United 93
Vol 93
Let číslo 93
United 93
United 93
Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Barry AckroydHudba:
John PowellHrají:
Cheyenne Jackson, Khalid Abdalla, Lewis Alsamari, Trish Gates, Omar Berdouni, Jamie Harding, Gregg Henry, Ben Sliney, John Rothman, Corey Johnson (více)Obsahy(2)
Let číslo 93 aerolinek United Airlines startoval kvůli čekání na ranveji o něco později. Když letadlo dosáhlo letové výšky, už byly dostupné zprávy o unesených letadlech. Piloti dostali textovou zprávu: "Pozor na vpád do kokpitu, dvě letadla narazila do Světového obchodního centra." O chvilku později do kokpitu vtrhli únosci, z rádia se ozvalo dvakrát Mayday, pak se řízení zmocnil únosce. Pravděpodobným cílem letadla měl být důležitý objekt ve Washingtonu, spekuluje se o sídle Kongresu nebo Bílém domě. Pasažéři uneseného boeingu se telefonicky spojili s policií, linkou United Airlines i svými blízkými na zemi. Dozvěděli se o únosech letadel a jejich nárazech do budovy Světového obchodního centra. Podle rekonstrukce událostí se pak pasažéři odhodlali k odporu. (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (1 268)
Greengrass je génius. Má dost originální rukopis a v jeho dokumentárním pojetí má výpověď neskutečnou sílu. Jestli se aspoň do oscarových nominací nedostane film a režie (ale třeba i střih), tak by akademici prokázali (opět) svou demenci. Závěrečné minuty se mnou opravdu zamávaly, myslel jsem, že mi srdce vyskočí z hrudi. ()
Nemám jinou možnost. Bál jsem se tohodle filmu. Bál sem se ho hodně. Ale myslím, že důstojněji už dané téma zpracovat vážně nešlo. 100%ně dokumentární nasnímání, typově dokonale vybraní, a naprosto neznámí herci (skoro bych se ani nedivil, kdyby to byli dokonce NEherci), včetně několika autentických lidí (v různých operačních centrech a dokonce i nějaký Major, či tak něco) umocňují stísněnou atmosféru. Film působí velice autenticky, je herecky zvládnut velice citlivě, a fakt, že postavy nejsou blíže prokresleny, ještě víc poukazuje na tragiku celé věci, totiž že umírali "pouze" lidé. Paul Greengrass je na poli hraných dokumentů jednoznačně nejzručnějším režisérem a myslím, že o tomto filmu ještě uslyšíme na Oscarech, projednou zase zcela Zaslouženě. P.S. To ticho po skončení filmu tak hrobové, jak si jen hrobové ticho umíte představit... ()
Svým způsobem jde o druhý Schindlerův seznam. Filmařsky rovněž precizní, k čemuž se přidává tématická závažnost. Tyto dva aspekty tak tvoří dohromady jedinečné dílo, které si jiné, nežli plné hodnocení zcela jiste nezaslouží. Greengrass dokáže pomocí chytré ruční kamery navodit neuvěřitelnou autenticitu, čemuž dopomáhají i výtečně zvolení (naprosto neznámí) herci. Napětí se stupňuje, situace se vyhrocuje a divák je zaražen do sedačky způsobem vpravdě nevídaným. Jeden z nejsugestivnějších, nejsyrovějších a rozhodně nejlepších filmů roku, který Oscara nezíská jen proto, že po celou stopáž působí až příliš nefilmově. ()
Více než film je to rekonstrukce jednoho dějově domyšleného, ale průběhem a svým koncem daného příběhu. Paul Greengrass dokazuje proč je nejrealističtější režisér posledních 10 let a ani v jedné sekundě neztrácí půdu pod nohama. Herecké výkony nejsou dokonalé a v tom je jejich síla. Úmyslně působí dokonale realisticky a nenajdete jednu postavu jednoho herce v hromadě vyděšených postav. Realita je pro některé autory cílem pro jiné prostředkem... ()
Neskutečný filmový zážitek. Jeden z nejsilnějších filmových momentů a zároveň jeden z nejlepších filmových konců. Film skutečnější než realita. Let číslo 93 není film, Let číslo 93 je dokumentem. Začínáme na letišti, kde je děj nejnudnější, pokračujeme v budově Řízení letového provozu, kde se film rozjíždí a závěrečná pětačtyřicetiminutovka je horská dráha emocí, úzkosti a beznaděje. Během prvních zjištění o únosech letadel jsem ani nedutal. Když zmizelo první letadlo z obrazovky radaru, divák narozdíl od postav ví co se stalo a jen mlčky sleduje a očekává, kdy už se to všichni dozví a jak budou reagovat. V poslední třetině se děj přenese do prostředí uneseného letadla, kde vzniká vzpoura samotných pasažérů proti odhodlaným teroristům. Při dobývání do kokpitu jsem ústa nezavřel ani na okamžik a zavřel je až po skončení závěrečných titulků. Pro mě osobně zatím nejlepší film roku. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (34)
