácí operační prostor pana Pošty nikdy nebyl příliš veliký, ale od té doby, co byly děti z domu se postupně dále zmenšoval. Poslední ranou bylo, když si Věra (snad jako náhradu za děti) pořídila psa. Pan Pošta byl tak vystaven nové konkurenci - a (jak se dalo čekat) neobstál. Ocitl se na posledním místě rodinného žebříčku a zacházelo se s ní jako se psem. Není tedy divu, že se, jednoho dne, sám ve psa proměnil! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Žena, která se chová ke svému muži jako ke psovi, na druhé straně žena, která se chová ke psovi jako k muži. Toť asi celá filosofie filmu. Absurdnost situace dokreslují reakce psychiatra, který ve změně muže ve psa a naopak nevidí nic neobvyklého. Simona Stašová je parádní fúrie, její filmový partner Rudolf Hrušínský ml. je skvělý hodný, ale slabý muž. Ale nejvíce mě potěšila malá rolička Jaromíra Dulavy, který si zahrál veterináře. Zajímavý televizní film o složitosti dlouholetých vztahů, který nám nabízí tento příběh s nadsázkou a úsměvem. Tolik přirovnání člověka ke psovi se jen tak nevidí. ()
"Make love, not woof!" Domácí násilí má dnes již mnoho podob a jde s dobou. Nebo s dogou? Simonou Stašovou? Ta má ostré nejen zuby a drápy, ale zejména jazyk a zahrála starou štěknu natolik přesvědčivě, až se jeden bál, jestli to opravdu jen hraje. Příběh je to veselý a hravý, infantilně ňafající zpoza opravované pračky, ale něco tomu chybělo - asi nějaká pořádná kost! Taky trochu jiný způsob zpracování. Takhle je to sice zábavné a plné vtipných a trefných manželských i nemanželských hlášek, ale ve výsledku se to stejně jen honí za vlastním ocasem, jako nějaký nečistokrevný čokl z Bakalářů. ()
Krásný a pohodový televizní film, který jasně ukazuje, že z každého tématu se dá udělat legrace, když je to zahrané s citem a s láskou. Paní Stašová ve své záporné roli perfektní, velice milý a roztomilý pan Hrušínský a s nimi v tandemu je příjemně doplňuje paní Šafránková. Nesmíme ani zapomenout na skvělého Otíka v psí roli, tento film splnil moje očekávání ()
"Policie? Ztratil se mi manžel. Slyší na jméno Otík." Tato slova pronese děsná fúrie v podání Simony Stašové někdy během druhé třetiny filmu - je to první věc od úvodních titulků, které se lze zasmát. A nebýt závěrečného vpádu Libuše Šafránkové do psychiatrické ordinace, byla by to také věc poslední. Tenhle film se prostě nepovedl a bez výborně vycvičeného psa a těch několika málo momentů by po něm ani Rudolf Hrušínský neštěkl. ()
TV/// Obsazení 9/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 6/10/// +Hrušíncký, Kříž a další, zvláštní příběh, zajímavé a netradiční -delší dobu čekáte co z toho vyleze/// No jsem docela překvapen, cože to na nás autoři ušili. Člověk se někdy opravdu cítí jako pes. Ba co víc, někdy se člověk cítí ještě hůř než pes. A v tomto případě je to natočenu pomalu, s lehkostí a s nadsázkou. Ovšem je to příjemné a dobře se na to kouká. Pavel Kříž měl zprávný hlášky./// Celkem 66%/// ()
Galerie (15)
Photo © Česká televize
Reklama