Tsotsi

Tsotsi je pouze jeden z mnoha milioů lidí, kteří prožívají svůj život ve slumech kolem měst v Jihoafrické republice. Živí se se svými kumpány krádežemi a když jde jen zdánlivě do tuhého, neváhají zabíjet. Při jedné samostatné akci ukradne Tsotsi auto i s kojencem... Přiznám se, že je těžké hodnotit tento snímek, neznám realitu života v černošských ghetech v JAR. Myslím, že je ještě horší. Film ji však neřeší, neukazuje kořeny problémů. Prostě stalo se to a na divákovi je aby se s tím vyrovnal po svém. Pokud však měl tento film poukázat na situaci lidí tam žijících a následný Oskar ji ještě více zviditelnit a následně něco změnit, bude to jen dobře. (08.03.2006)

Film ma dobre tempo, hudbu a solidni kulisu v podobe periferie Johannesburgu. Jinak je film takova pohadka o polepsenem (coz je hodne diskutabilni) negrovi. Myslim, ze tomu "znovuzrozeni" verili jen akademici, kderi tomuto filmu dali Oscara za nejlepsi cizojazycny film. Tento fakt beru jako spatny vtip! (18.02.2012)

Milujem juhoafricku kinematografiu uz od Krutej rasy Nycholasa Mastandreu. Tuna sa mi dostal kvalitny film z prostredia mesta Johannesburg od rezisera Gavina Hooda /sranda, ze neskor tocil akychsi iks menov/ . Kvalitna gangsterka, vyborne zobrazenie johannesburgskej reality a drsne dialogy. Dejova linia divaka hned strhne a nepusti pocas celej minutaze 94 minut. 86 % (18.11.2014)

Nevím, mě se to prostě líbilo. Člověk si aspoň uvědomí jaký rozměr může mít kriminalita v ulicích, protože to čemu je vystaven třeba právě Johannesburg za tím ta česká těžce pokulhává! Navíc realita života v předměstských slumech, ta špína a brutalita, donutí každého člověka vážit si toho, kde žije svůj život! (25.12.2014)

Ne, tady jsem měla problémy nejen s Tsotsim, kterému jsem nevěřila ani kudrlinky na hlavě, natož v jeho zázračnou proměnu, ale celý scénář na mě působil jak napsaný v rychlíku, kde pár stránek, které byly důležité, vylítly ven oknem. Věřím, že se některým lidem podařilo z takových slumů dostat a začít od nuly jinde a lépe, ale tady to působilo křečovitě a emotivně mě to minulo na sto honů. Omlouvám se, třeba jsem měla jen špatný den, ale za mě podprůměr a ani vložená hip hopová hudba, která měla dotvořit atmosféru takových míst, nepomohla k mému lepšímu dojmu. Sorry. P.S. zřejmě byla mým velkým zklamáním i herecká nepřesvědčivost. (09.02.2015)