Hory mají oči

Necenzurovaná verze je brutál jako prase. Hory mají oči jsou mým prvním setkáním s opěvovaným francouzem Alexandrem Ajou a to setkáním velice příjemným. Tedy příjemným v jistém smyslu slova. Násilí je na každém kroku a krví se rozhodně nešetří, dokonce by se dalo říci, že se s krví plýtvá. Aja se s ničím nepáral a natočil jeden z nejnásilnějších a nejkrvavějších hororů poslední doby. Prostředí pouště překvapivě není až tak pusté, jak by většina očekávala. Ne, za každým rohem, za každým kamenem či keříkem číhá nebezpečí a divákovi tuhne krev v žilách se stejnou grácií, s jakou tuhnou postavy na obrazovce. Samozřejmě nechybějí odlehčující, někdy až parodující scény (americká vlajka, americká hymna...). Na Emilii /Claire/ de Ravin se kouká nádherně, hlavně když si odloží a vystavuje se slunečním paprskům. Těším se na další Alexandrův film, neboť mě jeho počin opravdu potěšil. (24.10.2006)

Od rutinních vyvražďovaček, kterých jsou poslední dobou doslova plné kýble, se tento výtvor liší pouze zobrazovanou dávkou syrovosti a brutality, která výtečně osciluje mezi snesitelností a přemrštěnou nechutností. Samozřejmě některé scény jsou přehnaně vyhypované (nakonci je hlavní hrdina prakticky nesmrtelný a co vydrží je až za hranicí akceptovatelného a to i vzhledem k žánru). Bohužel si ovšem divák jen těžko hledá citovou vazbu k hlavním charakterům. Dead list je nepředvídatelný, ale emoce žádné a strach rovněž ne. Velké množství krve potěší, úvodní silně nevhodné titulky se satirickým podtextem a neuvěřitelně nevkusně zvolenou hudbou přímo urazí. (26.03.2007)

Točit horor ve dne a ještě k tomu v poušti není snadný hned z několika důvodů. V mizanscéně (prostorem před kamerou) se totiž není o co opřít, máte postavy a za nimi prázdný panoráma a musíte vystačit pouze s tím, přičemž každá chyba je znatelná. Úlohu filmu navíc ztížil vykutálený scénárista, který zavelel rozvíjet strach ve dne, což obrací pravidla hororového žánru, ve kterým se ve dne chatuje (tj. plká) a v noci straší (tj. dekapituje). To vše pochopitelně kladlo maximální požadavky na režiséra i kameramana. (19.02.2008)

Rozhodně jeden z těch lepších hororů, který byly vyprodukovány poslední dobou, sice Aja nedokázal zase jako ve filmu Noc s nabroušenou břitvou vybudovat nějakou hororovou atmosféru, ale za to se vrhnul na něco typu Wrong turnu a myslim, že se mu to docela zdařilo. Bohužel první asi 3/4 hodinky je tak trošku o ničem, sice nějaký náznáky už tehdy jsou a někdy velmi solidní, ale nic převratnýho a film spíš uspává, ale jakmile se pořádně odhalí pointa, tak se do toho teprve Aja opravdu opře a vyžívá se v podobných chuťovkách jako je zasekávání seker do hlavy, kanibalismus nebo upálení zaživa. Sice už jsem viděl plno lepších hororů, ale Aja mě dokázal v závěrečný vyvržďovačce hodně zaujmout svým pojetím brutality a jelikož mam takový filmy rád, tak si u mě může vyzvednout pěkný 4* (03.08.2006)

Hodně mi to připomínalo tento film. A je možný, že ten film se hodně inspiroval původní Cravenovým HHE. Každopádně to bylo opravdu hodně podobný a tamten není zrovna k zahození. Co se týká tohoto remaku, tak taky není k zahození. Krve i lekaček je v něm dost a dost a tak většina nebude zklamána. Jenže ti, kteří krvácení a odporné slintající mutace nezaměňují s horrorem, ti nebudou uspokojeni ani částečně. Samozřejmě logickým kiksům se příběh (příběh? já hlupák, příběh ne, jen postupné vyvražďování) nevyhlo, to už nikdo ani nezmiňuje. Postavy jsou plochý a strašně předvídatelný, jako obvykle v tomto typu horrorů. Hnusníci jsou hnusní jako jedno město v Holandsku - Kybel Höwen. No a hudba mě v první polovině filmu děsně srala. Až jsem se z toho stal malým, zhnědl jsem a začal smrdět, jak moc mě srala. Potom už jsem ji přestal vnímat a vrátil se do původní podoby. Co se mi hodně nelíbilo byl ten vlčák, kterej se na ty obludky vrhal, jak kdyby ho na nic jinýho nikdy necvičili. Normální pes by stahl ocas mezi nohy a utekl jak by je viděl a nebo by utekl po prvním střetu. Ani pes totiž není cvok a co víc, nezaútočil by na nic, co by jej nezahnalo do kouta (pokud by ho teda necvičili, což v rodině s malým děckem asi nedělali). Neustálá nesmrtelnost všech hlavních postav (tedy od určitého okamžiku, kdy zemřela dobrá půlka) a naopak pozdější smrtelnost všech záporáků (až na ty, kteří budou ve dvojce a které jsme tedy ještě neviděli) je taky klasická. Tak za co já ty hvězdičky vůbec dávám? Ani vlastně nevím, možná že jsem se na to dodíval. (19.09.2006)