Angel-A

"Je těžký se mít rád, když tě nemají rádi druzí.." Nesmírně krásný film plný podobně zhovadilých replik, které zkrátka nedokážu Bessonovi odpustit.. Snímek plný paradoxů, které prostě k Lucu Bessonovi, francouzskému géniovi, i k jeho tvorbě vlastně tak nějak patří.. (13.10.2014)

Chápu že lidé, jejiž nejoblíbenější film je Transformers a jejich nejlepší zážitek byl 3D novej Souboj Titánů, že tito lidé, dají Angel-A odpad nebo jednu hvězdičku...No a já dám klidně 4, jelikož je to hrozně pěkně natočený, poetický a romatnický film, který je bohužel na konci lehce přehnaný... ale myšlenka a vůbec zpracování, neskutečně krásná Rie a fakt skvělě hrající Jamel..no prostě vynikající záležitost, stojí to za to a možná jsem teda citlivka, ale mě si tím Luc Besson docela zase získal. (21.03.2011)

Najprv : nedajte sa odradiť hodnoteniami, ktoré má Angel-A na CSFD. Luc Besson sa po sedemročnej prestávke posadil na režisérsku stoličku, aby natočil film podľa vlastného scenára. Skalní fanúšikovia jasali, až kým neprišlo na projekcie. Angel-A totiž nie je nový Leon, Hlbočina či Nikita. Je to romantická komédia s miernym nádychom fantastična. Po scenáristickej stránke dopláca na to, že námet nie je nijak originálny a topí sa v mori dialógov premenlivej kvality. Režijne je to však, ako u maestra vždy, výborne odvedená práca. Besson si určite uvedomoval, že jeho scenár je len n-tou variáciou na danú tému a tak naordinoval výbornej kamere Thierryho Arbogasta čiernobiely film, čím nechal vyniknúť tretej hlavnej postave filmu – Parížu. Jednotlivé scény sú tiež oživené celkom zaujímavými hračkami so strihom. Pokiaľ ide o postavy, André Jamela Debbouzea je najlepšie napísanou i zahranou postavou, je dostatočne komplexný a Jamel mu vdýchol svojim herectvom poriadny kus hodnovernosti. Väčší problém som mal s Angelou Rie Rasmussen, ktorú mohol podľa môjho názoru Besson potiahnuť do ešte väčšieho „ prišla som si užívať, lebo v nebi je nuda “ extrému. Takto, i keď ide o postavu zaujímavú a celkom dobre zahranú, ostáva Angel-A mierne plytkým charakterom. Aký je teda nový Besson ? Nie je to zásadné filmové dielo, ktoré by formovalo určitú filmovú epochu či žáner ako jeho predchádzajúce filmy. Je to taký malý, zvláštny film na ktorom cítite, že napriek tomu, že je určený skôr bežnému divákovi, je iný ako väčšina mainstreamovej produkcie. A pokiaľ sa neveziete na vlne „kopnúť si do producenta sračiek, ktorý bol kedysi velikánom európskej réžie“ a dokážete sa tejto vlne vyhnúť, Angel-A vás síce neohromí, ale určite pobaví príjemným humorom a poteší nádherným vizuálnym spracovaním. Bez záverečnej slzopudnej scény by som šiel aj vyššie, takto je to na 8/10 (07.08.2006)

Snad je to tím, že miluju Paříž a blondýnky, snad tím, že nesnáším francouzské filmy a tenhleten mezi nimi působí jako zjevení. Zjevení anděla. Pane Bessone, vy lišáku jeden mazanej, vy prostě víte, kdy sednout na nejvyšší stoličku! Tohle je něco, jako když posloucháte půl roku v kuse rádio Čas a pak vás najednou někdo z ničeho nic strčí do letadla směr Londýn a tam vás posadí do první řady Royal Albert Hall na koncert Královského filharmonického orchestru. Film, který zahřeje na duši. A to jak přenádhernými pařížskými scenériemi (v černobílé jim to obzvláště sluší), tak neuvěřitelně dlouhými nohami Rie Rasmussen (v černobílé jim to obzvláště sluší). Ta pro mě ostatně byla snad největším překvapením celého filmu - kompletní herečka. Navíc s Jamelem Debbouzem vytvořila hodně zajímavou a peprnou dvojičku. Nevěřte číslům, i hodnocení ČSFD, IMDb a Cinemy se může mýlit. Čtyři a půl. [srpen 2006] (09.08.2006)

Luc Besson po epické sci-fi pohádce, gangsterské romanci, historickém velkofilmu a spoustě tuctových scénářů tentokrát přičichl k neorealismu a nové vlně 60. let, aby to vše následně samozřejmě zase převrátil naruby a stvořil tak žánrově nespecifický mišmaš v tom nejlepším slova smyslu. Střídání nálad filmu není nijak násilné a Besson z celkem prostého a rovnoměrně plynoucího moralizujícího příběhu za vydatné pomoci kameramana Thierryho Arbogasta vytvořil překrásnou podívanou s nádechem fantastyčna, které někteří nebudou ochotni skousnout. Kamera oslavuje krásu jak modelky Rie Rasmussen a jejich dlouhých nohou, tak celé Paříže, které zajímavě zkomponované černobílé záběry zatraceně sluší. Film je postaven především na dialozích, které jsou dynamické a díky jemnému humoru mnohdy až kouzelné. Besson se tentokrát jako scénárista po dlouhé době zase vytáhl a jako režisér mi opět vytřel zrak. Z toho realismu nakonec moc nezbylo a to se také může stát hlavním kamenem úrazu pro méně vstřícné publikum. Mně to nevadilo. Naopak. Ten film mě dostal. 90% (27.05.2009)