8 žen

Opět váhání mezi 3(průměr) a 4(nadprůměr) hvězdami. Sice to má napínavý konec, zajímavé herecké ztvárnění atd. Na drauhou stranu se mi moc nezamlouval zpěv, škoda že film nebyl koncipován jinak než muzikál s komedií (ono nějakých megavtipných scén tu zrovna taky moc nebylo). Většině z vás se asi líbila francouzština, mě naopak překážela, protože jsem vůbec nerozuměl, proto jsem zpěv vždy přeskakoval a film mě celkově nijak nestrhnul do svého děje. (26.09.2009)

V podstatě výborně rozhýbaná divadelní hra. Pohyb postav v mizanscéně, jednota děje, času a místa upomíná k divadlu, ale střih a pohyb kamery rozbíjejí statičnost. Kriminální zápletka díky rozmanitosti postav, neustálému přísunu nových informací a dobře dávkovaným a povedeným hudebním výstupům neupadá do stereotypu. Za okny domu skoro pořád sněží a na těch 8 ulhaných šmrncovních Francouzek se konec konců hezky dívá. (26.08.2009)

Divadelně laděná nuda, která na filmovém plátně působí extrémně komicky a staticky. Doufal jsem, že půjde o působivou hru několika koček, které si přehazují krvavý nůž ze zad manželky jedné z nich. Vše šlo mimo, když mi došlo, že se bude hodně zpívat a zbytek nic. Škoda, všech těch nudných písniček, které mezi ženami příliš nefungují a mezi kterými je nejkrásnější jednoznačně Emmanuelle Béart a herecky dominují Catherine Deneuve a Isabelle Huppert. Francoise Ozon promarnil jednu ze svých šancí jak mě dostat, ale alespoň ukázal, jak je pro muže těžké být se ženami... (03.03.2008)

Nebýt skvělých hereckých výkonů a celkem zajímavého provedení, asi tenhle film tolik neoslní. O herečky šlo však především a vás se na ně baví koukat, protože jsou prostě skvělé a je vám celkem jedno, co hrají, protože on ten film zas tak skvělý není, myslím scenáristicky. Ale má funkční muzikálová čísla, což jsem nečekal. (03.09.2015)

Dobře promazaný stroječek měštáckého divadla zase jede na plné obrátky. Paříž se chce bavit a hýčká si své řemeslníky (Feydeau a spol.), kteří se naučí vařit podle osvědčeného receptu. Robert Thomas je spolehlivý autor divadelních detektivek a uspokojí jak paní učitelku, tak magistru z lékárny, paní doktorovou či paní starostovou - no prostě celou tu měšťáckou honoraci. Ozon se pak ve filmu snaží hrát s námi hru - já vím, že ta hra je blbá, nelogická a konec je jasný už na začátku, a proto použiji infantilní poetiku - ženy mají jasně vymezené barevné kostýmky, scéna je kýčovitá (vždyť jsou vánoce), všechno to se spojí s operetou a poetikou Moulin Rouge, vždyť to přece k měšťákům patří - a hlavně ať je to peprné, ať je tam ten sex, ať se dámy ve večerních šatech cudně červenají a pánové vědoucně pomrkávají. Nevím, zda se tímto kodem dá udělat z blbosti umění. Jistě, všechny herečky hrají skvěle, ale nepředvádějí nic než dobře zvládnuté řemeslo. Zahrát takovou roli by měla každá vystudovaná herečka. Od toho ty DAMU či JAMU jsou. A až zase bude mít ženská část souboru roupy, stačí nasadit Dům Bernardy Alby. Lorca nikdy nezklame. (03.11.2009)