Hledáme Ydol

Tato komedie je založená na dvou dobrých postřezích: 1.) Hugh Grant má lecos společného se Simonem Cowellem, "zlým Angličanem" z americké Superstar. 2.) Dennis Quaid je trošku podobný Georgi Bushovi. Pro účely filmu nastudoval jeho mimiku tak dokonale, že má člověk sto chutí podat mu banán. Jenže s dějem je to horší - satira na Superstar i na nekompetenci mocných by si zasloužily každá vlastní film. Autorům dalo tolik práce proplést ta dvě témata dohromady, že už nezbylo moc místa na humor. :( 50% (11.06.2007)

.... „Mám lidi na psaní projevů, píšou pro mě celou kariéru a poradci mi říkají jaké mám zaujmout stanovisko. Už si ani nepamatuji, proč jsem chtěl začít s politikou. Myslím, že to chtěla má matka. Ukázat mému tátovi, že to může dokázat každý idiot.“ Tak tahle sebekritika „amerického prezidenta“ nakonec rozhodla, že jsem přidala 1*, jinak jsem naprosto nepochopila „co tím chtěl básník říct.“ (15.08.2006)

Dennis Quaid, William Dafoe a především Hugh Grant jsou hlavními tahouny a dodavateli kvality=zábavy v této průměrné a nepříliš originální společenské satiře. Je až překvapivé, že v příběhu s tolika liniemi a postavami, který má navíc jen něco přes 100min., se najde tolik hluchých, zbytečných a hlavně nudných míst. (19.05.2008)

Tak tohle byla nejhorší rádoby komedie, kterou jsem v poslední době viděla. Postrádá nějakej děj, vtip nebo aspoň originalitu. Navíc ta scéna, kdy Sallyin přítel ověšený bombou zničehonic obrátí a místo výhružek se dá do sladkého zpěvu, který američany uplně chytil za srdce, byla fakt směšná a trapná. (23.06.2007)

Vzhľadom k tomu, kdo sa na tejto komédii podieľal, či už za kamerou alebo pred kamerou, som z celkového výsledku sklamaný. Zvučné a ostrieľané mená lákali na konečne vkusnú satirickú komédiu, ale po zhliadnutí som mal veľmi zmiešané pocity. Nemilo prekvapený som bol aj z hereckých výkonov, kde napr. Dennis Quaid parodoval skôr estrádneho komika, ktorý paroduje prezidenta najmocnejšej krajiny, než samotného prezidenta a rozhorčený som bol aj z Mandy Moore, ktorá len opäť dokazuje, že najlepšie zahrá Mandy Moore. Najuveriteľnejšou postavou, ktorá sa ani nehrá, že prejde akýmsi zázračne naprogramovaným vývojom, bola postava znudeného moderátora a hviezdy show, v podaní Hugha Granta. Tvorcom sa možno podarilo do filmu dostať všetko, čo chceli, ale obávam sa, že veľa z toho, čo chceli povedať sa cestou k divákovi akosi vytratilo. Ukázať na niečo prstom a povedať k tomu vtipnú no zároveň aj trpko pravdivú poznámku, je ako sa už neraz ukázalo, pre filmárov ťažké sústo. Problémom je, tak ako aj v tejto komédii, že filmári nevedia ako z dobre nahodenej mozaiky rôznorodých a v skutočnosti reálnych, avšak do seba vôbec nezapadajúcich hrdinov, dostať akési logické a pre diváka prijateľné vyústenie v podobe pointy, ktorá sa mi nevysmeje po dvoch hodinách do xichtu s tým, že to takto tvorcovia vidia a ja im to mám zožrať aj s navijákom. Pretože tá záverečná katarzia bola ako šplechnutie do tváre 100 ročným vínom. (21.07.2006)