Angel-A

Po šiestich rokoch si Luc Besson sadol na režisérsku stoličku a natočil príbeh o hľadaní samého seba, o nachádzaní cesty k sebe, mierne humornú a miestami dojemnú epizódu zo života drobného popleteného podvodníčka, ktorý sa musí naučiť mať rád sám seba a na to je mu z neba poslaná vysokánska blonďatá kráska (podoba s milou jovovich určite nie je náhodná). čiernobielosť filmu si neviem vysvetliť, určite by sa dala mnohými diplomatickými okľukami zdôvodniť, no pre mňa je to stále iba akési manieristické gesto. V porovnaní s tým, s čím sa naposledy predviedol (teda "Johanka z Arcu") si režiesérsku reputáciu mierne napravil, s dielami predošlými (nikita, leon, magická hlbočina alebo dokonca aj piaty element) sa však merať nemôže. Síce mi to v mnohom práve leona pripomínalo, predsa len je to už trošku vykalkulovaný film (zrejme mierny deformácia dlhoročného bessonovho pôsobenia na poste producenta) a scenár je tiež poznamenaný známkami predošlých projektov, aj keď celý francúzsky, v závere sa zvrhávajúci do americky romantických klišé - ten záver by som vzhľadom na celkom solídne rozohraný a komorne odprezentovaný príbeh celý čas balansujúci na hrane uveriteľného a magického vyriešil rafinovanejšie, ale pán besson si svoje postavy obľúbil možno až príliš, než aby im nedoprial VŠETKO a plnými dúškami, preto to vyznieva trochu neuspôsobene. Na comeback, ak už chcel, aby nám v sálach padli sánky a povedali sme si, "konečne si späť, Luc náš úžasný" trochu umiernené a nevýrazné, rozhodne však nie zlé, naopak, obracia do bessonovu tvorbu do vôd skôr klubovejších nezávislejších filmov, stačí to už len buď viac poeurópštiť alebo potom rozhodne neváhať niekde na pomedzí a rozbaliť to v plnej bessonovskej akčno-vtipnej paráde. lebo rozpačité postávanie jednou nohou v jednom smere a druhou niekde inde nesvedčí žiadnemu filmu. v tomto anjelskom story to však nie je natoľko badateľné, aby to vadilo. ostatne, aby som neomieľal stále to isté, na záver pochválim jamela debbouze, ktorý naozaj vynikajúco zahral svoju rolu, dalo by sa povedať "jednou rukou" - klobúk dolu. (01.07.2006)

"Je těžký se mít rád, když tě nemají rádi druzí.." Nesmírně krásný film plný podobně zhovadilých replik, které zkrátka nedokážu Bessonovi odpustit.. Snímek plný paradoxů, které prostě k Lucu Bessonovi, francouzskému géniovi, i k jeho tvorbě vlastně tak nějak patří.. (13.10.2014)

Snad je to tím, že miluju Paříž a blondýnky, snad tím, že nesnáším francouzské filmy a tenhleten mezi nimi působí jako zjevení. Zjevení anděla. Pane Bessone, vy lišáku jeden mazanej, vy prostě víte, kdy sednout na nejvyšší stoličku! Tohle je něco, jako když posloucháte půl roku v kuse rádio Čas a pak vás najednou někdo z ničeho nic strčí do letadla směr Londýn a tam vás posadí do první řady Royal Albert Hall na koncert Královského filharmonického orchestru. Film, který zahřeje na duši. A to jak přenádhernými pařížskými scenériemi (v černobílé jim to obzvláště sluší), tak neuvěřitelně dlouhými nohami Rie Rasmussen (v černobílé jim to obzvláště sluší). Ta pro mě ostatně byla snad největším překvapením celého filmu - kompletní herečka. Navíc s Jamelem Debbouzem vytvořila hodně zajímavou a peprnou dvojičku. Nevěřte číslům, i hodnocení ČSFD, IMDb a Cinemy se může mýlit. Čtyři a půl. [srpen 2006] (09.08.2006)

Film pro mě bohužel nefunguje jako celek. Některé jeho části jsou opravdu milé (například mě skoro dojala scéna před zrcadlem), ale film prostě ke konci prohrává a padá na držku. Dávám hvězdičku za kameru, hvězdičku za herečku/potažmo herce, a hvězdičku za pár dobře udělaných scén. Ale věřím, že to někoho dostane - já jsem tomu bohužel neuvěřil a tudíž - škoda. (08.02.2007)

Na Angel-A jsem šel s vědomím, že to pár lidí označuje za sračku. A něco málo přes hodinu jsem to nechápal. Protože ačkoliv to není nějak originální film, svoji roli romantické komedie plní velmi dobře. Ale pak přišlo těch posledních asi 15 minut, které jsou k prasknutí přeplněny patosem a sentimentem, a srazily můj dojem z filmu někam k 55 % (06.07.2006)