Melodie mého srdce

Nádhera, krása, neskonalý úžas. Kromě skvěle si sednoucí hudebně i herecky talentované dvojky Jonathan Rhys Meyers a Keri Russell, je tou nejzářivější a téměř nadpozemsky hudební genialitou obdařená postava, jíž ztvárnil Freddie Highmore. Ten klučík má neskutečný talent. Zkrátka úchvatné a naprosto strhující. Závěr filmu, v němž Freddie diriguje při koncertu v parku svou melodii, mě naprosto duševně vyčerpal:) V jedné chvíli jsem myslela, že mě popadne až hysterický pláč. Nakonec jsem to dokázala "srovnat" do několika minut:) A za celý film bylo těch slzavých a dojemných scén vskutku hodně. Celý tento, pohádkově laděný příběh překypuje okouzlující hudbou a všemožnými kompozicemi. August Rush složil poctu hudbě. Její magii, nekonečné kráse a síle, kterou do nás dokáže dostat. Toto byla skutečně Melodie mého srdce. (21.11.2011)

Pohádka, nesmysl? Je to fuk. Je to neskutečně krásnej film, který mě dojal (no jo, zase). Nesmíte film brát vážně a posuzovat jestli je to možný nebo ne. Jen koukejte, prožívejte a poslouchejte. Já kouknu, prožiju a poslouchat budu tento film ještě několikrát. Ani nevím proč nedám 5*. Hodnocení: 80% (30.06.2008)

Fuckt jsem se snažil. Dokonce jsem po skončení chtěl dát za tří, ale v té v chvíli jsem dostal takovou křeč do pravé ruky, že jsem si to hned rozmyslel. Naprosto kýčovitý a sladkobolný film, který jsem po celou dobu trvání neměl jak překousnout. Strašně moc cukru, takže nic pro mé staré a děravé zuby. Je mi líto, ale ani k úctě k Robinovi víc nedám. Za dva. (13.08.2014)

Naprosto obyčejnému a přeromantizovanému příběhu (ať mi nikdo neříká, že ti dva by se pořád takhle milovali a hledali jen po jedné společné noci...) filmu vévodí výborný soundtrack a sympatické herecké výkony. Jsou to takové slabší 4 hvězdičky, ale když mě to tak zrovna padlo do noty... Freddie Highmore se koukám v poslední době stává nejobsazovanějším dětským hercem. (06.04.2008)

Mám filmové příběhy spojené s dobrou hudbou moc rád. I to byl důvod, proč jsem si tenhle film pustil. Jenže počáteční šílenství kolem New Yorku a následné objevení geniality malého Augusta mě utvrdilo, že tohle není dobrý film. Když jsem pozoroval scénu, jak August hraje poprvé na kytaru, chtělo se mi blejt. Tak strašně patetickej film jsem snad ještě nikdy neviděl. Chtěl bych vidět, jak někdo v deseti letech takhle začne hrát na kytaru. A ten způsob, jak to režisérka natočila, mi byl vysloveně protivný a nepříjemný. Jediné dobré na tomto filmu je Robin Williams a to jenom proto, že ta jeho pitoreskní postava měla alespoň něco do sebe. Zbytek chci ale co nejdříve zapomenout. Závěr filmu je jak z dokumentu o svědcích Jehovových, kde konec dobrý, všechno dobré a všichni žijí šťastně a spokojeně až do smrti. (17.04.2017)