Melodie mého srdce

Byl jsem okraden. Na dvě hoďky si lehnu k filmu a chlapáctví fuč, tvrďáctví fuč a cynismus taky fuč. Přiznávám, že jsem si při nadělování zapomněl k Všemohoucímu dojít pro hudební talent a od té doby jsem majitelem mimořádně vyvinutého hudebního hluchu, ale hudbu prostě miluju. A sledovat Evana, kterak všechny pazvuky světa přeměňuje na hudbu, bylo naprosto úžasné. Zbytek považuji pouze za pohádkový doprovod ke skvělému zvuku, který mé obstarožní reproduktory již léta nedokázaly vyloudit. (03.12.2013)

Povrchní, banální, přecitlivělý, na pěst. Oslava hudby přecpaná kýčovitými odrhovačkami a písněmi s vygumovanými texty. Těžko si představit větší projev ignorance a pisatelské neschopnosti. Prostě na pěst. (A Williams to nezachrání, i když hraje sakra dobře, protože jeho postava je chodící nesmysl.) (28.08.2014)

Ale co, i když je to strašně přeslazené a ke konci je to tak silně scenáristické, že by k podivnému setkání snad i opravdu mohlo dojít, stejně vás to donutí, abyste byli rádi, abyste cítili štěstí. To je dobře. Jen mi trochu vadilo, že to až moc vykrádá Dickensova "Olivera Twista", aniž by byla byť jen inspirace přiznána. Přitom je zřejmá. Herecky krásně obsazené. (23.02.2015)

Hrozně okatě se to snaží diváka rozbrečet. Hned na začátku do toho Kirsten praští a sype na vás hromadu smutnejch očí a řečí malejch dětí, hlavně pak Freddieho Highmora, kterej btw táhne celý film, jinak byc to bylo mnohem horší. Ale ta prvoplánovitost, neskutečně čitelnej příběh a J.R.Meyers (to jako "zpíval co?") a Ker Russell filmu docela škodí... Robin byl naopak výtečnej, některé scény byly naprosto super (třeba ta v kostele se zborem, nebo jak to rozjel na kytaru u čaroděje) a hlavně hudba (ne od tý pseudokapely Evanova otce) byla fakt dobrá, pozvedající film trochu výš. Ono, film je v podstatě jen o hudbě, hledat v tom něco víc než jen lehce prokouknutelnou slaďárnu je blbost. Ale je to hezký :) (18.04.2011)

Mám filmové příběhy spojené s dobrou hudbou moc rád. I to byl důvod, proč jsem si tenhle film pustil. Jenže počáteční šílenství kolem New Yorku a následné objevení geniality malého Augusta mě utvrdilo, že tohle není dobrý film. Když jsem pozoroval scénu, jak August hraje poprvé na kytaru, chtělo se mi blejt. Tak strašně patetickej film jsem snad ještě nikdy neviděl. Chtěl bych vidět, jak někdo v deseti letech takhle začne hrát na kytaru. A ten způsob, jak to režisérka natočila, mi byl vysloveně protivný a nepříjemný. Jediné dobré na tomto filmu je Robin Williams a to jenom proto, že ta jeho pitoreskní postava měla alespoň něco do sebe. Zbytek chci ale co nejdříve zapomenout. Závěr filmu je jak z dokumentu o svědcích Jehovových, kde konec dobrý, všechno dobré a všichni žijí šťastně a spokojeně až do smrti. (17.04.2017)