Darwinovy ceny

1. To, že žijeme a často i přežijeme, je spíše dílem světa než naší vlastní zásluhou, i když je nutné přiznat, že se nejčastěji snažíme k tomu přežití přispět. 2. Psychologie je v podstatě detektivní pátrání po motivech vědomí a působení nevědomí. Právě proto je tak zajímavá, protože se člověk při odhalování tajemství lidského jednání cítí jako pravý Sherlock Holmes. 3. Všeobecné rozšíření digitálních kamer a to, že se lidé s nimi sžili, umožnilo tvůrcům moderních filmů za prvé vyloučit vypravěče, tzv. voiceover, za druhé vtáhnout diváka do filmu a udělat z něj účastníka děje, a to velice jednoduchým způsobem – stačí dát kameru do rukou jednoho z hrdinů a nechat diváka dívat se přes její hledáček. V tomto případě to byl přímo dokumentarista, který dělal svůj diplomový film, čímž vznikal film ve filmu. Bylo zvláštní dívat se do oči hlavnímu hrdinovi, který se obracel na dokumentaristu, a poslouchat, jak ho oslovoval, protože mi pokaždé nějakou milisekundu trvalo, než jsem si uvědomila, že přitom nemluví přímo na mne. Stejná vzpomínka se mi vybavila z dětství, kdy jsem vyplázla jazyk na herce, upřeně se na mne dívajícího z televizní obrazovky, a pak jsem se vylekala, že mi přijde domů vynadat. Krátce řečeno je efekt přímého oslovení podmíněn podvědomým nastavením lidského mozku a reakce na to oslovení je v první okamžik vždy zcela automatická a autentická, z čehož těží všechny filmy podobné tomuto. A obzvlášť je to působivé u thrillerů a hororů jako třeba Blair Witch nebo Monstrum. (16.05.2013)

Asi nadlouho mi zůstane záhadou, jak vůbec mohl z takového námětu a s takovým obsazením vzniknout tak jalový film. Zatímco samotná ‚idiocie umírání‘ je notoricky známá z kdejakých internetových fan stránek, její obrazové provedení nenabídne ani špetku inovace. Z nevytěžených charakterů utkví matně v paměti leda tak ňouma Fiennes a dvojka ‚MythBusterů‘. Ve zručnějších tvůrčích rukou by z toho byla pamětihodná řachanda pro další generace, tohle ale leží právem v zapomnění. (04.02.2010)

Námet sľuboval podstatne zábavnejší zážitok ako to, čo napokon ponúkol film. Pseudodokumentárny štýl zabíja väčšinu potenciálne vtipných situácii, ktorých je tu navyše veľmi málo. Namiesto sústredenia sa na bizarné úmrtia rôznych idiotov sa tu riešia osobné vzťahy hlavných postáv. Vrcholom je prítomnosť "bakalára" natáčajúceho všetko dianie na amatérsku kameru. Otrasný dabing potom len dokončil dielo skazy. 3-/10 (11.09.2010)

Darwinove ceny sú značne netradičný film, na ktorom vidieť, že chce vyzerať ako nezávislý film v štýle Coenovcov, ale takisto obsahuje veľa vecí typických pre mainstreamové filmy. Táto kombinácie nie je vôbec šťastným riešením, pretože funguje iba v prípade scén osudov laureátov Darwinových cien, pri ktorých pohodová hudba a podobne robená réžia vôbec neprekáža, keďže tam ide najmä o vtipnosť týchto scén. Keby niet týchto častí, tak film by bol úplným prepadákom. Našťastie je ale film postavený práve na nich, aj keď režisér mohol dať viac scén ocenených. Alebo lepšie urobiť vcelku zbytočné výplne. Takto to ale vychádza na úplne priemerný film, pri ktorom vcelku nechápem nasadenie v našej distribúcii, ale čo už. (15.12.2012)

Tento film ocenia jedine hrdí vlastníci funkčnej lebečnej výplne, ktorý sú podobne ako ja fascinovaný ľudským kokotizmom! Niet pochýb že najlepšie fóry prináša sám život. Avšak ak sa skĺbi s neochvejná predstava čiastočne gramotného jedinca o svojej pravde s murphyho zákonmi či strelnými zbraňami o scenár je okamžite postarané. Based on true story a vrodená škodoradosť sa okamžite prejavila na hodnotení. Takže oznam pre kokotov: nemyslite moc a nebojte sa riskovať ja chcem dvojku! (09.01.2013)