Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Herečka Nikki Graceová dostane vytouženou roli v novém filmu režiséra Kingsleyho Stewarta. Před natáčením se dozví několik zneklidňujících věcí: připravované dílo je remakem polského filmu, který nebyl nikdy dokončen. Jeho dva hlavní protagonisté byli totiž zavražděni. Nikki se během natáčení postupně začne převtělovat ve svou hrdinku Sue a setkává se s mnoha záhadnými lidmi, včetně podivné lidsko-králičí rodinky z ještě podivnějšího sitcomu. Do natáčení se navíc prolíná příběh původního filmu… Taková je ústřední situace, na níž vystavěl své tříhodinové dílo kultovní americký režisér David Lynch. Ve vytváření nejasných, halucinačních a významově mnohovrstevných obrazů zašel autor ještě dál než ve svém předcházejícím díle Mulholland Drive. Inland Empire z názvu odkazuje na skutečně existující obydlenou pouštní oblast nedaleko Los Angeles, avšak má samozřejmě i přenesený význam: Lynch se při tvorbě koneckonců inspiroval svými zážitky z transcendentální meditace. Film vznikal bez scénáře, herci měli k dispozici každý den jen několik stránek s textem. Tvůrce tentokrát použil digitální kameru, u které chce podle vlastních slov již zůstat. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (378)

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Rovnou říkám, že hodnocení tohoto snímku je pro mne neskutečně složité a pořád kolísá mezi 4 a 5 hvězdičkami. Dlouho jsem sledování tohoto filmu oddaloval, jednak kvůli stopáži, jednak kvůli ne uplně pozitivnímu hodnocení tady na ČSFD, teda aspoň na Lynche ne. No ale stalo se. První hodina se jakž takž dala zvládat, akorát jsem pak musel dát na chvíli pauzu a půl hodinky si na stole schrupnout. Nu ale pokračoval jsem. Po dalčí hodině jsem zjistil, že v podstatě vůbec nevím o co jde a že chápu děj ještě jaksi méně než obvykle. Nakonec mi film uběhl docela "rychle", ale opět ve mně zanechal velmi hlubokou psychickou stopu. Je pravda, že Lynch použil některé metody, které už známe, ale co na tom? Zapůsobily skvěle. I když mi ta digi kamera trochu vadila, nakonec jsem to tak nějak překonal, experimentovat se musí, ale opakovat ne (to jen pro příště). Taky chápu, že film má trochu rozporuplné hodnocení, protože to je fakt krutě dlouhý psycho, ale i přesto doufám, že někdo nesráží hodnocení jen kvůli tomu, že je to tak dlouhý // pozn. po letech: pokud chcete něco jako Inland Empire v knižní podobě, doporučuji román Glamorama B. E. Ellise. ()

Eddard

všechny recenze uživatele

Zatím samozřejmě bez hodnocení... jak já se těšil, jak toho Davida prokouknu, jsa připraven na nejhorší... Nedal mi však nejmenší šanci. Úpěnilvě jsem od začátku schraňoval všechny informace, snažil spojovat i nejmenší detaily, ale na konci jsem se nechal jen vláčet změtí obrazů. Věřím, že po druhém shlédnutí budu moudřejší a doufám, že IE někdy pochopím a docením úplně (rozhodně věřím, že je to možné)... přesto však musím podotknout, že postrádá onen dokonalý magntismus Mullholand Drivu a Lost Highway, který držel mé zraky připité na plátně od začátku do konce téměř bez mrknutí. Tříhodinová stopáž IE na to nemá dost šťávy ani "lynchovské" elektrizující statiky. Takže zatím tak. ()

Reklama

Sobis87 

všechny recenze uživatele

Zdá se, že Lynch tentokrát tematicky koketuje s Stanislavského metodou fyzického jednání a psychického splynutí s postavou, přičemž neváhá fikční svět filmu propojovat s tím reálným. První hodinu z necelých třech jsem si říkal, že tomu filmu celkem dobře rozumím, pak se ale Lynch utrhne ze řetězu, naprosto bourá dosavadní celkem kontinuální vyprávění a je stále těžší najít v příběhu nějaký klíč. Budu se na to muset podívat ještě jednou, problém ale je že tento tříhodinový film je z diváckého hlediska velmi vyčerpávající, k čemuž navíc napomáhá i Lynchova schopnost útočit na divákovy vjemy a korigovat jeho emoce a tak se z Inland Empire stává opravdu hutný zážitek. Lynchova práce s kamerou je velmi netradiční až nepříjemná, svůj účel ale plní, i když takto neučesaný vizuál mnohým nejspíš nesedne. Spoustu scén jsem upřímně nepobíral a spolu s Mazací hlavou se jedná o Lynchův nejhůře stravitelný film…což ale neznamená, že by byl špatný. Po důkladnější analýze ho možná více docením. ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Tiché šeptání ve tmě, psychopatické úsměvy, nebo flashbacky na divadlo s ušákama je geniální. Hudbu Davida Lynche miluju, je to jako když zavřete oči, a jste v jiném světě. Jeho melodie a hlas do vás pronikají a vznášíte se blahem, doprovází vás a vaše mysl ho přijme v plném rozsahu. Když jste sledovali Mulholland Drive jak sedí Betty na sedačce a masturbuje, vidíme v záblesku kamenného obrazu formu, která vyzařuje peklo uvnitř hlavní postavy, tahle forma je rozprostřena v celém INLAND EMPIRE. Bill Pullman řekl: " když jsem četl scénář k Lost Highway, nerozuměl jsem jedinému slovu". Myslím, že Laura Dern měla podobný pocit. Zda najdete styčné body příběhu a poskládáte v jeden celek, je jen na vás. ()

Silas 

všechny recenze uživatele

Lynch ještě nikdy nebyl tolik divácky odvrácený a chladný, v atmosféře nevyrovnaný, obrazově hnusný a ponejvíce nepochopitelný. Základní problém vyvstává už v úvodu, kdy se všechno zmate, proplete a v průběhu není ani trocha viditelné pomoci. Když se člověk dostane po 30 minutách do děje a zkousne formu, je z něj záhy opět vykopnut a Lynch se směje se zdviženým prostředníkem. Dávám 70%, cítím režisérův výsměch a film nechci dlouho vidět....i když... :-) /To říká bezmezný Lynchův vyznavač/ _______ Napodruhé lepší. Indicie se objevují, občas docvaknou, Lynch se vysmívá a já se směji s ním. Po skončení jsem měl chuť se začít dívat znovu - no není to znak kvalitního filmu? ()

Galerie (77)

Zajímavosti (15)

  • Ve filmu zazní píseň „Ghost of Love“, kterou nazpíval sám David Lynch. (Othello)
  • Během milostných scén hraje instrumentální píseň „Colors of My Life“. Ta je převzata z broadwayského muzikálu Barnum a má dvě verze závisející na postavách, které je zpívají. Verze v Inland Empire je ta, jež se zabývá ztrátou a steskem. (Othello)
  • Lynch v podstatě pracoval bez scénáře, místo toho dával každý den každému herci pár stránek s jejich dialogy. Sám neměl tušení, k jakému konci se nakonec film dobere. (hot_spot)

Související novinky

Všechny cesty vedou do Varů

Všechny cesty vedou do Varů

29.04.2007

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)

Reklama

Reklama