Skrytá identita

Duševní Benjamin Button Scorsese o krysách a volavkách převezených z hongkongské ZOO do výběhů té bostonské. Nepřekvapil scénami, které se aranžují hodiny, aby jim pak ve filmu patřilo pár sekund či stylem vyprávění, který připomíná papírovou loďku stahovanou vodním vírem. Trochu mě zarazilo, že navzdory zvyklostem stál tentokrát spíše na straně zákona a taky, že nevyždímal z hvězdné sestavy dokonalé výkony. Leo dobrý, stejně jako Wahlberg, který v roli lektora etikety používal v krajních případech invektivy jako „mizera“ či „licoměrník“. Damon sice postavil výkon na své přirozené nesympatičnosti, ale nešlo mu uvěřit, Farmiga v hloupě napsané roli jen mohla valit oči a sám velký rozcuch Jack vypadal, že je pořád v roli psychiatra Buddyho Rydella z Anger Management. Nic to však nemění na tom, že spojení Scorsese - Gangster Movie je stále spolehlivou značkou a toho hlodavce na pozadí Massachusetts State House berte jako rozverné mrknutí na diváky, kteří ji vyhledávají.. (23.07.2014)

Po delší době zase pořádně drsná gangsterka, která se s postavami ani s divákem naprosto nemazlí. Perfekně propracované postavy, navíc zvláště v případě DiCapria a samozřejmě Nicholsona dobře zahrané, skvěle sedící hudba a kamera (nevím, co proti ní někteří mají). Snad jen občas trochu hapruje logika, např. Damon by musel být podezřelý už dávno nebo to jak než odrovná Nicholsona jsou najednou úplně sami, ale budiž. Snad už mě to konečně donutí shlédnout mistrovy starší slavnější filmy. (29.10.2006)

,,Příležitost ti nikdo nedá. Musíš ji chytit. Chceš sloužit státu? Tady máš možnost. Potřebujeme Tě kámo!"..... Vypravěčský Scorseseho styl mi zde sedí. Přesto si absolutorium zasluhují hlavně herecký výkony hlavních postav. Pro mě překvapivě L. Di Capria, ale také přesvědčivého slizouna Matta Damona. Jakožto neznalec Volavky říkám ,,není to špatný!" (15.06.2007)

Scorsese se sešel s nejlepšími kameramany, herci, sřihači, osvětlovači i scénáristy, ale doma zanechal něco, co pro něj bylo tak typické: srdce. Formálně totiž jeho nejnovějšímu dílu není co vytknout, ve všech oblastech se jedná až o perfektionisticky dotažené dílo. Lepší otázka by snad byla, co mu proti té řadě mafiánských filmů chybí. Pro odpověď není nutné chodit daleko, stačí se podívat na Scorseseho Mafiány, se kterými má jeho nejnovější snímek společné už jen minimálně to, že si v obou jistý gangster vychovává svého kluka. A i když možná za Mafiány nestálo Oscarové obsazení, při porovnávání těchto dvou snímků bych Goodfellas nejradši vynesla na vyrchol Olympu a The Departed zahodila někam do hlubin Mariánského příkopu. Skrytá identita stejně tak nemá jedinou scénu, kterou bych si z ní po letech odnesla. Kde je sakra nějaké "You talkin' to me?" z Taxikáře? Stylová píseň The House of Rising Sun znějící za pádu všech postav v Casinu? "Hit me!" ze Zuřícího býka? Sakra, vždyť i rvačka v billiardovým klubu ze Scorseseho mafiánské prvotiny zvané Špinavé ulice je stylovější než celá Skrytá identita dohromady. Omlouvám se, pane Scorsese. Mám vás skutečně hodně ráda, jste podle mě jeden z nejlepších amerických režisérů všech časů, ale v poslední době jste bohužel též zářivým příkladem toho, že vývoj nemusí jít vždy jen dopředu. (23.07.2007)

DEPARTED je solidní mafiánský drama, který se trhá na kusy s Dokonalým trikem o nejlepší film (drama) roku. Scorsese od svých klasik GOODFELLAS a CASINO stále udržuje svižné tempo a napětí. Scorseseho vyprávění s mistrem za kamerou Bullhousem a výborným režijním tempem v luxusním střihu si divák uvědomuje, že sleduje opět prvotřídní krimi žánr. Scorsese má opět vybudované všechny postavy - výborný Wahlberg (nejlepší VR), dobrý Damon (nijak nezklamal, i když tohle není jeho životní role BOURNEho), perfektní DiCaprio (narodil se pro tuhle roli) a skvělý záporák J. Nicholson, který sice nevyzařuje respektem jako malinký, ale přitom ďábelský Joe Pesci (ten má v tomhle postavení navrch), ale udržuje si pozici pravého bosse - všechno klape jako hodinky. DEPARTED nejde vstřebat hned napoprvé, ale první zhlédnutí je nezapomenutelné. Devastující konec. (18.10.2012)