Reklama

Reklama

Východ-Západ

  • Francie Est-Ouest (více)
TV spot

Obsahy(1)

Sandrine Bonnaireová a Oleg Menšikov bojují v poválečném Rusku o své životy, budoucnost i lásku. Červen 1946: Stalin odstartovává propagandistickou kampaň zaměřenou na ruské emigranty žijící na Západě, kterým nabízí amnestii, sovětský pas a šanci účastnit se poválečné rekonstrukce Sovětského svazu. Alexej Golovin, emigrant žijící ve Francii reaguje na tuto výzvu, ostatně jako mnoho dalších. Rozhodne se vrátit do své vlasti společně se svojí mladou francouzskou ženou Marií a synem Serjožou. Při příjezdu do Oděsy je většina emigrantů popravena nebo poslána do pracovních táborů. Alexej a jeho rodina jsou tohoto osudu ušetřeni, protože sovětští úředníci usoudili, že jim tento mladý doktor více poslouží v jejich propagandistické kampani jako typický příklad navrátilce Jsou posláni do Kyjeva, kde je Sergej umístěn do textilní továrny. Novým domovem pro rodinu se stává pouhá jedna místnost v komunálním bytě, tzv. komunalka. Zatímco se Alexej se svým osudem smiřuje, Marie stále věří ve svoji svobodu (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (62)

zette 

všechny recenze uživatele

Na filmu, krome zajimaveho nametu nejvice ocenuji atmosferu a pocit strachu hlavnich hrdinu. Presto si myslim, ze tvurci mohli jeste vydatneji zatlacit na pilu. Pri sledovani jsem si uvedomil, ze uz jsem tento film kdysi videl a nektere pasaze se mi jasne vybavily. Sveho casu velmi ambiciozni koprodukcni film, ktery zustal jen par kroku pred branami nesmrtelnosti:-). ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Naivita z filmu smrdí na míle daleko. Nevím, jaké to pro bylo pro Olega Menšikova točit tento film, když točí vlastně o tom, jak jeho země s psychologií sobě vlastní ničí s příchodem komunistů jednoho Rusa za druhým. Ten návrat, ten byl opravdu jak z pohádky jak Ivan šel do gulagu pro Nastěnku a cestou potkal, pozdravil Stalina…a už tam nedošel. Hodně drsné a nekompromisní. K tomu vyprávěné z období několika let, kde se různorodě mění názory a myšlenky a celkově to hodně slušně evokuje tu hroznou dobu, která po roce 1946 v tehdejším Sovětském svazu vznikala. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Posobivy film o ruskych emigrantoch, ktori sa po 2. svetovej vojne vratili spat do vlasti /byvaly ZSSR/ a cakalo ich casto nemile prekvapenie. Wargnier vladne zrucnou rukou, akurat film ma dost nudneho miesta a prazdnych dialogov. Znesitelny priemer, ale na Michalkovovoe a Tarkovskeho veldiela to samozrejme nema ani zdaleka. 74 % ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Regis Wargnier je taký francúzsky David Lean. Že bol jeho hlavným režisérskym vzorom, na to by som vsadil DVD Doktora Živaga. Veľká láska, milostný trojuholník, umne vykreslená atmosféra krajiny, v ktorej sa dej odohráva, melodramatická hudba, obetavý pohľadný manžel, proste podobný prípad ako Indočína. Štandartne akademicky natočený historický film, ktorý vzhľadom na svoju triezvu dĺžku ale nemá kedy začať nudiť a pre našinca má špeciálne body navyše. Len škoda, že ten francúzsky svet, o ktorom sa tu len hovorí, je vykresľovaný ako z inej planéty, ako svet bez problémov a ten, v ktorom sa manželia ocitli, ako svet bez nádeje na normálny život. Vyniká tým ale konflikt, takže z filmového hľadiska je to v poriadku. Pre mňa je forma filmu jasným ťahom na bránku akademicky zmýšľajúcich divákov. Oleg Menšikov bude v Rusku asi veľký sexuálny symbol. 70%. ()

Siegmund 

všechny recenze uživatele

Mimořádně zajímavý film. Nestává se mi to při sledování filmů často, ale v tomto případě jsem se nechal zcela vtáhnout do děje. Zážitek přímo strhující. Snímek je natočen tak, že i když víte, jak vše dopadne, hravě se dokážete na něj podívat i několikrát za sebou. Kdo však čeká nějakou levnou podívanou, u které bude moct dělat ještě něco jiného, tak ten z filmu nic mít nebude. Sledování vyžaduje celého člověka! ()

Galerie (30)

Zajímavosti (3)

  • Film se natáčel 12 týdnů na Ukrajině a v Bulharsku na konci roku 1998. (klukluka)
  • „Není to skutečný příběh, ale mohl by být. Všechno je opravdové s výjimkou konkrétních osob. Podobné zkušenosti jako naši Golovinovi měla celá řada lidí, kteří se do Sovětského svazu vrátili z emigrace,“ citovaly režiséra Régise Wargniera The New York Times v březnu roku 2000. (klukluka)

Reklama

Reklama