Manželské etudy po dvaceti letech

Dokumentární TV-seriál. Sledování rodiny (či manželského páru) jak žijí, co je náplní jejich života, jaké mají vztahy s příbuzenstvem, a podobně. Na to samé se jich zeptají po 20 letech. Je krásné a překvapivé vědět, co se za těch 20 let od posledního natáčení přihodilo. Je vidět, že Helena Třeštíková s hlavními postavami jednotlivých příběhů soucítí a o to kvalitnější tyto příběhy jsou. | Mirka a Antonín: Mirce a Antonínovi se narodil syn, dcera zatím odešla z domu a chce si vyzkoušet život se svým přítelem. Mirka má vlastní kadeřnictví, Antonín pracuje pro velkoobchod s automobilovým příslušenstvím. Netrvá dlouho a jejich dcera Lucie se vdává a do roka dělá z Mirky a Antonína prarodiče. (zdroj CSFD.cz) 70% ___ Ivana a Václav: Ivana a Václav si spolu pořídili 5 dětí, mezi nejmladším a nejstarším synem je věkový rozdíl téměř jedné generace. Václav prodává nábytek Ton a své prodejně se snaží vybudovat honosné sídlo. Ivana se krom domácnosti věnuje účetnictví a výrobě dekoračních předmětů. (zdroj CSFD.cz) 80% ___ Ivana a Pavel: Pavel začal podnikat, pracuje v biliárovém klubu, syn Dominik je už dospělý a prodává mobilní telefony. Manželům se narodila dcera Růžena, která miluje společenský tanec. Ivana zůstala v domácnosti a věnuje se především Růženčině kariéře tanečnice. Pavel vymýšlí stále nové způsoby, jak bavit lidi a mít z toho peníze. (zdroj CSFD.cz) 80% ___ Zuzana a Stanislav: Stanislav se od Zuzany odstěhoval do Prahy, kde podniká. Zuzana uklízí v místní lékárně, sleduje televizní seriály a zatrpkle svaluje všechnu vinu na Stanislava. Syn se odstěhoval do Prahy a věnuje se programování. Dcera záhy odchází také do hlavního města. Zuzana zůstává sama a snaží se najít si přítele, což při sledování seriálů pro pubescenty není zrovna snadné. (zdroj CSFD.cz) 70% ___ Zuzana a Vladimír: Z Vladimíra se stal uznávaný umělecký fotograf, který 6 let pracoval v New Yorku. Zuzana se zatím v Praze starala o jejich 3 dcery. Po návratu Vladimíra podala Zuzana návrh na rozvod. (zdroj CSFD.cz) 80% ___ Marcela a Jiří: Marcela se s Jiřím nestýká, jejich dcera Ivana již dospěla a marně shání práci. Marcela si během uplynulých dvaceti let našla vážnou známost a narodil se syn Tomáš s mozkovou dysfunkcí, který svého otce nezajímá. Marcela bojuje s malým a plesnivým bytem, hyperaktivitou syna, nedostatkem peněz i absencí partnera. Ale to nejhorší ji teprve čeká. (zdroj CSFD.cz) 85% ___ > Průměr: 78% (4*) | (18.07.2013)

