Inland Empire

Keď sa idem dívať na Lyncha, je mi jasné, že sa nedočkám klasickej scenáristickej osnovy s dejovým rozuzlením. Niektorí - na moje nemilé prekvapenie - potrebujú mať všetko vysvetlené, zanalyzované a prestreté na podnose, akokeby nevedeli využívať vlastnú fantáziu, vo filme nejde predsa vždy len o to, čo tým chcel autor povedať, ale o absolútnu slobodu, že si film môžeme vyložiť po svojom a nikto nás nemôže odbiť tým, že sme to nepochopili. Toto však platí o Mullholand Drive, pri ktorom - ako tvrdí Tosim - nezáleží, či ho chápeme, či dáva zmysel. Omnoho dôležitejšie je to, že ten film disponuje schopnosťou diváka pohltiť svojou tajuplnou atmosférou. Inland Empire však nemá kúzlo. Pekelne nudí, postráda magický vizuál a božskú hudbu Badalamentiho. Veľká škoda, pretože Lynchove myšlienkové procesy ma bavia a vie mi vždy zaťažiť myseľ na veľmi dlhý čas. Inland Empire je však omyl a nemal nikdy vzniknúť. (25.07.2011)

Lynch je šialenec. A očividne je na to hrdý. Od TWIN PEAKS sa váľa vo svojom psychedelickom svete plnom chodieb, závesov a dverí... MULHOLLAND DRIVE bol prekvapivo umiernený, no tentoraz je to opäť ťažké sústo. Lynchove filmy zvládam pozeať hlavne preto, že v ich napokon vždy nájdem príbeh. Aj tentoraz sa mi to podarilo... Ale režisér očividne skúša, čo všetko divák vydrží... A tie posledné zábery slúžiace ako doslovný dovetok bol naozaj piamočiary výsmech... (01.12.2008)

Inland empire je to isté, čo Muhloland drive. V trochu inej forme a atmosfére, ešte viac nedivácke a odťažité. Hovorí sa, (čítal som), že ho Lynch točil bez scenára, ktorý písal počas natáčania. Či je to prejavom geniality istého tvorcu alebo začínajúcim mäkknutím mozgu a prichádzajúcou senilitou, je na každom z vás. Prehnaná dĺžka, ktorá musela odradiť aj viacerých Lynchových skalných, bola zámerom a Lynch ňou chcel dokázať povrchnosť popcornového diváka a ospravedlniť tak prepad filmu. Táto veta je v úvodzovkách. (15.06.2012)

Jsem strašně rád a poctěn, že jsem si mohl rozšířit své filmové obzory o snímek, jako je tento, který se totálně vymyká veškerým filmařským standardům a oceňuji autora za obrovskou odvahu se do něčeho takového vůbec pustit. Hrozilo velké nebezpečí, že za tento snímek bude Lynch lynčován. Soudě dle ohlasů Lynch lynčován skutečně je. Již dle obsahu jsem tušil, do čeho zrovna půjdu, přičemž jsem realizoval svůj nápad, který rozhodně nepatřil k mým nejlepším nápadům v životě, na které bych mohl být jakkoli hrdý. K filmu jsem si dopřál láhev lahodného vína, čímž jsem svým veleváženým neuronům pěkně zatopil. První hodinka filmu mi dávala dokonalý smysl. Měl jsem pocit, že nás v této fázi David seznamuje s pravidly své hry a připravuje nám půdu pro neopakovatelný zážitek. Další dvě hodiny jsou už jen naprosto šílenou koláží všemožně časoprostorově propojených zdánlivě (mnohdy možná i nezdánlivě) nesouvisejících scének, které jsou sami o sobě velice zajímavé. Troufám si tvrdit, že by film mohla skvěle vystihovat v plném rozsahu pronesená věta známého po prvním experimentu s marihuanou: "Všechno vidím, ale ničemu nerozumím!" Dle povětšinou nelichotivého zdejšího hodnocení podobnému pocitu propadla většina diváctva. Asi se tomu nejde moc divit, vzhledem k souvislostem kolem tohoto filmu, které jsou krásně zmíněné v obsahu, kdy byl třeba scénář naprosto zbytečným přežitkem. Přesto Lynch vytřískal z herců luxusní výkony. Laura Dern byla znovu famózní a hlasitě požádala o umístění na moji čestnou listinu oblíbenkyň. Lynch zkrátka zkusil vytvořit film jinak, než na co jsou lidé zvyklí. A to tedy hodně jinak. K plnému docenění tohoto snímku si to bude žádat zřejmě dalších 2 až 10 zhlédnutí (3 hodiny totiž neudrží pozornost vůbec nikdo - začal jsem se ztrácet po hodině, kdy mi pozornost poprvé utekla), přičemž mám v plánu zaexperimentovat s různými druhy povzbuzovadel, abych konečně zjistil, v čem David opravdu jede. Film se mi líbil a nemohu ho dostat z hlavy. Trošku nervózní jsem z toho, že nemám stále ponětí, o co v něm vlastně opravdu šlo. Příjemně jsem se nechal vtáhnout do děje, ale stále jsem měl pocit, že ten film vlastně pouze tak nějak proplouvá kolem mě. Trošku mě uklidňuje, že ani samotní herci nemají příliš ponětí v čem vlastně hráli. Budu doufat, že se mě v následujících dnech nikdo nezeptá, o čem film byl, protože bych se asi nezmohl na víc než na obligátní větu, že je to mysteriózní thriller o ženě v nesnázích, kde Lynch rád a často ohýbá časoprostor. Dávám lepší tři kousky, protože ten film zkrátka měl opravdu cosi do sebe, jen se to slovy těžko vyjadřuje. Mám dokonce pocit, že se zde Lynch jaksi distancoval od role vypravěče a prostě jen divákům naservíroval něco, co si na základně vlastní intuice mají interpretovat každý po svém. (02.09.2018)

Rovnou říkám, že hodnocení tohoto snímku je pro mne neskutečně složité a pořád kolísá mezi 4 a 5 hvězdičkami. Dlouho jsem sledování tohoto filmu oddaloval, jednak kvůli stopáži, jednak kvůli ne uplně pozitivnímu hodnocení tady na ČSFD, teda aspoň na Lynche ne. No ale stalo se. První hodina se jakž takž dala zvládat, akorát jsem pak musel dát na chvíli pauzu a půl hodinky si na stole schrupnout. Nu ale pokračoval jsem. Po dalčí hodině jsem zjistil, že v podstatě vůbec nevím o co jde a že chápu děj ještě jaksi méně než obvykle. Nakonec mi film uběhl docela "rychle", ale opět ve mně zanechal velmi hlubokou psychickou stopu. Je pravda, že Lynch použil některé metody, které už známe, ale co na tom? Zapůsobily skvěle. I když mi ta digi kamera trochu vadila, nakonec jsem to tak nějak překonal, experimentovat se musí, ale opakovat ne (to jen pro příště). Taky chápu, že film má trochu rozporuplné hodnocení, protože to je fakt krutě dlouhý psycho, ale i přesto doufám, že někdo nesráží hodnocení jen kvůli tomu, že je to tak dlouhý // pozn. po letech: pokud chcete něco jako Inland Empire v knižní podobě, doporučuji román Glamorama B. E. Ellise. (24.06.2008)