Východ-Západ

Škoda místy nezáživné první poloviny, kterou bych ohodnotil za tři hvězdy, ta druhá byla výrazně lepší a i díky fantastickému závěru si zaslouží plný počet. Oleg Menšikov opět nezklamal, svoji postavu zahrál výborně, francouzské herečky mohly podat lepší výkony. S ohledem na silné téma a nelehké osudy hlavních postav mohl být snímek také více emotivní, já jsem výrazné emoce pocítil až v závěru. Přesto zasloužené solidní čtyři hvězdy. (16.08.2014)

Pomocná ruka v exilu nesvobodného bytí. Statečná srdce, obětavost, nesobeckost, touha nevzdávat se a přemoci okovy oné ideologické konformní moci. Slzy přítomnosti prosluněné kratičkým milostným vzplanutím, s nadějným cílem blýskání se na lepší časy, ve svobodném království budoucnosti. Sugestivně pravdivé, psychologicky košaté, herecky vytříbené. (05.08.2013)

Film, ktorý ma zaujal hneď od začiatku. Presné zobrazenie pomerov v štáte ovládanom paranoikom, likvidujúcim všetko podozrivé, v čom mu pomáhali všetci, ktorí chceli prežiť. Výborne bolo zvládnuté rastúce uvedomenie si, do akých sračiek sa so svojim nerozumným činom dostali. Ak by film pokračoval v nastúpenej línii neváhal by som s vyšším hodnotením. Nanešťastie sa dej zbytočne vetvil, nastúpili niektoré klišé, za omyl pokladám aj vstup Catherine Deneuve na scénu, až to všetko dospelo k očakávanému happy endu. Škoda, v prvej časti filmu som bol presvedčený, že odo mňa dostane zaslúžené štyri hviezdičky. Aj na takej maličkosti, ako zobraziť vplyv času a prežitého utrpenia na tvárach hlavných hrdinov, si mohli dať tvorcovia viac záležať. (15.08.2013)

Strhující, působivé, bohužel jsem nenahrála a pochybuji, že se při vkusu programových šéfů TV stanic s tímto filmem ještě někdy setkám, přitom bych ho opravdu strašně ráda viděla znovu. Tak jako spoustu výborných a hodnotných filmů, které kdoví proč nikde nedávají a asi dávat nebudou (např. Smrt v přímém přenosu s Romy Schneiderovou, Griffin a Phoenixová s Peterem Falkem, Poslední adresa, Cestující v dešti a francouzské+italské politické kriminálky vůbec). Ach jo.... (17.05.2010)

Před mým komentářem tento film, natočený podle skutečného příběhu, tady komentovalo pouze 9 uživatelů (počítám-li i technické údaje od Houdiniho a Danečka), hodnotilo 140. Přitom je to film, který bere dech. Základním symbolem je voda. Její nekonečnost proráží příď lodi už při počátečních titulcích. Ubíjející stereotyp při plaveckém tréninku zároveň dává naději svobody - možnost útěku při sportovní akci. Kontrast bazénového zázemí a nadšeného tréninku v jezeře - teplá voda v bazénu x chladným vztahům na jedné straně a studená venkovní voda x vřelým vztahům. Nedostatek vody zobrazuje sovětskou socialistickou každodennost v nájemním domě - pokoje i užívání vody na příděl. A souboj s otevřenou mořskou vodou při útěku = plavání za svobodou, která má mnohem větší cenu než všechny medaile. Film řeší hrůznou komunistickou sovětskou politiku, která rozděluje lidi, poznamenává jejich osudy. Už při návratu domů rozehrává Alexej Golovin karetní hru s pasy. Trumfy ovšem nedrží sympatický lékař vyznávající se z lásky ke své francouzské ženě Marii, ale všemocná strana. Ta sama určuje pravidla a z lidí dělá loutky. Při výstupu z lodi v přístavu se po zastřelení jednoho z navrátilců rozsvítí světlo a film začíná... Ještě že byly takové víly, jakou zahrála Catherine Deneuve. Nedabovaná verze: zde (08.07.2008)