Ano, jeden z nejsilnějších dokumentů, jaké za mnoho let Čt vytvořila. A to nejen kvůli dílu, kde zemřela ta mladá holčina. Je zvláštní, že ze šesti manželství byly šťastné jen dvě (v mezích možností samozřejmě) a že ostatní čtyři se rozpadly. I když u toho dílu (+-3) s tím technikem a dnes překladatelem jsem to čekal už od začátku. Ten vlasatec vůbec nebyl uzpůsobenej pro nějakej rodinej život a vlastně té holce zkazil život, protože se musela celou dobu starat o děti sama a nějaký svý zábavičky a zájmy mohla provozovat tak leda ve snu. A on si dál kutil nějaký přitroublý zesilovače ve svým kutlochu a dělal další děti. Pak taky ten pár, kteří jediní se nebrali kvůli dítěti a on byl fotograf, to byla taky sranda. Vím, že už naše školství nás vychovává se zaměřením na minulost, ale tenhle byl fakt jetej. Pořád si připravoval nějakej ateliér, pořád měl na háku nějakou novou práci, televizní pořad, knížku, ale nic z toho. Pořád se vracel k těm pěti letům v Americe, jak to tam bylo skvělý, jak museli upravovat ten prostor po pěstiteli marjánky, jak fotil Janu Švandovou a Michaelu Kuklovou do Playboye. Ten o tom bude vyprávět do smrti. Ten první pár, jak on vlastnil kulečníkovou hernu a ona se starala o tančení své dcery a pořád nevycházela s maminkama tanečníků (který jsou asi nějaký od přírody divný, nebo co ;), ten byl příkladem opravdu úspěšnýho soužití a využitýho života. Ten poslední pár bylo celkem jasný, že budou žít dobře i po revoluci, když byli oba architekti. Jen ten synáček byl pěkný kvítko. Nebyl jsem u jeho výchovy, ale asi ho málo ohýbali přes koleno a pak už ho ohnout nešlo. Ale rozesmálo mě, jak říkal, co bude dělat. Třeba policejní škola, nebo umělecká nebo tak. Každej den chodit do práce by nechtěl, protože by ho to nebavilo :DDD. Myslím, že k policajtům by ho nevzali už jen kvůli jeho minulosti. No nic. A jen jedna taková malá noticka pro jeho tátu, majitele toho nábytku. Já bych si kčertu klidně koupil nějakej novej nábytek, ten co máme doma je fakt strašnej, ale účty za elektřinu jsou důležitější a dokud se dá na židli sedět, tak slouží dobře. A až doslouží, udělám si novou v dílně, protože peníze fakt nejsou nazbyt. Ten díl s tou mrtvou holkou, jsem moc rád, že se ozvali lidi, kteří jim pak chtěli finančně pomoct. Díky jim. A jen mě tak napadlo, že je štěstí, že to netočili o nás, protože to by byl teprve román na pokračování. A doufám, že v tom budou za dalších pár let pokračovat u stejných lidí. (12.02.2006)

Dokument, co místy pobaví, místy nutí člověka se zamyslet nad vlastním životem a místy bere dech. Neuvěřitelně citlivě natočené a vypichující důležité momenty. Asi je zbytečné dodávat, že nejvíc mě vzal příběh paní Marcely, to jsem pak nemohl z hlavy vytlačit hodně dlouho...Ty nejpozoruhodnější momenty píše život sám a paní Třeštíková to v etudách dokázala vystihnout geniálně. ***** (04.02.2008)

5. díl mi trochu vzal vítr z plachet (díl, kdy "hlavní hrdince" na konci zemře dcera). To je přesně ta nepřenosná zkušenost, o které člověk říká: "kdo to nezažil, nedokáže si to představit"... a naslouchající si myslí, že si to dokáže představit a že je to fakt strašný. 5 minut, hodinu, jeden den, možná týden je z toho špatnej, ale pak už si na to jen občas vzpomene. Dotyčný, komu se to ale opravdu stalo, s tím žije zbytek svého života.. a v tomhle případě neuvěřitelně smutného života :-(. Tenhle dokumentární cyklus je fakt strašně silnej! Kam se hrabe blboučká reality show! (30.01.2006)

Časosběrné dokumenty jsou zajímavé už samy o sobě, a pokud se jich ujme prvotřídní režisérka, jakou Helena Třeštíková bezesporu je (a která, když je přesvědčena o nudném výsledku své snahy, je schopna spálit i 83 hodin materiálu o Gottovi, shromažďovaných po několik desítek let), je o kvalitu postaráno. Nenechala jsem si ujít jediný díl. To, že jsem byla po každém z nich silně flustrovaná, je už věc jiná. (09.04.2013)