Manželské etudy po dvaceti letech

Výborný nápad! Velmi inspirativní i zábavná podívaná natočit radosti a strasti opravdových lidí a sledovat jejich první roky v manželství a poté, kam se posunuli za 20 let ve vztahu a v profesi a jak jejich děti řeší podobné problémy, kterým museli tehdy čelit i oni sami. Umělé reality show ať jdou k šípku, tohleto je pravej život!!! (08.01.2006)

Je zajímavé sledovat rozdíly ve stylu natáčení dokumentu tehdy a dnes. Nejvíce to pak vynikne, když se řeč dokumentu obrátí k politickým otázkám. Ty v první fázi vlastně ani nebyly položeny a proto v druhé části působí tak výrazně. Je také trochu škoda, že druhá část byla mnohem více věnována pouze manželovi a jeho úspěchu. Z tohoto hlediska byla starší polovina jistě zajímavější. (02.01.2006)

Původní Manželské etudy byly výborné, pokračování po dvaceti letech ale celý projekt poslalo ještě o třidu výš. Teprve takhle dlouhé nenápadné pokukování po životě těch druhých totiž ukáže to, co člověk ani u sebe normálně nevnímá: sílu a smysl dlouhodobého snažení a štěstí an jedné straně, na druhé pak vliv každodenních starostí na změnu povah a životní únavu, častou bezcílnou nebo zbytečnou námahu, zklamání životem. Všech 6 dílů stojí za to, ale mimořádně emotivní je 5.díl - Marcela. Jako když diváka při promítání přejede vlak. (05.08.2010)

Když se začala vysílat řada po 35 letech, rozhodli jsme se sjet to celé od začátku. Ty první roky, kdy se mladé páry plné lásky rozhodovali co dál se životem byly super. Třeštíková byla nenápadná, nikam nikoho netlačila a snažila se ukázat pohled do života běžných lidí. Kontrast charakterů byl cítit už tady a mohli jsme tipovat, které páry vydrží a které se rozpadnou. Trošku taková TV show. Po dvaceti letech bylo naprosto boží. Podchytilo to asi největší období, éru šílených devadesátek a tvořivost jednotlivých protagonistů. Tady byly největší změny, zvraty a bylo to nejvíce zábavné, ale i poučné. Některé páry mě inspirovaly k tomu, jak v životě nepostupovat. Etudy po dvaceti letech tedy ode mě mají ultimátní hodnocení, protože předávají nejen dokumentární pohled, ale i hodnotu a poselství. Myslím, že ovlivnilo spoustu diváků. Poslední díl po 35 letech byl slabší. Spousta protagonistů odmítlo natáčení, čemuž rozumím. Zásah do soukromí musí mít velký dopad na jejich životy. Jedná se o takové shrnutí života, tak jak jednotlivci dopadli. Bylo to místy smutné (tedy většinou), ale nemělo to ten správný drive. Možná by bylo zajímavé více se věnovat stopám dětí, ale je pravda, že tím by byla v rozporu korespondence s původním párem. Celkově vzato se jedná o zajímavý cyklus, za který si Třeštíková zaslouží metál. Dočkáme se i dílu po 50 letech? (02.02.2018)

Kdo neviděl neuvěří! Z mého pohledu nelze tomuto dokumentárnímu seriálu vytknout vůbec nic - sledujete 25 let života lidí, jejichž osudy nenapsal scénárista, ale kteří si svůj život opravdu prožili se vším všudy! Velmi emotivní příběhy budiž nám všem dobrým příkladem, jak zařídit s vlastním životem. Úžasný obrázek doby let 80., možnost konfrontace postupného časového vývoje života sledovaných párů (i osob samostatně) - ať už psychologického,názorového vývoje, tak toho fyziologického, stárnoucího... Navíc možnost dokonalého porovnání dvou generací - lidí narozených kolem roku 1960 a nás, narozených kolem roku 1980. Vzdávám nejhlubší úklon jak autorce, tak všem lidem o kterých dokument je! Tomu se nic nevyrovná! A bohužel, často to není hezký pohled... Ale to je život. A dokonale je vidět pravidlo:"jaký si to uděláš, takový to máš...". (18.02.2006)