Vratné lahve

Ve své podstatě strašně jednoduchý a až příliš obyčejný moudře laskavý film, s několika smrtelnými fóry (Mluvkova svatba), trapnými erotickými sny a extrémně zbytečným a rozplizlým letem v balóně. Herci jsou ovšem špičkoví, a Svěrák je prostě k sežrání (přišlo mi, že jeho role má mnohem blíž k Brodskému v Babím létu, než ke Svěrákovi, tak jak ho známe třeba z Kolji). Není to Svěrákovic nejlepší film, ale je to zdaleka nejlepší český film za posledních několik let. (23.04.2007)

No doufám, že pan Svěrá nenapsal svou roli podle vlastních zkušeností. Ač se v ní zrcadlí hodně pravd v mnoha místech působí pan učitel Tkaloun dost nevěrohodně a jeho chování je mě přímo vytáčelo. I když samozřejmě každý je jiný. Samotný příběh není nijak moc originální, jedná se o klasické proplétání životem, boj se stářím a životními stereotypy. Vratné lahve jsou jistým způsobem osobité, jedná se o klasický 'Svěrákovský' film, který v podstatě nepřináší nic nového, což od něj na druhou stranu ani nikdo nečekal. Režisérovův rukopis je jasný snad z každého záběru a nedá se říct, že by to bylo na škodu. Svěrák mladší totiž rozhodně má talent. Co se týká scénáře, nebyl jsem nijak moc oslněn. Máme tu několik rovin, tou hlavní je samozřejmě pan profesor a jeho rodina. Seznamujeme se s jeho dcerou, která se momentálně vyrovnává s rozchodem a pár dalšími zajímavými lidmi. Nemocná sousedka se sice ukazuje jako docela zbytečná bytost s jasným, i když docela dobrým úmyslem posunutí látky o úroveň dál. Vratné lahve mají několik povedených momentů a pár případech dokáží opravdu trefit hřebíček do hlavičky. Reálně zobrazení práce v supermarketu se mi opravdu líbilo, sám mám se všemi těmi věcmi zkušenost, takže vím o čem mluvím. Vratné lahve si své diváky určitě získaly, mají všechno co od nich divák očekává, ač nijak nevybočují, drží se jasně daných stanov a dokáží divákům nabídnout to co chtějí, sice se tam najde prá problematických míst (Svěrák starší už mi připadá trochu trapný svým hereckým projevem), ale rozhodně funguje tak jak má. (26.08.2007)

Svěrákovky jsou už snad to jediné co z české tvorby dokážu sledovat rád a s očekáváním. Herci se nepitvoří, ale hrají a atmosféra příběhu dokáže strhnout. Charaktery postav jsou navíc dobře napsané a děj hlavně v druhé části neztrácí tempo. Prostě fajn rodinný film, u kterého si každý najde to svoje. (20.08.2007)

Překvapivě špatně natočené scény v polovině první (pád z kola... he?) kontrastují s velmi dobrou polvinou druhou. Jan Svěrák je jediný filmař u nás, který dokáže věrně audiovizuálně načrtnout jakoukoli náladu (tady hlavně tu stařeckou melancholii), kterou jeho tatínek okořeňuje svým typickým charismatickým chraplákem. Staří lidé budou unešeni, mladí zamyšleni. Neveselá, ale stoprocentně věrná ilustrace partnerského soužití má navíc opravdu silný chuťový jazyk. A Jiří Macháček je úplně poprvé od Samotářů důstojným hercem a ne jen další karikaturní variací na Jiřího Macháčka. (27.02.2007)

"No, ono je to daleko jednodušší, Helenko. On přesluhoval ve škole, protože mohl ve sborovně tokat s užvaněnou Ptáčkovou v přiléhavém svetříčku. A já jsem s ní učila, takže vím, co je to za krávu." Aneb poslední velký film značky Svěrák-Svěrák. Protože to, co mělo přijít v další dekádě, to už jsou jen vícečetné epilogy. (04.01.2017)