- Film se natáčel v reálných prostředích, armádních a civilních letištních centrech. (imro)
- Režisér Paul Greengrass měl původně jen obecný úmysl natočit film o událostech 11. září 2001, myšlenka zaměřit se na titulní let ovšem vykrystalizovala poměrně brzy: "Vždycky mě to zajímalo nejvíc. Let 93 odstartoval kvůli přehuštěné dopravě ve vzduchu z těch čtyř letadel jako poslední. Takže mi odjakživa připadalo, že těchhle čtyřicet cestujících byli první lidé, kteří se ocitli v našem světě. Ve světě, poznamenaném velikou katastrofou, v němž si neusále říkáme: 'Co budeme dělat? Co můžeme udělat a jaké to bude mít následky?' Když je zhruba o půl desáté unesli, jedenácté září už bylo v podstatě dokonané. Dvojčata byla zasažena před hodinou, Pentagon zhruba v době jejich únosu. Chtěl jsem tenhle film natočit ještě před Bourneovým mýtem, ale už jsem se zavázal, že budu psát a produkovat Omagh. A kromě toho mi připadalo, že je ještě příliš brzy, protože komise, vyšetřující události 11. září svoje pátrání ještě neuzavřela. Říkal jsem si, že bude správné počkat si na to, co zjistí." (NIRO)
- Ještě před začátkem plnohodnotné práce na filmu si tvůrci vyžádali povolení od rodin pozůstalých. Režisér Paul Greengrass komentoval, že "jsem považoval za danou věc, že kdyby mě odmítli, film bych nenatočil. Ukázal jsem jim, co jsem natočil dřív, a doufal jsem že pochopií, o co mi jde. (...) Setkal jsem se třemi druhy lidí: Jedni rozhodně chtěli, abych tenhle film natočil, druzí si nebyli jistí, a třetí byli proti. V takové chvíli samozřejmě musí následovat dialog. Je třeba vysvětlit jim, co jste zač, co jste udělal a co udělat chcete. V tomhle případě se ti nerozhodnutí stali přesvědčenými a v případě těch oponujících jsme mohli pochopit, proč se jim představa filmu nelíbí. Například paní Feltové v tom letadle zemřel manžel. Vzpomínám si, jak jsem se s ní sešel a jak jí byla představa filmu zpočátku velmi proti srsti. Řekla, že se s námi sejde, abychom si o tom promluvili. Zkoušel jsem jí co nejupřímněji vysvětlit, o co jde, a řekl jsem: 'Jeden z problémů je samozřejmě to, že ať už natočím jakýkoli film, musí být dost realistický, jinak by nemělo smysl ho točit. Bude to hodně trýznivé. Musíme konfrontovat realitu a to je něco, co spousta lidí nebude chtít vidět. Ale obávám se, že bych mohl natočit scény, které by vás hodně rozrušily.' Paní Feltová je velmi impozantní osoba, na kterou nikdy nezapomenu. Ocelovým pohledem se mi zadívala přímo do očí a řekla: 'Vy nemůžete vytvořit žádné scény, které by se alespoň přiblížily tomu, s čím od jedenáctého září musím žít každý den. Toho se nebojím. Bojím se, že vznikne film, ve kterém takové scény nebudou. Jestli nejste připravený zobrazit realitu, nechci s tím filmem mít nic společného.' Až poté začala věřit. A já cítil morální zodpovědnost vůči tomu, co mi tehdy řekla." (NIRO)
Související novinky
Co nového chystá režisér Paul Greengrass?
Jsou tomu prakticky už tři roky od doby, kdy na Oscara nominovaný režisér Paul Greengrass vydal svůj zatím poslední celovečerní film, kterým bylo westernové drama pod názvem Zprávy ze světa s Tomem… (více)
S Greengrassem pod Berlínskou zdí
Britský režisér Paul Greengrass (Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum) má velkou zálibu v dramatech podle skutečných událostí. Jeho Krvavá neděle, Let číslo 93 nebo Kapitán Phillips patří mezi špičku… (více)
Noční můra s DiCapriem
Britský režisér Paul Greengrass s oblibou rekonstruuje skutečné události. A po Krvavé neděli, Letu číslo 93 nebo loňském Kapitánu Phillipsovi si našel další projekt, s nímž se ohlédne do minulosti.… (více)
Greengrassův neuvěřitelný špión
Paul Greengrass je sice známý především díky Bourneově mýtu a Bourneově ultimátu, jeho specialitou jsou ale dramata podle skutečných událostí. Krvavá neděle, Let číslo 93 nebo Kapitán Phillips patří… (více)
Reklama